Jak poznat, že je pes nemocný

Každý majitel psa si přeje pro svého čtyřnohého parťáka jen to nejlepší, především pevné zdraví. Psi nám však neumí slovy říct, když je něco bolí nebo se necítí dobře. Proto je nesmírně důležité, abychom se naučili rozpoznávat jemné i zjevnější signály, kterými nám dávají najevo, že něco není v pořádku. Včasné odhalení příznaků nemoci může být klíčové pro úspěšnou léčbu a rychlé uzdravení. Tento článek vám poskytne komplexní návod, jak poznat, že je pes nemocný, na co si dát pozor, co může znamenat apatie u psa a kdy je nezbytné vyhledat veterinární pomoc. Znalost těchto informací vám pomůže lépe porozumět potřebám vašeho psa a zajistit mu tu nejlepší péči.

Proč je důležité včas rozpoznat nemoc u psa?

Psi jsou od přírody mistři v maskování bolesti a nepohodlí. Tento instinkt je pozůstatkem z dob, kdy žili ve volné přírodě a projev slabosti by je mohl učinit zranitelnými vůči predátorům nebo ohrozit jejich postavení ve smečce. I když naši domácí mazlíčci již takovým hrozbám nečelí, tento instinkt u nich přetrvává. To znamená, že když si konečně všimneme, že s naším psem něco není v pořádku, nemoc už může být v pokročilejším stádiu.

Včasné rozpoznání příznaků je proto zásadní. Čím dříve je problém identifikován, tím rychleji může veterinární lékař stanovit diagnózu a zahájit vhodnou léčbu. To nejen zvyšuje šance na úplné uzdravení, ale také může výrazně zkrátit dobu nemoci, snížit utrpení psa a v neposlední řadě i potenciální náklady na léčbu. Ignorování prvních signálů může vést k rozvoji chronických problémů nebo dokonce k život ohrožujícím stavům. Být vnímavým a pozorným majitelem je tedy prvním krokem k zajištění dlouhého a zdravého života vašeho psa.

Jak poznat, že je pes nemocný? Obecné varovné signály

Abyste mohli efektivně rozpoznat, že je váš pes nemocný, je nejdříve nutné dobře znát jeho normální chování, zvyky a fyzický stav. Každý pes je individualita s vlastní osobností a rutinou. Všímejte si, jak je obvykle aktivní, jakou má chuť k jídlu, jak často pije, jak vypadá jeho stolice, jak reaguje na podněty a jaký je jeho celkový vzhled. Jakmile si všimnete odchylky od jeho „normálu“, měli byste zpozornět.

Změny v chování – první varovný zvonek

Jedním z prvních a často nejzřetelnějších signálů, že se psem něco není v pořádku, je změna jeho obvyklého chování. Dříve veselý a hravý pes může být najednou tišší, méně aktivní, nebo naopak neklidný a podrážděný. Může více spát, odmítat oblíbené hry nebo procházky, na které se vždy těšil. Někteří psi mohou vyhledávat samotu a schovávat se, zatímco jiní mohou být neobvykle přítulní nebo vyžadovat vaši neustálou pozornost. Agresivita u jinak mírného psa nebo náhlá bojácnost mohou také signalizovat bolest nebo nepohodlí. Jakákoli náhlá a nevysvětlitelná změna v temperamentu či chování by měla být brána vážně.

Apatie u psa – když chybí energie a radost

Apatie u psa, často označovaná také jako letargie, je stav, kdy pes vykazuje výrazný nedostatek energie, nadšení a zájmu o okolní dění. Není to totéž jako běžná únava po dlouhé procházce nebo intenzivní hře. Unavený pes se obvykle snadno probere při nabídce pamlsku nebo zaslechnutí klíčů od vodítka. Apatický pes však zůstává netečný, může se pohybovat pomaleji, spát mnohem více než obvykle a neprojevovat zájem ani o své oblíbené aktivity, hračky či lidi. Apatie je nespecifický příznak, což znamená, že může být projevem široké škály zdravotních problémů, od mírných infekcí až po závažná onemocnění. Je to signál, že tělo psa s něčím bojuje a potřebuje vaši pozornost.

Změny v příjmu potravy a vody

Změny v apetitu jsou častým ukazatelem zdravotního stavu psa. Nechutenství, tedy odmítání potravy, je jedním z nejběžnějších příznaků nemoci. Pokud váš pes vynechá jedno krmení, nemusí to hned znamenat katastrofu, zvláště pokud je jinak veselý a aktivní. Avšak pokud nechutenství trvá déle než 24 hodin, nebo pokud pes odmítá i své nejoblíbenější pamlsky, je na čase zpozornět. Příčinou může být nevolnost, bolest zubů, zánět v trávicím traktu, infekce, bolest kdekoliv v těle nebo i stres. Na druhou stranu, i náhlé a výrazné zvýšení chuti k jídlu (polyfagie) může signalizovat problém, jako jsou paraziti, cukrovka nebo Cushingův syndrom.

Stejně tak důležité je sledovat příjem tekutin. Nadměrné pití (polydipsie) může být příznakem cukrovky, onemocnění ledvin, jater nebo děložní infekce (pyometry) u fen. Pokud si všimnete, že miska s vodou je neustále prázdná a váš pes pije výrazně více než obvykle (a není to způsobeno horkým počasím nebo zvýšenou aktivitou), je nutná konzultace s veterinářem. Naopak, pokud pes odmítá pít, hrozí mu rychlá dehydratace, což je zvláště nebezpečné u štěňat, starších psů nebo psů s již existujícími zdravotními problémy.

Změny ve vylučování

Pravidelné sledování vylučování vašeho psa vám může poskytnout cenné informace o jeho zdravotním stavu. Průjem je častým problémem a může být způsoben dietní chybou, stresem, náhlou změnou krmiva, parazity, virovou či bakteriální infekcí, nebo i vážnějším onemocněním trávicího traktu. Jednorázová řídká stolice nemusí být důvodem k panice, ale pokud průjem trvá déle než 24-48 hodin, je velmi častý, vodnatý, obsahuje krev nebo hlen, nebo je doprovázen dalšími příznaky jako je zvracení či apatie, je nutné vyhledat veterináře. Obzvláště nebezpečný je krvavý průjem u štěňat, který může být příznakem parvovirózy.

Zácpa, tedy potíže s vyprazdňováním nebo úplná absence stolice, může být způsobena nedostatkem vlákniny ve stravě, dehydratací, nedostatečným pohybem, požitím cizího tělesa, problémy s análními žlázkami nebo u starších psů zvětšenou prostatou. Pokud pes nevykonal potřebu déle než 48 hodin, snaží se tlačit bez výsledku, nebo je zácpa doprovázena bolestí, nafouklým břichem či apatií, navštivte veterináře.

Změny v močení jsou dalším varovným signálem. Všímejte si frekvence močení (častější nebo naopak méně časté), objemu moči, barvy (příliš tmavá, světlá, krvavá) a případných potíží při močení (námaha, bolestivé kňučení, přerušované močení). Krev v moči může signalizovat infekci močových cest, močové kameny, problémy s prostatou nebo i nádorové onemocnění. Neschopnost se vymočit je akutní stav vyžadující okamžitou veterinární pomoc.

Fyzické příznaky nemoci

Kromě změn v chování a vylučování existuje řada fyzických příznaků, které mohou naznačovat, že váš pes je nemocný.

Teplota a čenich: Normální tělesná teplota psa se pohybuje mezi 37,5 °C a 39 °C. Teplota nad 39,5 °C je považována za horečku. Horečku nejspolehlivěji zjistíte změřením teploty digitálním teploměrem v konečníku (špičku teploměru je vhodné namazat vazelínou). Mýtus o tom, že zdravý pes má vždy studený a vlhký čenich a nemocný pes horký a suchý, není zcela pravdivý. Vlhkost a teplota čenichu se mohou měnit z různých důvodů (např. po spánku, v suchém prostředí). Suchý a horký čenich však může být jedním z doprovodných příznaků horečky nebo dehydratace, ale neměl by být jediným kritériem pro posouzení zdravotního stavu.

Dýchací potíže: Kašel (může být suchý, dávivý nebo vlhký s vykašláváním hlenu), sípání, dušnost (ztížené dýchání), zrychlený dech v klidu nebo chrčení jsou vážné příznaky. Mohou signalizovat nachlazení, psincový kašel (infekční laryngotracheitida), zápal plic, srdeční onemocnění, alergii, cizí těleso v dýchacích cestách nebo u velkých plemen i život ohrožující otočení žaludku (žaludek tlačí na bránici a ztěžuje dýchání). Obzvláště nebezpečné jsou potíže s dýcháním doprovázené modravým zbarvením jazyka či dásní.

Zvracení: Občasné zvracení, například po pozření trávy nebo příliš rychlém zhltání potravy, nemusí být znepokojivé, pokud je pes jinak v pořádku. Varovné je opakované zvracení, zvracení krve (může vypadat jako kávová sedlina), pěny, žluči, nebo pokud je zvracení doprovázeno apatií, průjmem, bolestí břicha či dehydratací. Suché dávení (neproduktivní zvracení) může být příznakem otočení žaludku.

Oči: Zdravé psí oči by měly být jasné, bez nadměrného výtoku. Příznaky problému zahrnují zarudnutí bělma nebo spojivek, hnisavý či vodnatý výtok, zakalení rohovky nebo čočky, mžourání, přivírání očí (světloplachost), otok víček nebo tření očí packou. Může jít o zánět spojivek, poranění oka, cizí těleso, glaukom nebo jiné vážnější oční onemocnění.

Uši: Zdravé uši by měly být čisté a bez zápachu. Známky zánětu nebo infekce zahrnují zarudnutí, otok, výtok (může být hnědý, žlutý, černý), zápach, bolestivost na dotek, třesení hlavou, škrábání uší nebo naklánění hlavy na jednu stranu. Častou příčinou mohou být kvasinky, bakterie, ušní svrab nebo cizí těleso (např. osina).

Kůže a srst: Kůže by měla být bez zarudnutí, šupin, strupů, vyrážek či vředů. Srst by měla být lesklá a bez nadměrného vypadávání (mimo období línání). Příznaky kožních problémů zahrnují intenzivní svědění, škrábání, vykusování srsti, lysá místa (alopecie), lupy, mastnou nebo suchou srst, boule či jiné novotvary na kůži. Příčinou mohou být parazité (blechy, klíšťata, svrab), alergie (na krmivo, pyl, roztoče), plísňové nebo bakteriální infekce.

Zápach: Nepříjemný zápach z tlamy může signalizovat problémy se zuby (zubní kámen, zánět dásní, zkažený zub), ale také onemocnění trávicího traktu, ledvin nebo cukrovku. Zápach z uší obvykle ukazuje na infekci. Nepříjemný zápach kůže může být spojen s kožními infekcemi nebo problémy s análními žlázkami.

Pohybový aparát: Kulhání, ztuhlost (zejména po odpočinku), neochota k pohybu, potíže se vstáváním nebo uléháním, bolestivost při dotyku určitých částí těla, otoky kloubů – to vše může naznačovat problémy s klouby (artróza, dysplazie), svaly, kostmi (zlomenina) nebo nervovým systémem. Může jít také o následek zranění nebo infekčního onemocnění (např. lymská borelióza).

Změny hmotnosti: Nevysvětlitelné a postupné hubnutí, i když pes normálně jí, může být příznakem řady vážných onemocnění, jako je rakovina, onemocnění ledvin, jater, cukrovka nebo problémy se vstřebáváním živin. Naopak, náhlé nebo postupné přibírání na váze bez zjevné změny v krmení může souviset s hormonálními poruchami (např. snížená funkce štítné žlázy), zadržováním tekutin nebo sníženou aktivitou kvůli bolesti.

Dutina ústní: Kromě zápachu si všímejte i zarudlých, oteklých nebo krvácejících dásní, zubního kamene (hnědavé nánosy na zubech), ulomených nebo viklajících se zubů. Pes může odmítat tvrdou potravu, žvýkat jen na jedné straně nebo mu může potrava vypadávat z tlamy.

Bledé dásně: Normální dásně psa by měly být růžové a vlhké (u některých plemen s přirozenou pigmentací mohou být tmavé skvrny). Bledé až bílé dásně mohou signalizovat anémii (nedostatek červených krvinek), vnitřní krvácení nebo šok. Tento stav je často doprovázen slabostí, letargií a zrychleným dýcháním a vyžaduje okamžitou veterinární pozornost.

Bolest břicha: Pes s bolestí břicha může být neklidný, často měnit polohy, natahovat se („modlitební postoj“ – přední část těla u země, zadek nahoře), mít nafouklé nebo tvrdé břicho citlivé na dotek, kňučet, odmítat jídlo nebo zvracet. Akutní bolest břicha může být život ohrožující (např. otočení žaludku, zánět slinivky).

Apatie u psa podrobněji: Co když je váš pes smutný a bez energie?

Jak jsme již zmínili, apatie u psa (nebo letargie) je jedním z nejčastějších, ale zároveň nejméně specifických příznaků, že se psem něco není v pořádku. Je to stav, kdy pes ztrácí zájem o své okolí, je neobvykle klidný, unavený a bez energie. Může trávit většinu času spánkem, nereagovat na výzvy ke hře a celkově působit „smutně“ nebo „bez života“.

Možné příčiny apatie u psa

Příčin apatie může být celá řada, od relativně banálních až po velmi vážné. Je důležité si uvědomit, že apatie sama o sobě není nemoc, ale příznak underlying problému.

Zdravotní problémy:

Infekce: Virové (např. psinka, parvoviróza, psí chřipka/psincový kašel), bakteriální (např. leptospiróza, infekce kůže, močových cest), plísňové nebo parazitární (např. silné začervení, srdeční červi, klíšťaty přenášené nemoci jako borelióza, anaplazmóza). Tělo psa bojuje s infekcí, což ho vyčerpává.
Bolest: Jakákoli bolest, ať už akutní (zranění, pooperační stav) nebo chronická (artritida, onemocnění páteře, problémy se zuby), může vést k apatii. Pes se snaží šetřit energii a vyhýbat se pohybům, které mu způsobují nepohodlí.
Metabolická a organická onemocnění: Sem patří široká škála problémů, jako jsou onemocnění srdce (srdeční selhání), jater (hepatitida, selhání jater), ledvin (selhání ledvin), slinivky břišní (pankreatitida), cukrovka, snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) nebo Addisonova choroba (nedostatečná funkce nadledvin).
Anémie: Nedostatek červených krvinek vede ke sníženému přísunu kyslíku do tkání, což způsobuje únavu a slabost.
Rakovina: Různé typy nádorových onemocnění mohou způsobovat apatii buď přímo, nebo prostřednictvím bolesti, nechutenství a celkového oslabení organismu.
Otrava: Požití toxických látek (chemikálie, jedovaté rostliny, léky pro lidi, zkažené potraviny) může vyvolat širokou škálu příznaků včetně apatie.
Nežádoucí účinky léků: Některé léky, včetně antiparazitik nebo léků po očkování, mohou dočasně způsobit letargii.

Psychické příčiny a stres:

Změny v prostředí: Stěhování, příchod nového člena rodiny (dítě, další zvíře), ztráta blízké osoby nebo zvířecího kamaráda, změna denního režimu – to vše může být pro psa stresující a vést k apatii nebo depresi.
Nuda a nedostatek stimulace: Psi, kteří nemají dostatek fyzické aktivity, mentální stimulace a sociálního kontaktu, mohou upadnout do apatie.
Strach a úzkost: Silný strach (např. z bouřky, ohňostroje) nebo chronická úzkost (např. separační úzkost) mohou psa vyčerpávat.
Deprese: Ano, i psi mohou trpět depresí, která se projevuje podobně jako u lidí – ztrátou zájmu, smutkem, apatií, změnami spánkových a stravovacích návyků.

Příznaky doprovázející apatii, kterým věnovat pozornost

Protože apatie je často jen jedním z mnoha příznaků, je důležité sledovat, zda se u psa neobjevují i další projevy nemoci. Kombinace příznaků může veterináři pomoci lépe určit příčinu problému. Všímejte si zejména:

Ztráty chuti k jídlu nebo naopak zvýšeného apetitu.
Změn v pitném režimu.
Zvracení nebo průjmu.
Horečky (měřeno rektálně).
Kašle, kýchání, výtoku z nosu nebo očí.
Změn na kůži nebo v kvalitě srsti.
Kulhání nebo jiných potíží s pohybem.
Bolestivosti na dotek.
Změn ve frekvenci nebo vzhledu moči či stolice.
Zrychleného nebo namáhavého dýchání.
Bledých dásní.
Nevysvětlitelného úbytku nebo přírůstku hmotnosti.

Kdy s apatickým psem k veterináři?

Pokud si všimnete, že je váš pes apatický, je důležité situaci nepodceňovat. Obecně platí:

Pokud je apatie náhlá a výrazná, kontaktujte veterináře ihned.
Pokud apatie trvá déle než 24-48 hodin, i když se nezdá být příliš závažná, je vhodné navštívit veterináře.
Pokud je apatie doprovázena jakýmikoli dalšími varovnými příznaky (viz výše, např. horečka, zvracení, průjem, bolest, potíže s dýcháním), vyhledejte veterinární pomoc neprodleně.
U štěňat, starších psů nebo psů s chronickým onemocněním byste měli být obzvláště ostražití a veterináře kontaktovat i při mírnějších projevech apatie.

Pamatujte, že je vždy lepší navštívit veterináře „zbytečně“, než něco zanedbat. Rychlá diagnóza a léčba mohou vašemu psovi zachránit život nebo předejít vážným komplikacím.

Co dělat, když máte podezření, že je váš pes nemocný?

Když zpozorujete, že s vaším psem není něco v pořádku, je přirozené cítit obavy. Prvním krokem je zachovat klid. Panika vám ani vašemu psovi nepomůže. Pečlivě pozorujte veškeré příznaky, které váš pes vykazuje. Zaznamenejte si, kdy příznaky začaly, jak často se objevují, jejich intenzitu a jakékoli další neobvyklé chování nebo změny. Tyto informace budou pro veterináře velmi cenné při stanovení diagnózy.

Domácí péče (pouze u mírných, přechodných stavů a PO KONZULTACI s veterinářem)

U velmi mírných a přechodných potíží, jako je například jednorázové zvracení po pozření něčeho nevhodného nebo lehká únava po náročném dni, můžete zkusit poskytnout psovi klidový režim. Zajistěte mu tiché a pohodlné místo k odpočinku. Nabídněte mu malá množství lehce stravitelné potravy, jako je vařené kuřecí nebo krůtí maso (bez kůže a kostí) s rýží. Vždy musí mít k dispozici dostatek čerstvé vody. Sledujte, zda se jeho stav zlepšuje.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Nikdy nepodávejte psovi lidské léky bez výslovného doporučení veterinárního lékaře! Mnoho léků určených pro lidi (např. ibuprofen, paracetamol) je pro psy vysoce toxických a může způsobit vážné zdravotní komplikace nebo dokonce smrt. Pokud si nejste jisti, co dělat, vždy je nejlepší konzultovat stav s veterinářem.

Kdy je nutné IHNED navštívit veterináře (naléhavé stavy)

Existují situace, které vyžadují okamžitou veterinární péči, protože mohou být život ohrožující. Pokud u svého psa pozorujete některý z následujících příznaků, neotálejte a okamžitě vyhledejte nejbližší veterinární ordinaci nebo pohotovost:

Potíže s dýcháním (rychlé, mělké, namáhavé dýchání, sípání, modrý jazyk/dásně).
Kolaps, ztráta vědomí, neschopnost se postavit.
Silné, nekontrolovatelné krvácení.
Záchvaty (křeče).
Podezření na otravu (požití jedovaté látky, náhlé zvracení, průjem, třes, neurologické příznaky).
Neschopnost močit nebo kálet, zejména pokud se pes snaží, ale bez úspěchu.
Nafouklé, tvrdé a bolestivé břicho (může být příznakem otočení žaludku, zejména u velkých plemen s hlubokým hrudníkem).
Vysoká horečka (nad 40-40,5 °C) nebo naopak nízká tělesná teplota (pod 37 °C).
Bledé až bílé dásně doprovázené slabostí a letargií.
Závažný úraz (srážka s autem, pád z výšky).
Opakované zvracení nebo průjem, zejména pokud obsahují krev.
Silná bolest (pes kňučí, naříká, je agresivní při dotyku).

Co očekávat u veterináře?

Když přijdete k veterináři, buďte připraveni podrobně popsat příznaky vašeho psa, kdy začaly a jak se vyvíjely. Veterinář se vás bude ptát na anamnézu – informace o předchozích nemocech, očkování, odčervení, stravě a celkovém životním stylu psa.

Následovat bude důkladné klinické vyšetření, při kterém veterinář posoudí celkový stav psa, prohmatá mu břicho, poslechne srdce a plíce, zkontroluje sliznice, oči, uši, kůži a změří teplotu. Na základě anamnézy a klinického nálezu může veterinář doporučit další diagnostické testy, aby potvrdil nebo vyloučil určitá onemocnění a stanovil přesnou diagnózu. Mezi běžné testy patří:

Vyšetření krve: Může odhalit známky infekce, zánětu, anémie, problémy s játry, ledvinami, slinivkou, cukrovku a další metabolické poruchy.
Vyšetření moči: Pomáhá diagnostikovat infekce močových cest, močové kameny, onemocnění ledvin, cukrovku.
Vyšetření stolice: K odhalení parazitů nebo známek krve či infekce.
Rentgenové (RTG) vyšetření: Používá se k zobrazení kostí (zlomeniny, artritida), hrudníku (srdce, plíce, cizí tělesa) a břicha (cizí tělesa, neprůchodnost střev, nádory).
Ultrazvukové (UZ) vyšetření: Umožňuje detailnější zobrazení měkkých tkání a orgánů v dutině břišní (játra, ledviny, slinivka, střeva, děloha, prostata) a srdce (echokardiografie).
Další specializovaná vyšetření: V některých případech může být nutná endoskopie, biopsie, CT nebo MRI vyšetření.

Po stanovení diagnózy vám veterinář navrhne vhodný léčebný plán a vysvětlí vám, jak pečovat o psa doma.

Prevence – jak udržet psa zdravého a snížit riziko onemocnění

Ačkoli některým nemocem nelze zcela předejít, existuje mnoho kroků, které můžete podniknout, abyste minimalizovali riziko onemocnění vašeho psa a podpořili jeho celkové zdraví a pohodu:

Kvalitní strava: Poskytujte psovi vyvážené a kvalitní krmivo odpovídající jeho věku, velikosti, plemeni a úrovni aktivity. Vyhněte se překrmování a podávání nevhodných lidských potravin, které mohou být pro psy toxické nebo způsobovat zažívací potíže.
Pravidelný pohyb: Zajistěte psovi dostatek fyzické aktivity přizpůsobené jeho potřebám. Pravidelné procházky, hry a cvičení pomáhají udržovat optimální váhu, posilují svaly a klouby a přispívají k psychické pohodě.
Mentální stimulace: Psi potřebují i duševní podněty. Hračky, interaktivní hry, trénink nových povelů nebo psí sporty pomáhají předcházet nudě a destruktivnímu chování.
Hygiena: Pravidelně pečujte o srst, zuby, uši a drápky vašeho psa. Udržujte v čistotě jeho pelíšek, misky na krmivo a vodu.
Pravidelné veterinární prohlídky: I zdravý pes by měl absolvovat preventivní prohlídku u veterináře alespoň jednou ročně (starší psi nebo psi s chronickými problémy častěji). Tyto prohlídky umožňují včasné odhalení potenciálních problémů.
Očkování: Dodržujte doporučený očkovací kalendář, abyste chránili svého psa před nebezpečnými infekčními chorobami (např. psinka, parvoviróza, vzteklina, leptospiróza).
Odčervení a antiparazitární ochrana: Pravidelně odčervujte psa podle doporučení veterináře a chraňte ho před vnějšími parazity (blechy, klíšťata) pomocí vhodných přípravků. Klíšťata mohou přenášet vážné nemoci.
Bezpečné prostředí: Ujistěte se, že váš domov a zahrada jsou pro psa bezpečné. Odstraňte jedovaté rostliny, chemikálie a malé předměty, které by mohl pozřít. Nenechávejte psa bez dozoru na nebezpečných místech.
Pozorování a vnímavost: Buďte pozorní k jakýmkoli změnám v chování, vzhledu nebo návycích vašeho psa. Čím lépe svého psa znáte, tím snáze rozpoznáte, že něco není v pořádku.

Často kladené otázky (FAQ)

Může můj pes předstírat nemoc?

Psi obvykle nemoci nepředstírají tak, jak by to mohli dělat lidé kvůli získání pozornosti. Pokud váš pes vykazuje změny v chování nebo fyzické příznaky, je velmi pravděpodobné, že se skutečně necítí dobře. Někteří psi se mohou naučit, že určité chování (např. kulhání) jim přináší více pozornosti nebo pamlsků, ale skutečné příznaky nemoci jako horečka, zvracení nebo apatie jsou reálné a neměly by být ignorovány.
Může být můj pes jen unavený, a ne nemocný?

Ano, psi mohou být unavení po náročné fyzické aktivitě, horkém dni nebo vzrušujícím zážitku. Rozdíl mezi běžnou únavou a apatií (letargií) způsobenou nemocí spočívá v tom, jak rychle se pes zotaví a jak reaguje na běžné podněty. Unavený pes by se měl po odpočinku vrátit ke svému normálnímu chování a měl by projevit zájem o jídlo, hru nebo procházku. Pokud únava přetrvává, pes nereaguje na oblíbené podněty nebo se objeví další příznaky, může jít o nemoc.
Co znamená, když má pes suchý nos?

Mýtus, že zdravý pes má vždy studený a vlhký nos a nemocný pes horký a suchý, není zcela přesný. Teplota a vlhkost čenichu se mohou u psa měnit v průběhu dne z různých důvodů (např. po spánku, v prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu, dehydratace). Samotný suchý nos nemusí nutně znamenat nemoc. Je však důležité sledovat i další příznaky. Pokud je suchý nos doprovázen horečkou, apatií, nechutenstvím nebo jinými změnami, měli byste kontaktovat veterináře.
Mohu psovi podat lidské léky proti bolesti nebo horečce?

DŮRAZNĚ NE! Nikdy nepodávejte psovi léky určené pro lidi bez výslovného pokynu veterinárního lékaře. Mnoho běžných lidských léků, jako je ibuprofen, paracetamol, aspirin nebo naproxen, je pro psy vysoce toxických a může způsobit vážné poškození jater, ledvin, trávicího traktu nebo dokonce smrt. Vždy se poraďte s veterinářem, který může předepsat bezpečné a účinné léky určené speciálně pro psy.
Jak dlouho může pes nejíst, než je to problém?
Pokud dospělý, jinak zdravý pes vynechá jedno jídlo, ale pije a chová se normálně, obvykle to není důvod k okamžité panice. Pokud však pes odmítá potravu déle než 24 hodin, nebo pokud je nechutenství doprovázeno dalšími příznaky (jako je zvracení, průjem, apatie, slabost), měli byste co nejdříve navštívit veterináře. U štěňat, starších psů nebo psů s již existujícími zdravotními problémy byste měli být ještě opatrnější a konzultovat nechutenství s veterinářem dříve.

Závěr

Váš pes je členem rodiny a jeho zdraví a pohoda jsou pro vás jistě na prvním místě. Naučit se rozpoznávat signály, kterými vám dává najevo, že se necítí dobře, je klíčovou dovedností každého zodpovědného majitele. Ať už jde o jemné změny v chování, zjevnější fyzické příznaky nebo znepokojivou apatii, včasná reakce a konzultace s veterinárním lékařem mohou znamenat velký rozdíl v prognóze a rychlosti uzdravení vašeho mazlíčka. Pamatujte, že vy znáte svého psa nejlépe. Pokud máte jakékoli pochybnosti o jeho zdravotním stavu, neváhejte se obrátit na odborníka. Preventivní péče, pozorné sledování a láskyplný přístup jsou nejlepší cestou k tomu, aby váš psí společník prožil dlouhý, šťastný a zdravý život po vašem boku.

Zdroje:

Nemocný pes: Jak poznat, že vašeho mazlíčka něco trápí, a co dělat při apatii