Blechy od psů a koček: Rizika pro člověka

Majitelé domácích mazlíčků si často kladou otázku, zda blechy, které trápí jejich psy a kočky, mohou přeskočit i na ně. Odpověď je ano, ačkoliv člověk není pro blechy ideálním hostitelem, mohou nás pokousat a způsobit řadu nepříjemností, od intenzivního svědění až po přenos některých nemocí. Tento článek vám poskytne ucelený pohled na problematiku blech ze zvířat na člověka. Dozvíte se, jaká jsou reálná rizika, jak rozpoznat bleší kousnutí, jak se těchto parazitů účinně zbavit a proč je prevence tak důležitá.

Rozebereme běžné mýty, jako například ten, že „psí blechy na člověka nejdou“, a podíváme se na fakta podložená odbornými zdroji. Pochopení životního cyklu blechy je klíčové pro úspěšnou likvidaci, a proto mu věnujeme zvláštní pozornost. Představíme vám komplexní strategii, jak ochránit nejen své zvířecí společníky, ale i celou vaši domácnost. Čeká vás podrobný návod, jak postupovat krok za krokem, na co si dát pozor a kdy je na čase vyhledat pomoc odborníka, ať už veterináře nebo deratizační službu.

Jdou psí a kočičí blechy skutečně na člověka?

Populární rčení z českého filmu „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou!“ je bohužel jen mýtus. Ve skutečnosti jak blechy psí (Ctenocephalides canis), tak mnohem častěji se vyskytující blechy kočičí (Ctenocephalides felis) mohou dočasně parazitovat i na lidech. Zajímavostí je, že blecha kočičí je paradoxně nejběžnějším druhem blechy nacházeným jak u koček, tak i u psů v našich podmínkách. Oba tyto druhy blech, pokud nemají k dispozici svého preferovaného zvířecího hostitele nebo pokud je zamoření prostředí masivní, nepohrdnou ani lidskou krví.

Člověk pro blechy nepředstavuje ideálního hostitele. Naše kůže a absence husté srsti jim neposkytují dostatečný úkryt ani vhodné podmínky pro rozmnožování a kladení vajíček. Blechy preferují srst zvířat, kde se mohou snadno schovat, krmit a reprodukovat. Studie dokonce ukázaly, že aby blecha mohla na člověku naklást životaschopná vajíčka, musela by nepřetržitě sát krev po dobu až 12 hodin, což je v praxi velmi nepravděpodobné, protože bychom si jí pravděpodobně všimli a odstranili ji. Přestože na nás blechy dlouhodobě nežijí, jejich kousnutí mohou být velmi nepříjemná a, jak si ukážeme dále, i potenciálně nebezpečná.

Blechy se na člověka dostávají nejčastěji skokem z napadeného domácího mazlíčka, z jeho pelíšku, koberce nebo jiného místa v domácnosti, kde se blechy a jejich vývojová stádia vyskytují. Teplé a vlhké počasí, stejně jako mírné zimy, mohou přispívat k jejich hojnějšímu výskytu a delší aktivitě během roku, což zvyšuje riziko zablešení domácností.

Jak poznat bleší kousnutí u člověka?

Rozpoznat bleší kousnutí od štípnutí jiným hmyzem může být někdy složité, ale existují typické znaky, které vám mohou napovědět. Bleší kousnutí se nejčastěji projevují jako malé, červené, mírně vyvýšené pupínky, které intenzivně svědí. Uprostřed pupínku může být viditelná tmavší tečka – místo samotného vpichu.

Charakteristickým rysem bleších kousnutí je jejich seskupení. Často se objevují ve skupinkách po třech až čtyřech, někdy uspořádané v řadě. Toto uspořádání bývá označováno jako „snídaně, oběd a večeře“, kdy blecha zkouší více míst, než najde vhodné pro sání. Nejčastěji se bleší kousnutí vyskytují na dolních končetinách, zejména na kotnících, nártech a lýtkách, protože blechy na člověka obvykle skáčou z podlahy, koberců nebo pelíšků zvířat. Mohou se však objevit i na jiných částech těla, obzvláště pokud blechy napadnou člověka například ve spánku v posteli.

Svědění je dominantním a velmi nepříjemným příznakem, který se obvykle dostaví krátce po kousnutí. Intenzita svědění se může lišit člověk od člověka; někteří jedinci jsou na bleší sliny citlivější a mohou reagovat silněji. Oproti kousnutí od komára, které bývá obvykle větší a jednotlivé, jsou bleší štípance menší a ve shlucích. Kousnutí od štěnice také bývají v řadách nebo shlucích, ale štěnice útočí spíše v noci a na jakékoliv odkryté části těla.

Pokud máte podezření na bleší kousnutí, je důležité postižená místa neškrábat, i když je to obtížné. Škrábáním si můžete do ranek zanést infekci, což vede k dalším komplikacím.

Nebezpečí a zdravotní rizika spojená s blechami

Bleší kousnutí nejsou jen nepříjemnou záležitostí způsobující svědění. Mohou s sebou nést i vážnější zdravotní rizika, a to jak pro lidi, tak pro naše zvířecí mazlíčky. Je důležité si být těchto potenciálních hrozeb vědom.

Svědění, podráždění a alergické reakce

Nejčastějším a okamžitým důsledkem blešího kousnutí je intenzivní svědění a podráždění kůže. Bleší sliny obsahují řadu látek, které u většiny lidí vyvolávají alergickou reakci. V místě kousnutí se objeví červené, svědící pupínky. U některých, zvláště citlivých jedinců, může dojít k rozvoji takzvané alergické dermatitidy na bleší kousnutí. Ta se projevuje rozsáhlejším zarudnutím, otokem, tvorbou puchýřků a velmi silným, až nesnesitelným svěděním. Neustálé škrábání postižených míst může vést k poškození kůže a vzniku drobných ranek, které se snadno mohou stát vstupní branou pro bakteriální infekci. Taková sekundární infekce pak vyžaduje další léčbu, někdy i antibiotiky.

Nemoci přenášené blechami na člověka

Ačkoliv riziko není tak vysoké jako například u klíšťat, i blechy mohou být přenašeči různých původců onemocnění. Je důležité si uvědomit, že blechy sají krev na různých hostitelích a mohou tak přenášet patogeny mezi zvířaty a následně i na člověka.

Bartonelóza (nemoc z kočičího škrábnutí): Toto onemocnění je způsobeno bakterií Bartonella henselae. Přenáší ji především kočičí blecha. Člověk se může nakazit nejen škrábnutím či kousnutím od infikované kočky (bakterie se nacházejí v jejích slinách a pod drápky kontaminovanými trusem blech), ale i přímo kousnutím infikované blechy nebo vetřením jejího trusu do ranky na kůži. Onemocnění se u lidí projevuje zduřením a bolestivostí mízních uzlin, horečkou, únavou a bolestmi hlavy. V některých případech může mít i vážnější průběh. Přibližně 40 % koček, zejména koťata, se s touto bakterií během života setká, přičemž většina z nich nevykazuje žádné příznaky nemoci.
Tasemnice psí (Dipylidium caninum): Jedná se o běžného parazita psů a koček. Člověk, nejčastěji malé dítě, se může nakazit náhodným pozřením infikované blechy. K tomu může dojít například při mazlení se zvířetem, které má blechy v srsti, nebo pokud si dítě olízne prsty po kontaktu se zvířetem. Blecha totiž slouží jako mezihostitel pro vývojová stádia tasemnice. Ve střevě člověka se pak z larvy tasemnice vyvine dospělý jedinec. Infekce u lidí bývá často bezpříznaková, nebo se může projevit mírnými zažívacími potížemi.
Mor: Historicky byly blechy, zejména blecha potkaní (Xenopsylla cheopis), hlavním přenašečem moru, který způsobila bakterie Yersinia pestis. V současné době je riziko nákazy morem v našich zeměpisných šířkách minimální. Nicméně v některých částech světa se mor stále vyskytuje a blechy z hlodavců tam mohou představovat hrozbu.
Skvrnitý tyfus (myší skvrnivka, murinní tyfus): Toto onemocnění je způsobeno bakterií Rickettsia typhi. Přenášejí ho blechy (zejména blecha potkaní a blecha kočičí) z infikovaných hlodavců (krysy, myši) na člověka. K nákaze dochází buď kousnutím blechy, nebo vdechnutím či vetřením infikovaného blešího trusu do rány. Příznaky zahrnují horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a vyrážku. Vyskytuje se především v teplejších oblastech světa, ale ojedinělé případy mohou být zavlečeny.
Rickettsiózy: Jedná se o skupinu onemocnění způsobených bakteriemi rodu Rickettsia. Některé z těchto bakterií, například Rickettsia felis, mohou být přenášeny blechami (zejména blechou kočičí) a způsobovat u člověka onemocnění podobné skvrnitému tyfu, projevující se horečkou, bolestí hlavy a vyrážkou.
Mycoplasma haemofelis: Tato bakterie způsobuje infekční anémii u koček a je přenášena blechami, klíšťaty a komáry. Existují důkazy, že může infikovat i lidi, zejména ty s oslabeným imunitním systémem, a způsobovat anémii.

Psychický dopad zamoření blechami

Kromě fyzických obtíží může masivní zamoření domácnosti blechami a neustálé svědění vést také k významnému psychickému nepohodlí. Stres z přítomnosti parazitů, obavy o zdraví své i svých mazlíčků, narušený spánek kvůli svědění a časově i finančně náročná likvidace blech mohou výrazně snížit kvalitu života.

Životní cyklus blechy: Proč je tak těžké se jich zbavit?

Pochopení životního cyklu blechy je naprosto zásadní pro úspěšný boj s těmito parazity. Dospělé blechy, které vidíme na našich mazlíčcích, tvoří jen malou část celkové bleší populace v domácnosti – přibližně jen 5 %. Zbylých 95 % tvoří vajíčka, larvy a kukly, které se nacházejí v prostředí, kde se zvíře pohybuje.

Životní cyklus blechy má čtyři hlavní stádia:

Vajíčko: Dospělá samička blechy začíná klást vajíčka obvykle 24 až 48 hodin po prvním nasátí krve. Denně může naklást až několik desítek vajíček (průměrně 20-50). Vajíčka jsou hladká, oválná a bílá, velká asi 0,5 mm. Nejsou lepkavá, takže snadno odpadávají ze srsti zvířete do okolního prostředí – na pelíšky, koberce, do škvír v podlaze, na čalouněný nábytek. Za optimálních podmínek (teplo a vlhko) se z vajíček líhnou larvy během 2 až 10 dnů.
Larva: Z vajíčka se vylíhne malá, beznohá, červovitá larva, dlouhá asi 2-5 mm. Larvy jsou světloplaché a vyhledávají tmavá, vlhká místa, jako jsou hluboké vrstvy koberců, prostory pod nábytkem, štěrbiny v podlaze nebo pelíšky zvířat. Živí se organickými zbytky, jako jsou kožní šupiny, ale především trusem dospělých blech, který obsahuje nestrávenou krev. Larvální stádium trvá za příznivých podmínek 5 až 11 dní, během kterých larva dvakrát svléká kůži.
Kukla (kokon): Po dosažení dostatečné velikosti se larva zapřede do hedvábného kokonu, na který se nalepí drobné částečky z okolí (prach, chlupy, vlákna koberce), čímž se dokonale maskuje. Uvnitř kokonu probíhá proměna v dospělou blechu. Stádium kukly je nejodolnější fází vývoje. Kukla je velmi rezistentní vůči vyschnutí, nízkým teplotám a také vůči mnoha insekticidům. Dospělá blecha se z kukly líhne obvykle za 1 až 2 týdny, pokud jsou podmínky příznivé (přítomnost hostitele signalizovaná teplem, vibracemi nebo zvýšenou koncentrací CO2). V nepříznivých podmínkách však může dospělá blecha v kukle přežívat i několik měsíců (až 5-6 měsíců i déle), a čekat na vhodnou příležitost k vylíhnutí. To je jeden z hlavních důvodů, proč může být boj s blechami tak zdlouhavý a proč se mohou objevit i po delší době od zdánlivého vyhubení.
Dospělá blecha: Nově vylíhnutá dospělá blecha musí co nejdříve najít hostitele a nasát krev, aby přežila a mohla se rozmnožovat. Bez potravy vydrží jen několik dní. Jakmile se dostane na hostitele, začne téměř okamžitě sát krev. Dospělé blechy žijí na hostiteli několik týdnů až měsíců, během kterých se páří a samičky kladou vajíčka, čímž se celý cyklus opakuje. Dospělá blecha dokáže bez potravy přežít několik měsíců, pokud už se jednou nakrmila a je v příznivém prostředí.

Celý životní cyklus blechy může za optimálních podmínek trvat jen 3 až 4 týdny, ale v méně příznivých podmínkách se může protáhnout na mnoho měsíců. To vysvětluje, proč je důležité při likvidaci blech zasáhnout proti všem vývojovým stádiím a být velmi důsledný a trpělivý.

Komplexní strategie: Jak se zbavit blech v domácnosti a na mazlíčcích

Úspěšná likvidace blech vyžaduje komplexní přístup zaměřený jak na ošetření napadených zvířat, tak na důkladné vyčištění a ošetření prostředí, kde se zvířata pohybují. Pamatujte, že dospělé blechy na zvířeti tvoří jen malou část problému; většina bleší populace (vajíčka, larvy, kukly) se nachází ve vaší domácnosti.

Krok 1: Ošetření napadených zvířat

Prvním a zásadním krokem je zbavit blech vaše domácí mazlíčky. Je velmi důležité ošetřit všechna zvířata v domácnosti (psy, kočky, fretky atd.) současně, i když se zdá, že blechy má jen jedno z nich. Pokud ošetříte jen jedno zvíře, blechy se mohou snadno přesunout na neošetřené jedince a problém bude pokračovat.

Na trhu existuje celá řada antiparazitárních přípravků:

Spot-on přípravky (pipety): Aplikují se přímo na kůži zvířete, obvykle mezi lopatky. Účinná látka se vstřebá do kůže nebo se rozšíří po povrchu těla a hubí blechy při kontaktu nebo po nasátí krve. Účinnost trvá obvykle jeden měsíc.
Antiparazitární obojky: Uvolňují účinnou látku postupně po dobu několika měsíců. Jsou vhodné pro dlouhodobou ochranu.
Tablety a žvýkací tablety: Podávají se perorálně a účinná látka se dostává do krevního oběhu zvířete. Blechy jsou usmrceny po nasátí krve. Některé tablety mají rychlý nástup účinku.
Antiparazitární šampony: Pomáhají rychle odstranit dospělé blechy ze srsti zvířete, ale jejich účinek je obvykle krátkodobý a nechrání před dalším napadením. Jsou vhodné jako doplněk k jiným metodám.
Spreje: Mohou se použít přímo na srst zvířete. Některé jsou určeny k rychlému zahubení blech, jiné mají i reziduální účinek.

Při výběru přípravku se vždy poraďte se svým veterinárním lékařem. Veterinář doporučí nejvhodnější a nejbezpečnější přípravek s ohledem na druh, věk, hmotnost a zdravotní stav vašeho zvířete. Důsledně dodržujte návod k použití a doporučené dávkování. Nikdy nepoužívejte přípravky určené pro psy na kočky a naopak, protože některé látky mohou být pro jiný druh toxické (například permethrin obsažený v některých psích přípravcích je pro kočky vysoce toxický). Rovněž nekombinujte různé antiparazitární přípravky bez konzultace s veterinářem, mohlo by dojít k předávkování nebo nežádoucím reakcím.

Kromě chemických přípravků můžete použít i tzv. „blešáček“ – velmi jemný hřeben, kterým pravidelně vyčesávejte srst zvířete. To pomůže odstranit dospělé blechy i jejich vajíčka. Po vyčesání ponořte hřeben do misky s mýdlovou vodou, aby se blechy utopily.

Krok 2: Důkladný úklid domácnosti – likvidace blech v prostředí

Tento krok je naprosto klíčový, protože až 95 % bleší populace (vajíčka, larvy a kukly) se nachází ve vašem bytě či domě, nikoliv na zvířeti. Pokud se zaměříte pouze na ošetření zvířete, brzy se z prostředí vylíhnou nové blechy a problém se vrátí.

Pravidelné a důkladné vysávání: Vysávejte denně všechny podlahy, koberce, čalouněný nábytek (sedačky, křesla), matrace, pelíšky zvířat a všechna místa, kde se vaši mazlíčci často zdržují. Používejte nástavec na štěrbiny, abyste se dostali do těžko přístupných míst. Po každém vysávání sáček z vysavače ihned vyjměte, pečlivě uzavřete do igelitového pytle a vyhoďte do popelnice mimo dům. Pokud máte bezsáčkový vysavač, obsah nádoby ihned vysypte do uzavíratelného pytle a zlikvidujte. Tím zabráníte blechám a jejich vývojovým stádiím v úniku zpět do prostředí. Vysávání odstraní část dospělých blech, vajíček a larev a také stimuluje líhnutí blech z kukel, které jsou pak zranitelnější vůči insekticidům.
Praní textilií na vysokou teplotu: Všechny pelíšky zvířat, deky, polštáře, hračky a další textilie, se kterými přicházejí zvířata do styku, vyperte v pračce na co nejvyšší možnou teplotu (ideálně 60 °C nebo více). To zahubí blechy ve všech vývojových stádiích. Perte také své ložní prádlo, zejména pokud s vámi mazlíčci spí v posteli.
Parní čištění: Horká pára z parního čističe dokáže účinně zničit blechy, jejich vajíčka a larvy v kobercích, čalounění a matracích.
Použití insekticidních přípravků pro prostředí: V případě silného zamoření nebo pokud ostatní metody nestačí, může být nutné použít insekticidní spreje, aerosoly nebo dýmovnice určené k likvidaci blech v domácnosti. Tyto přípravky obsahují látky, které hubí dospělé blechy, a některé i regulátory růstu hmyzu (IGR), které brání vývoji vajíček a larev. Při použití těchto přípravků vždy pečlivě čtěte návod k použití a dodržujte všechna bezpečnostní opatření. Během aplikace a po ní (po dobu stanovenou výrobcem) by v místnosti neměli být lidé ani zvířata. Po uplynutí doporučené doby místnost důkladně vyvětrejte. Zvláštní pozornost věnujte přípravkům obsahujícím permethrin, pokud máte doma kočky, protože je pro ně toxický.
Čištění pelíšků a míst, kde se zvíře zdržuje: Pravidelně čistěte a dezinfikujte boudy, přepravky, škrabadla a další místa, kde se vaši mazlíčci často nacházejí. Nezapomeňte ani na auto, pokud v něm zvířata vozíte.

Boj s blechami v prostředí může být zdlouhavý a vyžaduje opakované zásahy, protože kukly blech jsou velmi odolné. Někdy je nutné celý proces úklidu a ošetření prostředí opakovat po 2-3 týdnech, aby se zlikvidovaly nově vylíhlé blechy.

Krok 3: Odčervení zvířat

Jelikož blechy jsou častým mezihostitelem tasemnice psí (Dipylidium caninum), je velmi důležité po úspěšném odblešení nechat svého mazlíčka také odčervit. Zvíře se může nakazit tasemnicí spolknutím infikované blechy při vykusování svědící srsti. Veterinář vám doporučí vhodný odčervovací přípravek (tablety, pastu).

Krok 4: Prevence je základ

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout problémům s blechami, je důsledná prevence:

Pravidelné používání antiparazitárních přípravků: Aplikujte svým mazlíčkům preventivní antiparazitární přípravky celoročně, nejen v letních měsících. Poraďte se s veterinářem o nejvhodnějším přípravku a intervalu aplikace.
Udržování čistoty v domácnosti: Pravidelně vysávejte, perte pelíšky a deky zvířat.
Péče o okolí domu: Pokud máte zahradu, udržujte ji uklizenou, sekejte trávu a odstraňujte hromady listí a organického materiálu, kde by se mohly blechy množit. Zamezte přístupu divokých zvířat (ježci, toulavé kočky) na váš pozemek, protože mohou být zdrojem blech.
Opatrnost na rizikových místech: Buďte opatrní při návštěvě míst s vyšším výskytem blech, jako jsou psí útulky, psí hřiště nebo výstavy. Po návratu z takových míst zkontrolujte srst svého mazlíčka.

Mýty a omyly o blechách

Kolem blech koluje řada mýtů a polopravd, které mohou komplikovat účinný boj s těmito parazity. Pojďme si některé z nich vyvrátit:

Mýtus: „Psí blechy nejdou na člověka.“ Jak již bylo zmíněno, toto tvrzení není pravdivé. Psí blechy (Ctenocephalides canis) i mnohem běžnější blechy kočičí (Ctenocephalides felis), které napadají psy i kočky, mohou kousnout i člověka, i když na něm dlouhodobě neparazitují. Hladová blecha si nevybírá.
Mýtus: „Stačí ošetřit jen zvíře, které se drbe.“ Toto je častá chyba. Pokud máte v domácnosti více zvířat, je nutné ošetřit všechna, i ta, která nevykazují známky zablešení. Blechy se snadno šíří mezi zvířaty a neošetřené zvíře se stane rezervoárem pro další množení parazitů. Navíc, jak víme, většina bleší populace (vajíčka, larvy, kukly) je v prostředí, nikoli na zvířeti.
Mýtus: „Blechy jsou jen letní problém.“ Ačkoliv blechy preferují teplo a vlhko, což jsou podmínky typické pro letní měsíce, v dnešní době, kdy máme vytápěné domácnosti a mírnější zimy, mohou být blechy aktivní celoročně. Teplé byty poskytují ideální podmínky pro jejich vývoj i v zimě. Proto je důležitá celoroční prevence.
Mýtus: „Jednorázové ošetření stačí.“ Vzhledem k životnímu cyklu blechy, zejména k odolnosti kukel, je jednorázové ošetření zvířete nebo prostředí často nedostatečné. Je nutná důslednost, opakované zásahy a dlouhodobá prevence.
Mýtus: „Když nevidím blechy, tak je nemáme.“ Dospělé blechy jsou velmi rychlé a dokážou se obratně skrývat v srsti zvířete. Někdy může být jediným příznakem zablešení jen svědění a neklid zvířete, nebo nález blešího trusu (malé černé tečky) v srsti.

Kdy vyhledat lékařskou nebo veterinární pomoc?

Ačkoliv většinu případů blešího napadení lze zvládnout domácí péčí a volně prodejnými přípravky, existují situace, kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc.

U člověka byste měli navštívit lékaře, pokud:

Se objeví silná alergická reakce na bleší kousnutí, jako je rozsáhlá vyrážka, silný otok, potíže s dýcháním nebo horečka.
Místa kousnutí jsou silně zanícená, hnisají nebo se objevují jiné známky bakteriální infekce (zarudnutí šířící se od kousnutí, horkost v místě, bolest).
Máte podezření na přenos nějakého onemocnění blechami (např. příznaky podobné chřipce po bleším kousnutí, zvětšené uzliny atd.).
Svědění je nesnesitelné a běžné prostředky na jeho zmírnění nepomáhají.

U vašeho domácího mazlíčka byste měli kontaktovat veterináře, pokud:

Zvíře vykazuje známky masivního zablešení (velké množství blech v srsti, silné drbání, ztráta srsti, podrážděná kůže).
Stav zvířete se po domácím ošetření nelepší nebo se dokonce zhoršuje.
Máte podezření na alergickou dermatitidu na bleší kousnutí.
Zvíře je apatické, má bledé sliznice (může být známka anémie způsobené silným napadením blechami, zejména u mladých nebo malých zvířat).
Nejste si jisti výběrem vhodného antiparazitárního přípravku nebo postupem odblešení.
Chcete konzultovat preventivní opatření.

V případě, že se vám nedaří zvládnout masivní zamoření blechami v domácnosti svépomocí, nebo pokud si chcete být jisti důkladnou likvidací, neváhejte se obrátit na profesionální deratizační službu. Odborníci mají k dispozici účinnější přípravky a postupy a mohou vám pomoci problém vyřešit rychleji a efektivněji.

Závěr

Blechy psů a koček představují nepříjemný problém, který může postihnout nejen naše zvířecí společníky, ale i nás, lidi. Ačkoliv člověk není jejich primárním hostitelem, mohou nás pokousat, způsobit intenzivní svědění a v některých případech i přenést různá onemocnění. Mýtus, že „psí blechy na člověka nejdou“, je dávno vyvrácen, a je důležité si uvědomit, že nejčastěji se u psů i koček setkáváme s blechou kočičí, která člověka ochotně kousne.

Klíčem k úspěšnému zvládnutí problému s blechami je komplexní přístup. Nestačí ošetřit pouze zvíře; zásadní je také důkladná sanace prostředí, kde se nachází většina bleší populace ve formě vajíček, larev a odolných kukel. Pravidelné vysávání, praní textilií na vysokou teplotu a případné použití vhodných insekticidů jsou nezbytnými kroky. Stejně tak je důležité nezapomenout na odčervení zvířat, jelikož blechy mohou přenášet tasemnice.

Nejlepší obranou proti blechám je však důsledná a celoroční prevence. Pravidelné používání kvalitních antiparazitárních přípravků u vašich mazlíčků, udržování čistoty v domácnosti a ostražitost na rizikových místech mohou výrazně snížit pravděpodobnost zablešení. Boj s blechami vyžaduje trpělivost, důslednost a informovanost. Doufáme, že vám tento článek poskytl všechny potřebné informace k tomu, abyste dokázali své mazlíčky i svou domácnost před těmito nepříjemnými parazity účinně ochránit.

Psí a kočičí blechy na člověka: Mýty, fakta a jak se komplexně chránit