Průjem u psa je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterým se majitelé psů setkávají. Může mít mnoho příčin, od banální dietní chyby až po závažná onemocnění. Tento článek vám poskytne komplexní informace o tom, co dělat, když váš pes má průjem, jaké jsou možné příčiny, jak mu můžete pomoci doma a kdy je nezbytné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Porozumění tomuto problému vám pomůže lépe pečovat o vašeho čtyřnohého přítele a zajistit mu rychlou úlevu.
Řídká stolice u psa, odborně nazývaná průjem, je definována jako neformovaná stolice vyskytující se častěji než třikrát za den, případně vodnatá stolice s překotným vyprázdněním a přetrvávajícím nutkáním. Ačkoliv jednorázový výskyt řidší stolice nemusí být důvodem k panice, přetrvávající psí průjem může vést k dehydrataci a signalizovat vážnější zdravotní komplikace. Je proto důležité vědět, jak správně reagovat a co psovi na průjem podat.
V tomto textu se podrobně podíváme na různé aspekty průjmu u psů. Probereme, co přesně průjem je, jak vzniká, jaké jsou jeho nejčastější příčiny, včetně specifik jako je žlutý průjem u psa. Zaměříme se na rozpoznání příznaků, možnosti domácí léčby, a především na situace, kdy je nezbytné navštívit veterináře. Zmíníme také, co dělat, když se pes klepe a má průjem, a jak přistupovat k dlouhodobému průjmu u psa nebo průjmu u starého psa.
Co přesně je průjem u psa a jak vzniká?
Jako průjem u psa označujeme stav, kdy dochází k příliš častému vyprazdňování nezvykle řídké až vodnaté stolice. Vyprazdňování je obvykle častější než třikrát denně a nucení na stolici bývá naléhavé. Při průjmu je narušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva do krevního oběhu. V některých případech může dokonce docházet k abnormálnímu vylučování vody a minerálních látek z krevního oběhu zpět do střeva. Pokud obsah vody ve stolici přesáhne 90 %, stává se stolice řídkou až vodnatou.
Průjem je často doprovodným projevem mnoha onemocnění trávicího ústrojí. V mnoha případech se jedná o obrannou reakci organismu, který se snaží urychleně zbavit nežádoucích látek nebo mikroorganismů. Jakmile jsou tyto elementy z těla odstraněny, potíže obvykle vymizí. Nicméně, průjem může být i příznakem závažnějšího onemocnění, které nemusí přímo souviset se zažíváním.
Z praktického hlediska rozlišujeme dva hlavní typy průjmu:
- Akutní průjem: Vzniká náhle a trvá krátkou dobu, obvykle jeden den, maximálně několik dnů.
- Chronický průjem: Potíže přetrvávají po dobu několika týdnů. Dlouhodobý průjem u psa vždy vyžaduje důkladné veterinární vyšetření.
Mechanismy vzniku průjmu
Existují čtyři základní mechanismy, které mohou vést ke vzniku průjmu. Tyto mechanismy se mohou vyskytovat samostatně nebo se navzájem kombinovat:
- Narušení pohybu střev (motility): Nejčastěji jde o zrychlení pohybu střev. Střevo tak nemá dostatek času na trávení obsahu a vstřebání vody, minerálů a živin. Paradoxně i zpomalené pohyby střeva mohou vést k průjmu, a to kvůli přemnožení patogenních bakterií při pomalém trávení.
- Prosakování tekutin z organismu přes střevní stěnu (sekreční průjem): Některé bakterie a viry dokáží „přepnout“ iontové pumpy ve střevní stěně, což vede k aktivnímu vylučování tekutiny do střeva. Následně nemůže dojít k dostatečnému zahuštění stolice v tlustém střevě.
- Nadměrné osmotické zatížení (osmotický průjem): Vzniká při neschopnosti střevních buněk vstřebávat vodu ze střevního obsahu, například kvůli přítomnosti nestravitelných látek, které na sebe vážou vodu.
- Zánět střevní sliznice (exsudativní průjem): Střevní buňky poškozené zánětem nejsou schopny plnohodnotně vykonávat své funkce, včetně absorpce vody a živin. Zánět také může vést k úniku bílkovin, krve a hlenu do střeva.
Bakteriální nebo virové infekce, či infekce prvoky, mohou spustit kterýkoliv z výše uvedených mechanismů. Příčinou mohou být i některé léky, jako jsou projímadla, některá antibiotika, antacida (léky proti pálení žáhy) nebo diuretika (léky na odvodnění).
Je důležité si uvědomit, že průjem může být i užitečný. Silný průjem je jedním z nejúčinnějších obranných mechanismů organismu. Tímto způsobem se tělo zbavuje škodlivých látek, které způsobily zánět sliznic žaludku a střev. Průjem v tomto případě plní očistnou úlohu. Proto se obecně nedoporučuje ihned nasazovat léky na zastavení průjmu, pokud to není nezbytně nutné. Důležitý je však adekvátní přísun tekutin, aby se předešlo dehydrataci, která je rizikem zejména u štěňat, malých plemen a starých psů, a také v teplém počasí.
Nejčastější příčiny psího průjmu
Pes má průjem z mnoha různých důvodů. Identifikace příčiny je klíčová pro správnou léčbu a prevenci budoucích epizod. Mezi nejběžnější spouštěče patří:
- Dietní chyby: Toto je pravděpodobně nejčastější viník. Zahrnuje náhlou změnu jídelníčku (např. přechod na nové granule bez postupného navykání), pozření zkaženého jídla z odpadků, příliš tučné nebo kořeněné lidské jídlo, nebo nevhodné pamlsky.
- Potravinové intolerance a alergie: Někteří psi mohou být citliví na určité složky potravy (např. lepek, laktózu, konkrétní druh bílkoviny). To může vést k chronickému nebo opakujícímu se průjmu.
- Infekce:
- Virové infekce: Například parvoviróza (zejména u štěňat), koronaviróza, rotaviry.
- Bakteriální infekce: Salmonela, E. coli, Campylobacter, Clostridium.
- Parazitární infekce: Vnitřní paraziti jako škrkavky (askaridy), tasemnice, měchovci, tenkohlavec, kokcidie nebo giardie jsou častou příčinou průjmu, zejména u mladých psů.
- Pozření cizích těles: Psi, obzvláště štěňata, rádi prozkoumávají svět tlamou. Mohou spolknout hračky, části oblečení (ponožky), kameny, igelitové pytlíky a jiné nestravitelné předměty, které mohou ucpat střevo nebo ho podráždit.
- Pozření toxinů nebo jedovatých rostlin: Mnoho běžných domácích rostlin, chemikálií (čistící prostředky, rodenticidy) nebo i některé lidské potraviny (čokoláda, hrozny) jsou pro psy toxické a mohou způsobit silný průjem a zvracení.
- Stres: Podobně jako u lidí, i u psů může stres (např. z cestování, stěhování, návštěvy veterináře, odloučení) vyvolat trávicí potíže, včetně průjmu.
- Léky: Některé léky, nejčastěji antibiotika nebo nesteroidní protizánětlivé léky, mohou jako vedlejší účinek narušit střevní mikroflóru a způsobit průjem.
- Závažnější onemocnění:
- Zánětlivá onemocnění střev (IBD): Chronický zánět trávicího traktu.
- Selhání jater nebo ledvin: Tato orgánová selhání mohou ovlivnit trávení.
- Nádory střeva nebo jiných částí trávicí trubice.
- Zánět slinivky břišní (pankreatitida): Často spojený s pozřením tučného jídla.
- Hemoragická gastroenteritida (HGE): Náhlé, závažné onemocnění charakterizované krvavým průjmem a zvracením.
- Exokrinní pankreatická insuficience (EPI): Nedostatečná produkce trávicích enzymů slinivkou.
U štěňat a starých psů je třeba být obzvláště ostražitý. Jejich imunitní systém nemusí být tak silný a průjem u nich může rychleji vést k vážným komplikacím, jako je dehydratace. Průjem u starého psa může také souviset s celkovým zhoršením funkce orgánů nebo s chronickými onemocněními.
Jak poznat, že má pes průjem? Hlavní příznaky
Rozpoznání průjmu u psa je obvykle snadné, ale je důležité všímat si i dalších doprovodných příznaků, které mohou napovědět o závažnosti situace. Mezi hlavní projevy patří:
- Řídká až vodnatá stolice: Konzistence stolice se mění od měkké, neformované až po zcela tekutou.
- Častější nucení na stolici: Pes potřebuje venčit častěji než obvykle, často více než 3x denně. Může projevovat neklid a urgentní potřebu vyprázdnit se.
- „Škrundání“ a bublání ve střevě (borborygmy): Hlasité zvuky z břicha psa.
- Plynatost (flatulence): Zvýšený odchod plynů.
- Snížená chuť k jídlu nebo odmítání potravy.
Varovné signály, které vyžadují pozornost
Kromě základních příznaků mohou být přítomny i další, které signalizují potenciálně vážnější problém. Pokud zpozorujete některý z následujících příznaků, měli byste zvážit okamžitou návštěvu veterináře:
- Krev nebo hlen ve stolici: Čerstvá červená krev (hematochezie) obvykle poukazuje na problém v dolní části trávicího traktu (tlusté střevo, konečník). Tmavá, dehtovitá stolice (melena) značí krvácení v horní části trávicího traktu (žaludek, tenké střevo). Přítomnost hlenu může indikovat zánět tlustého střeva.
- Zvracení: Pokud pes současně s průjmem i zvrací, zvyšuje se riziko dehydratace.
- Horečka: Normální tělesná teplota psa je mezi 37,5 a 39 °C. Vyšší teplota může značit infekci nebo zánět.
- Apatie, letargie: Pes je neobvykle unavený, bez energie, málo reaguje na podněty.
- Bolest břicha: Pes může být citlivý na dotek v oblasti břicha, může se kroutit, nahrbovat nebo zaujímat „modlící“ polohu (přední část těla u země, zadek zvednutý).
- Příznaky dehydratace: Suché, lepkavé dásně, zapadlé oči, ztráta elasticity kůže (kožní řasa na zátylku se po natažení vrací pomalu), snížené močení.
- Ztráta hmotnosti: Zejména u chronického průjmu.
- Pes se klepe a má průjem: Třes může být způsoben bolestí, horečkou, slabostí, dehydratací nebo neurologickým problémem. Kombinace třesu a průjmu je vždy důvodem k ostražitosti.
Žlutý průjem u psa: Co může znamenat?
Barva stolice může poskytnout určité indicie o tom, co se v těle psa děje. Žlutý průjem u psa, někdy až oranžový, může mít několik příčin:
- Rychlý průchod potravy střevem: Pokud potrava prochází trávicím traktem příliš rychle, žluč (která je normálně zelená a ve střevě se mění na hnědou) nemá dostatek času na změnu barvy. To může vést ke žluté nebo nazelenalé stolici.
- Problémy s játry nebo žlučníkem: Játra produkují žluč, která je důležitá pro trávení tuků. Pokud je funkce jater narušena nebo jsou ucpané žlučovody, může to ovlivnit barvu stolice. Žlutá barva může signalizovat nedostatečné množství žluči dostávající se do střeva.
- Potravinová intolerance nebo alergie: Některé potraviny mohou u citlivých psů vyvolat zrychlený průchod tráveniny a změnu barvy stolice.
- Specifická dieta: Někdy může být žlutá stolice způsobena i konzumací určitých potravin, například pokud je pes krmen převážně kuřecím masem a rýží, což je častá součást dietní stravy při trávicích potížích. V takovém případě nemusí jít o závažný problém, pokud je pes jinak v pořádku.
- Infekce nebo zánět: Některé infekce nebo zánětlivé procesy v trávicím traktu mohou také vést ke žlutému zbarvení průjmu.
Pokud váš pes má žlutý průjem, který trvá déle než den nebo dva, nebo je doprovázen dalšími příznaky (zvracení, apatie, nechutenství), je důležité konzultovat stav s veterinářem, aby se vyloučily vážnější příčiny, jako jsou onemocnění jater.
První pomoc a domácí léčba průjmu u psa
Pokud má váš pes pouze mírný průjem, je jinak aktivní, má chuť k jídlu a nepije nadměrně, můžete se pokusit o domácí léčbu. Co dát psovi když má průjem v takovém případě?
Okamžitá opatření:
- Hladovka:
- U dospělých psů malých plemen se doporučuje 12hodinová hladovka.
- U dospělých psů větších plemen může hladovka trvat až 24 hodin.
- Štěňatům (mladším 6 měsíců) a velmi malým plemenům (pod 2 kg) by se hladovka neměla nasazovat bez konzultace s veterinářem, protože u nich hrozí rychlý pokles hladiny cukru v krvi (hypoglykémie). Místo úplné hladovky jim nabídněte velmi malé porce lehce stravitelné diety.
- Během hladovky musí mít pes neustálý přístup k čerstvé vodě.
-
Dostatečný přísun tekutin:
Zajistěte, aby měl pes neustále k dispozici čerstvou, čistou vodu. Často mu ji nabízejte.
Pokud pes odmítá pít, můžete zkusit vodu ochutit malým množstvím neslaného kuřecího nebo hovězího vývaru (bez cibule a česneku).
Do vody lze přidat také rehydratační roztok pro psy (např. Aptus Nutrisal), který pomáhá doplnit ztracené elektrolyty. Vždy dodržujte dávkování uvedené výrobcem.
Dietní strava po hladovce:
Po ukončení hladovky začněte podávat dietní stravu v malých porcích, několikrát denně (např. 3-4x denně). Co dát psovi při průjmu k jídlu?
- Domácí dieta: Klasikou je vařené kuřecí nebo krůtí maso (bez kůže a kostí) smíchané s rozvařenou bílou rýží v poměru přibližně 1:2 nebo 1:3 (maso:rýže). Můžete přidat i trochu vařené mrkve. Tato strava je lehce stravitelná a šetrná k trávicímu traktu.
- Komerční veterinární diety: Existují speciální veterinární diety určené pro psy s gastrointestinálními problémy (např. Royal Canin Gastrointestinal, Hill’s Prescription Diet i/d, Purina Pro Plan Veterinary Diets EN Gastroenteric). Tyto diety jsou vyvážené a obsahují lehce stravitelné složky.
- Postupně, během několika dnů (obvykle 3-7 dní), jak se stolice psa normalizuje, můžete přecházet zpět na jeho běžné krmivo. Přechod by měl být pozvolný, postupně přimíchávejte běžné krmivo do dietního.
Co psovi na průjem rozhodně nedávat:
- Mléko a mléčné výrobky: Většina dospělých psů špatně tráví laktózu, což může průjem zhoršit.
- Tučná, kořeněná nebo sladká lidská jídla: Mohou dráždit trávicí systém.
- Kosti: Mohou způsobit zácpu nebo poranění střev.
- Pes průjem piškoty: Ačkoliv se piškoty dříve někdy doporučovaly, dnes se od nich spíše ustupuje. Obsahují cukr a pšeničnou mouku, což nemusí být pro podrážděné trávení ideální. Pokud chcete dát psovi něco suchého, volte raději speciální psí suchary nebo dietní veterinární pamlsky. Některé zdroje piškoty v malém množství při rekonvalescenci tolerují, jiné je striktně nedoporučují. Bezpečnější je se jim vyhnout.
Podpůrné prostředky:
- Probiotika: Přípravky obsahující živé prospěšné bakterie (např. Enterococcus faecium SF68, jako v Purina FortiFlora) mohou pomoci obnovit narušenou střevní mikroflóru a podpořit zdravé trávení. Podávejte dle doporučení veterináře nebo výrobce.
- Střevní adsorbenty: Aktivní uhlí (živočišné uhlí) nebo přípravky na bázi jílu (např. Smecta – diosmektit) mohou pomoci vázat toxiny a zahušťovat stolici. Jejich použití, zejména dávkování, je však vhodné konzultovat s veterinářem, protože mohou ovlivnit vstřebávání jiných léků.
Pokud pes zvracel 1-2x a má průjem, postup je podobný. Nasaďte 12hodinovou hladovku (vodu nabízejte po malých porcích). Pokud se zvracení neobjeví během prvních šesti hodin hladovky, nabídněte velmi malou porci dietního jídla. Počkejte 2 hodiny. Pokud pes po tuto dobu nezvrací, nabídněte další malou porci. Pokud se stav upravuje, můžete postupně zvětšovat porce jídla a podávat ho častěji. Pokud průjem nebo zvracení přetrvává i přes hladovku déle jak 24 hodin nebo došlo ke zhoršení stavu, ihned kontaktujte veterinární kliniku.
Kdy je nutné navštívit veterináře?
Domácí léčba je vhodná pouze pro mírné případy průjmu u jinak zdravých dospělých psů. V následujících situacích je nezbytné vyhledat veterinární pomoc:
- Průjem trvá déle než 24-48 hodin i přes nasazenou dietu a podpůrná opatření.
- Přítomnost závažných příznaků:
- Krev ve stolici (červená nebo černá dehtovitá).
- Opakované nebo silné zvracení.
- Horečka (teplota nad 39,5 °C).
- Výrazná apatie, letargie, slabost.
- Příznaky dehydratace (suché dásně, zapadlé oči, ztráta elasticity kůže).
- Silná bolest břicha.
- Průjem u štěňat, starých psů nebo psů s chronickým onemocněním (např. cukrovka, onemocnění ledvin). Tyto skupiny jsou náchylnější k rychlé dehydrataci a komplikacím. U štěňat může být průjem příznakem parvovirózy, což je život ohrožující onemocnění.
- Podezření na pozření jedu nebo cizího tělesa.
- Pes se klepe a má průjem – tato kombinace může signalizovat bolest, otravu nebo vážnou infekci.
- Častý průjem u psa nebo dlouhodobý (chronický) průjem u psa: Pokud se průjem opakuje nebo trvá týdny, je nutné podrobné vyšetření k odhalení příčiny.
- Pokud si nejste jisti, je vždy lepší konzultovat stav s veterinářem.
Včasná návštěva veterináře může zabránit rozvoji vážných komplikací a zajistit vašemu psovi rychlou a účinnou pomoc.
Co očekávat u veterináře: Diagnostika a léčba
Když přijdete s psem, který má průjem, k veterináři, lékař nejprve provede několik kroků k určení příčiny a závažnosti stavu.
Anamnéza a klinické vyšetření:
Veterinář se vás bude ptát na detaily:
- Jak dlouho průjem trvá?
- Jaká je konzistence a barva stolice? Je v ní krev nebo hlen?
- Jak často pes chodí na stolici?
- Zvrací pes? Pokud ano, jak často a co?
- Jaká je chuť k jídlu a pití?
-
Je pes apatický, má horečku?
- Jakou stravu pes běžně dostává? Došlo v poslední době ke změně krmiva?
- Měl pes přístup k odpadkům, chemikáliím, jedovatým rostlinám nebo cizím předmětům?
- Je pes očkovaný a pravidelně odčervovaný?
- Užíval v poslední době nějaké léky?
- Má pes nějaké chronické zdravotní problémy?
Následně provede důkladné klinické vyšetření, které zahrnuje posouzení celkového stavu, změření teploty, prohmatání břicha, kontrolu sliznic (posouzení hydratace) a poslech srdce a plic.
Možné diagnostické testy:
Na základě anamnézy a klinického vyšetření může veterinář doporučit další testy:
- Vyšetření trusu (koprologie): Mikroskopické vyšetření na přítomnost parazitů (vajíček červů, cysty giardií, kokcidií), bakterií nebo krve. Někdy se provádí i kultivace na specifické bakterie.
- Krevní testy:
- Hematologie (krevní obraz): Poskytuje informace o počtu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Může odhalit anémii, zánět, infekci nebo dehydrataci.
- Biochemické vyšetření krve: Hodnotí funkci orgánů, jako jsou játra a ledviny, hladinu krevního cukru, bílkovin a elektrolytů. Může odhalit metabolické poruchy.
- Specifické testy na infekční onemocnění: Například rychlé testy na parvovirózu nebo giardiózu.
- Rentgenové (RTG) vyšetření břicha: Může odhalit přítomnost cizího tělesa, obstrukci střev, nádory nebo plynatost.
- Ultrazvukové (USG) vyšetření břicha: Poskytuje detailnější obraz měkkých tkání, střevní stěny, jater, slinivky a dalších orgánů. Může odhalit zánět, nádory, tekutinu v břišní dutině.
- Endoskopie: V případě chronického průjmu může být nutné vyšetření pomocí endoskopu (kamera zavedená do trávicího traktu), které umožňuje vizualizaci sliznice a odběr vzorků tkáně (biopsie) na histologické vyšetření.
Specifická léčba:
Léčba průjmu u psa závisí na zjištěné příčině a závažnosti stavu:
- Rehydratace: Při dehydrataci je nutné doplnit tekutiny a elektrolyty, často formou intravenózní (nitrožilní) infuze.
- Dietní management: Veterinář doporučí vhodnou dietu (viz domácí léčba).
- Léky:
- Antiparazitika: Pokud jsou příčinou paraziti.
- Antibiotika: Při prokázané bakteriální infekci. Jejich použití by mělo být uvážlivé, aby nedošlo k narušení střevní mikroflóry.
- Protizánětlivé léky: U některých typů zánětů střev.
- Léky na úpravu motility střev.
- Léky proti zvracení (antiemetika).
- Probiotika: Na podporu obnovy střevní mikroflóry.
- Specifické léky pro léčbu onemocnění jater, slinivky atd.
- Chirurgické řešení: V případě cizího tělesa, obstrukce střev nebo některých typů nádorů.
Vždy dodržujte pokyny veterináře ohledně léčby a podávání léků. I když se stav psa zlepší, dokončete předepsanou kúru léků, zejména antibiotik.
Prevence: Jak předejít průjmu u psa
Ačkoliv ne všem případům průjmu lze zabránit, dodržováním několika zásad můžete výrazně snížit riziko jeho výskytu:
- Kvalitní a vyvážená strava: Krmte psa kvalitním krmivem odpovídajícím jeho věku, velikosti a aktivitě. Vyhněte se náhlým změnám krmiva. Pokud chcete přejít na nové krmivo, dělejte to postupně během 7-10 dnů, kdy postupně zvyšujete podíl nového krmiva a snižujete podíl starého.
- Zamezení přístupu k odpadkům a nevhodným potravinám: Zabezpečte odpadkové koše. Nenechávejte lidské jídlo v dosahu psa, zejména ne tučné, kořeněné nebo toxické potraviny (čokoláda, cibule, česnek, hrozny, avokádo).
- Pravidelné odčervování: Dodržujte odčervovací plán doporučený vaším veterinářem, i když pes nechodí často ven. Paraziti jsou častou příčinou průjmu, zejména u štěňat.
- Pravidelné očkování: Očkování chrání psa před závažnými infekčními onemocněními, která mohou způsobovat průjem (např. parvoviróza).
- Minimalizace stresových situací: Pokud je to možné, snažte se psa chránit před nadměrným stresem. Při nevyhnutelných stresových situacích (cestování, stěhování) mu poskytněte podporu a klidné prostředí.
- Udržování hygieny: Pravidelně myjte misky na vodu a krmivo. Udržujte čistotu psího pelíšku.
- Pozor na jedovaté rostliny a chemikálie: Mějte přehled o jedovatých rostlinách ve vaší domácnosti a na zahradě. Skladujte čistící prostředky a jiné chemikálie mimo dosah psa.
- Bezpečné hračky: Dávejte psovi pouze bezpečné hračky, které nemůže snadno rozkousat a spolknout.
- Dostatek čerstvé vody: Zajistěte, aby měl pes vždy přístup k čerstvé pitné vodě, zejména v teplém počasí a po fyzické aktivitě.
Závěr
Průjem u psa je častým problémem, který může mít mnoho příčin, od jednoduché dietní nerozvážnosti až po vážná onemocnění. Je důležité vědět, jak rozpoznat příznaky, co dělat když má pes průjem a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Zatímco mírný psí průjem lze často zvládnout doma pomocí krátkodobé hladovky, dietní stravy a dostatečné hydratace, přetrvávající potíže nebo varovné signály jako krev ve stolici, zvracení či apatie vyžadují okamžitou konzultaci s veterinářem.
Pamatujte, že vy jste první linií obrany zdraví vašeho psa. Pozorné sledování jeho chování a stavu vám pomůže včas identifikovat problém. Prevence, zahrnující kvalitní stravu, pravidelné odčervování a očkování, a zamezení přístupu k nevhodným věcem, je klíčem k minimalizaci rizika vzniku průjmu. V případě jakýchkoli pochybností se neváhejte obrátit na svého veterinárního lékaře, který vám poskytne nejlepší rady a péči pro vašeho čtyřnohého společníka.