Březost feny: Jak dlouho je fena březí?

Březost feny, označovaná také jako psí březost, je pro každého majitele vzrušujícím, ale i náročným obdobím. Přináší s sebou mnoho otázek ohledně délky, příznaků, správné péče a přípravy na příchod nových štěňátek. Tento článek vám poskytne komplexní přehled všeho, co potřebujete vědět, aby vaše březí fena prožila toto období v co nejlepší pohodě a zdraví. Dozvíte se, jak dlouho je fena březí, jaké jsou typické fáze březosti, jak rozpoznat první příznaky a jak se o fenu starat v jednotlivých etapách. Nezapomeneme ani na důležitost veterinární péče a možné komplikace, na které je dobré být připraven.

Co je březost feny a jak k ní dochází?

Březost feny je období od úspěšného oplození vajíček spermiemi psa až po porod štěňat. Aby fena mohla zabřeznout, musí být v plodné fázi svého reprodukčního cyklu, známé jako říje nebo hárání. Říje se u většiny fen opakuje přibližně každých 6 až 8 měsíců a celé období hárání může trvat až tři týdny. Samotná plodná fáze, kdy je fena ochotná přijmout psa a může dojít k oplození, je však kratší.

Reprodukční cyklus feny se dělí na několik fází:

Proestrus: První fáze hárání, trvající obvykle 7-10 dní. Fena krvácí z vulvy, která je oteklá. V této fázi ještě psy odmítá.
Estrus: Období plodnosti, trvající přibližně 5-14 dní. Krvácení slábne nebo mění barvu na světlejší (růžový až slámově zbarvený výtok). Fena je svolná k páření a dochází k ovulaci (uvolnění vajíček). Právě v této fázi může dojít k zabřeznutí.
Diestrus (Metestrus): Fáze po hárání. Pokud došlo k oplození, začíná březost. Pokud ne, tělo se vrací do klidového stavu.
Anestrus: Klidové období mezi jednotlivými cykly hárání.

K prvnímu zabřeznutí může dojít až poté, co fena dosáhne pohlavní dospělosti. Ta se liší v závislosti na plemeni – malá plemena dospívají dříve (někdy již v 6-12 měsících), zatímco u velkých plemen to může být až ve věku 24 měsíců. Přestože fena může zabřeznout již při prvním hárání, obecně se doporučuje počkat s krytím až na druhé nebo třetí hárání. V té době je fena obvykle lépe fyzicky i psychicky připravená na zátěž spojenou s březostí a mateřstvím.

Při úspěšném páření dochází ke spojení psa a feny, kterému se říká svázání. Během něj pes ejakuluje a spermie putují reprodukčním traktem feny k vajíčkům. Oplozená vajíčka se poté začnou dělit a putují do děložních rohů, kde se přibližně 15. až 18. den po oplození uhnízdí ve sliznici dělohy (implantace) a začíná jejich další vývoj.

Jak dlouho je fena březí?

Délka březosti feny se počítá od dne ovulace a standardně trvá přibližně 63 dní. Jelikož přesný den ovulace lze bez veterinárního vyšetření určit jen stěží, často se délka březosti počítá od dne krytí. V takovém případě se může pohybovat v rozmezí 57 až 72 dnů. Průměrně tedy březost trvá zhruba dva měsíce, s tolerancí plus mínus jednoho týdne.

Tato variabilita v délce březosti počítané od krytí má své opodstatnění. Psí spermie mohou v reprodukčním traktu feny přežít a zůstat oplodnění schopné až 7 dní. Naopak psí vajíčka potřebují po ovulaci ještě přibližně 2 až 3 dny na dozrání, než mohou být oplodněna. Pokud tedy došlo ke krytí několik dní před ovulací, spermie „čekají“ na zralá vajíčka, což prodlužuje dobu od krytí k porodu. Naopak, pokud ke krytí došlo přesně v době zralosti vajíček, může být březost kratší.

Délka březosti může být mírně ovlivněna také plemenem feny a velikostí vrhu, i když tyto faktory nejsou tak zásadní jako přesné načasování ovulace a krytí. Například u některých plemen, jako jsou francouzští buldočci, se uvádí mírně odlišná průměrná délka gestace.

Příznaky březosti feny

Rozpoznat březost u feny, zejména v raných fázích, nemusí být vždy snadné, protože příznaky mohou být nenápadné nebo se podobat jiným stavům. Některé feny navíc nemusí vykazovat téměř žádné změny až do pokročilejších stádií březosti. Přesto existuje několik typických projevů, které mohou na březost upozornit.

Rané příznaky březosti (první týdny až cca 1. měsíc):

Změny chování: Některé feny mohou být klidnější, mazlivější a vyhledávat více pozornosti. Jiné naopak mohou být podrážděnější nebo uzavřenější.
Nechutenství a zvracení: Podobně jako u lidských „ranních nevolností“ mohou některé feny v prvních týdnech březosti trpět nechutenstvím nebo občasným zvracením. Tyto příznaky jsou obvykle dočasné.
Mírný vaginální výtok: Přibližně měsíc po úspěšném krytí se může objevit čirý nebo mírně hlenovitý výtok z pochvy.
Zvětšení a změna barvy bradavek: Již od 3. až 4. týdne březosti se mohou bradavky feny začít zvětšovat, stávat se pevnějšími a jejich barva se může změnit na intenzivněji růžovou.
Větší lenost a únava: Fena může být méně aktivní a více odpočívat.

Pozdější příznaky březosti (od cca 4.-5. týdne):

Zvětšování břicha: Toto je jeden z nejzřetelnějších příznaků, i když u některých fen (zejména u prvorodiček, fen s malým počtem štěňat nebo fen velkých plemen s hlubokým hrudníkem) nemusí být zvětšení břicha patrné až do pozdějších fází. Výraznější zvětšení se obvykle objevuje po 5. týdnu.
Přibírání na váze: Fena začne přibírat na váze, zejména od 35. dne březosti. Celkový váhový přírůstek by neměl přesáhnout 25-30 % její původní hmotnosti, aby se předešlo komplikacím při porodu.
Zvýšená chuť k jídlu: Zejména v druhé polovině březosti se u feny obvykle zvyšuje apetit.
Častější močení: Rostoucí děloha tlačí na močový měchýř, což vede k potřebě častějšího venčení.
Mateřské chování (hnízdění): S blížícím se porodem může fena začít projevovat hnízdní chování – shromažďovat deky či hračky na jedno místo, hrabat si pelíšek nebo hledat klidné a bezpečné místo pro porod.
Produkce mleziva/mléka: V posledním týdnu či dnech před porodem se v mléčných žlázách může začít tvořit mlezivo (první mléko) a bradavky mohou při jemném stisknutí produkovat mléčnou tekutinu.
Viditelné a citelné pohyby štěňat: V posledních týdnech březosti (obvykle od 7. týdne) je možné přes břišní stěnu cítit nebo dokonce vidět pohyby štěňat.
Pokles tělesné teploty: Přibližně 12-24 hodin před porodem dochází u většiny fen k poklesu rektální tělesné teploty o zhruba 1°C (pod 37°C, normální teplota psa je 38-39°C). Toto je jeden z nejspolehlivějších příznaků blížícího se porodu.
Viskózní výtok z pochvy: Těsně před porodem se může objevit hustší, viskózní výtok.

Je důležité si uvědomit, že některé z těchto příznaků, jako je zvětšení břicha a mléčných žláz nebo mateřské chování, se mohou objevit i při tzv. falešné březosti. Proto je pro spolehlivé potvrzení březosti vždy nutné navštívit veterinárního lékaře.

Fáze březosti feny

Březost feny lze pro lepší přehlednost rozdělit do tří hlavních období, trimestrů, nebo sledovat vývoj týden po týdnu. Každá fáze má svá specifika, co se týče vývoje štěňat i potřeb feny.

První měsíc / První třetina (přibližně 1. až 4. týden)

V této rané fázi dochází k oplození vajíček a jejich následnému putování vejcovody do dělohy. Kolem 15. až 18. dne po oplození se embrya implantují (uhnízdí) ve stěně dělohy. Začíná formování základních orgánů a struktur budoucích štěňat. Na feně obvykle nejsou patrné žádné výrazné vnější fyzické změny, i když se mohou objevit mírné změny v chování, jako je větší přítulnost nebo naopak podrážděnost, a někdy i přechodné nechutenství či zvracení. Pro správný vývoj embryí je klíčová vyvážená strava feny, která by měla obsahovat všechny potřebné živiny, včetně například kyseliny listové. Na konci prvního měsíce, přibližně od 23. až 25. dne, může veterinární lékař pomocí ultrazvukového vyšetření detekovat srdeční akci plodů.

Druhý měsíc / Druhá třetina (přibližně 5. až 8. týden)

V tomto období dochází k intenzivnímu růstu a vývoji plodů. Embrya se mění v rozpoznatelná štěňata. Vyvíjí se jejich kosterní systém, srst a další orgány. Právě v této fázi, zejména v posledních 3-4 týdnech březosti, probíhá přibližně 70 % celkového růstu plodů. Na feně začínají být patrnější fyzické změny: bradavky se zvětšují a tmavnou, břicho se postupně zakulacuje (výrazněji od 5. týdne). Fena může mít zvýšenou chuť k jídlu. Veterinář již může březost potvrdit nejen ultrazvukem, ale někdy i pohmatem (palpací) přes břišní stěnu. Kolem 45. dne březosti je možné provést rentgenové vyšetření, které je nejspolehlivější metodou pro určení přesného počtu štěňat, protože jejich kostřičky jsou již dostatečně mineralizované a viditelné na snímku. Ke konci této fáze může fena začít připravovat „hnízdo“ pro nadcházející porod.

Třetí měsíc / Poslední třetina (přibližně od 9. týdne až do porodu)

Toto je období finálního růstu a dozrávání štěňat. Břicho feny je již výrazně zvětšené a těžké. Pohyby štěňat uvnitř dělohy jsou často dobře viditelné a hmatatelné přes břišní stěnu. Fena může být méně aktivní a více odpočívat. Mléčné žlázy se dále zvětšují a může se v nich začít tvořit mlezivo. Fena intenzivněji projevuje hnízdní chování, vyhledává klidné a bezpečné místo pro porod. V posledních dnech před porodem může být neklidná, může odmítat potravu, častěji močit a vykazovat známky jako třes nebo zrychlené dýchání. Klíčovým signálem blížícího se porodu je pokles rektální tělesné teploty feny o přibližně 1°C (pod 37°C), který nastává zhruba 12-24 hodin před začátkem porodu.

Potvrzení březosti u veterináře

Ačkoliv můžete na své feně pozorovat některé z výše uvedených příznaků, jediným spolehlivým způsobem, jak potvrdit březost, je návštěva veterinárního lékaře. Veterinář má k dispozici několik metod pro diagnostiku březosti:

Palpace (ohmatání břicha): Zkušený veterinář může březost zjistit pohmatem břicha feny přibližně mezi 21. a 35. dnem po krytí. V tomto období jsou plody ve velikosti vlašského ořechu nebo hroznového vína (v závislosti na velikosti feny) a mají charakteristický tvar. Po 35. dni se děloha zvětšuje a jednotlivé plody mohou být hůře hmatatelné až do pozdější fáze březosti. Tato metoda vyžaduje zkušenost a měla by být prováděna opatrně, aby nedošlo k poškození plodů.
Ultrazvukové vyšetření: Toto je nejběžnější, bezpečná a velmi spolehlivá metoda pro potvrzení březosti. Ultrazvuk může detekovat plody již od 19. až 21. dne po krytí, i když spolehlivější je vyšetření prováděné mezi 25. a 35. dnem. Ultrazvuk umožňuje nejen potvrdit březost, ale také zkontrolovat životaschopnost plodů (detekce srdeční akce je možná od cca 23.-25. dne) a získat odhadovaný počet štěňat (i když přesné počítání může být obtížné, zejména u početných vrhů).
Rentgenové vyšetření (RTG): Rentgen se obvykle provádí až v pozdější fázi březosti, nejdříve po 45. dni, ideálně kolem 55. dne. V této době jsou kostry štěňat již dostatečně mineralizované (zvápenatělé) a jsou tak dobře viditelné na rentgenovém snímku. RTG je nejpřesnější metodou pro určení přesného počtu štěňat, což je důležitá informace pro majitele, aby věděl, kdy je porod u konce.
Krevní testy (hormonální test na relaxin): Veterinář může provést krevní test na přítomnost hormonu relaxinu. Tento hormon je produkován placentou a jeho přítomnost v krvi feny je spolehlivým ukazatelem březosti. Test může být proveden přibližně od 22. až 30. dne po krytí. Je však třeba počítat s možností falešně negativního výsledku, pokud je test proveden příliš brzy nebo pokud fena čeká jen velmi malý počet štěňat. V České republice není tento test tak běžně dostupný jako například ultrazvuk.

Včasná návštěva veterináře a potvrzení březosti vám umožní naplánovat optimální péči o vaši fenu a připravit se na příchod štěňat.

Falešná březost u feny (pseudogravidita)

Falešná březost, odborně nazývaná pseudogravidita nebo pseudolaktace, je poměrně běžný jev u nekastrovaných fen, který se objevuje přibližně 4 až 9 týdnů po skončení hárání, a to bez ohledu na to, zda došlo ke krytí či nikoliv. Je způsobena hormonálními změnami v těle feny, konkrétně poklesem hladiny progesteronu a vzestupem hladiny prolaktinu, což jsou hormonální změny podobné těm, které nastávají na konci skutečné březosti.

Feny s falešnou březostí mohou vykazovat širokou škálu fyzických i behaviorálních příznaků, které jsou velmi podobné příznakům skutečné březosti:

Fyzické příznaky: Zvětšení mléčných žláz, produkce mleziva nebo mléka, zvětšení břicha (někdy), nechutenství nebo naopak zvýšená chuť k jídlu, zvracení, přibírání na váze.
Behaviorální příznaky: Hnízdní chování (příprava pelíšku, shromažďování dek), mateřské chování vůči hračkám nebo jiným předmětům (ošetřování, olizování, nošení „štěňat“), neklid, úzkost, někdy i agrese při ochraně „hnízda“ nebo „štěňat“, nebo naopak větší přítulnost.

Falešná březost obvykle odezní sama během 2 až 3 týdnů bez nutnosti léčby. V některých případech, zejména pokud jsou příznaky velmi intenzivní, způsobují feně diskomfort (např. nadměrná produkce mléka vedoucí k napětí v mléčných žlázách) nebo pokud se opakují po každém hárání, je vhodné konzultovat stav s veterinárním lékařem. Veterinář může doporučit opatření ke zmírnění příznaků, například omezení stimulace mléčných žláz (neodstraňovat mléko, zabránit feně v olizování), a v závažnějších případech může předepsat léky k potlačení produkce prolaktinu.

Je důležité odlišit falešnou březost od skutečné březosti, což spolehlivě určí veterinář pomocí ultrazvukového vyšetření. Pokud se falešná březost u feny opakuje a způsobuje problémy, je možné zvážit kastraci jako trvalé řešení.

Péče o březí fenu

Správná péče o březí fenu je klíčová pro její zdraví i pro zdravý vývoj štěňat. Zahrnuje především adekvátní výživu, přiměřený pohyb, pravidelnou veterinární péči a přípravu na porod.

Výživa březí feny

Výživové nároky feny se v průběhu březosti mění.

První polovina březosti (přibližně do 5.-6. týdne): Pokud je fena krmena kvalitním a vyváženým krmivem a má optimální tělesnou kondici, není v této fázi obvykle nutné výrazně měnit její stravu ani zvyšovat krmnou dávku. Důležitý je dostatek všech základních živin, vitamínů a minerálů. Některé zdroje doporučují dbát na dostatečný přísun kyseliny listové.
Druhá polovina březosti (od cca 6. týdne, zejména poslední 3-4 týdny): V této fázi dochází k nejintenzivnějšímu růstu plodů a nároky feny na energii a živiny stoupají. Je třeba postupně zvyšovat krmnou dávku, celkově až o 35-50 % oproti normálu, nebo až na 1,5 násobek běžné dávky v posledních týdnech. Je vhodné rozdělit denní dávku na několik menších porcí, protože zvětšující se děloha může tlačit na žaludek a omezovat jeho kapacitu. Ideální je používat vysoce kvalitní krmivo speciálně určené pro březí a následně kojící feny. Tato krmiva mají optimální složení živin, vyšší obsah energie, bílkovin a důležitých minerálů. Strava by měla být bohatá na omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA, která podporuje správný vývoj mozku a zraku štěňat.
Čeho se vyvarovat:
- Překrmování: Přílišný váhový přírůstek feny může vést ke komplikacím při porodu. Váha feny by během březosti neměla stoupnout o více než 25-30 % její původní hmotnosti.
- Nevhodné doplňky: Nikdy nepodávejte březí feně doplňky stravy, zejména vápník, bez předchozí konzultace s veterinárním lékařem. Nevhodné podávání vápníku může narušit přirozenou regulaci jeho hladiny v těle a paradoxně zvýšit riziko poporodní eklampsie (mléčné horečky).

Vždy zajistěte fence stálý přístup k čerstvé pitné vodě.

Pohyb a aktivita

Pravidelný pohyb je pro březí fenu důležitý pro udržení dobré kondice, ale je třeba ho přizpůsobit stádiu březosti.

První týdny březosti (zejména první dva): Někteří veterináři doporučují omezit velmi namáhavé a intenzivní cvičení, aby se podpořila úspěšná implantace embryí. Běžné procházky jsou však v pořádku.
Střední fáze březosti: Fena může pokračovat v běžné fyzické aktivitě, pokud sama chce a je na ni zvyklá. Dlouhé a náročné výlety nebo intenzivní trénink však nejsou vhodné.
Poslední trimestr/týdny březosti: S rostoucím břichem a váhou bude fena přirozeně méně aktivní. Vhodné jsou kratší a častější procházky mírným tempem. Nepřetěžujte fenu a nechte ji, ať si sama určí míru aktivity, která je jí příjemná. Vyhněte se skokům a hrám, které by mohly vést k poranění.

Veterinární péče

Pravidelná veterinární péče je nezbytnou součástí péče o březí fenu.

Kontrola před krytím: Ideální je provést komplexní zdravotní prohlídku feny ještě před plánovaným krytím. Fena by měla být v dobré kondici, řádně očkovaná a odčervená.
Potvrzení březosti: Jakmile máte podezření na březost, navštivte veterináře pro její potvrzení (viz kapitola „Potvrzení březosti u veterináře“).
Očkování: Obecně platí, že březí feny by se neměly očkovat živými vakcínami. Ideální je, pokud má fena kompletní a platné očkování již před zabřeznutím. Pokud je očkování nutné během březosti (např. u fen s prošlou imunitou v rizikovém prostředí), veterinář zvolí vhodnou inaktivovanou vakcínu a optimální dobu aplikace (některé lze podat v polovině březosti). Očkování matky zajišťuje přenos protilátek na štěňata prostřednictvím mleziva. Důležité je očkování proti nemocem jako psinka, parvoviróza, infekční hepatitida a parainfluenza. U fen s rizikem herpesvirózy se doporučuje specifické očkování.
Odčervení: Březí fena může přenést některé vnitřní parazity (zejména škrkavky) na štěňata již během březosti přes placentu nebo po porodu mlékem. Proto je důležité fenu odčervovat vhodnými a bezpečnými přípravky po konzultaci s veterinářem. Doporučuje se vyšetření trusu před krytím, v polovině březosti a případně i týden před porodem, a následně cílené odčervení. Existují specifické odčervovací protokoly pro březí feny (např. s použitím fenbendazolu od 40. dne březosti), které minimalizují parazitární zátěž u štěňat. Také štěňata je nutné pravidelně odčervovat již od útlého věku.
Prevence vnějších parazitů (blechy, klíšťata): Používejte pouze přípravky, které jsou schválené a bezpečné pro použití u březích fen, a vždy po poradě s veterinářem. Silné zablešení může být pro březí fenu i novorozená štěňata nebezpečné.
Léky: Jakékoliv podávání léků březí feně (včetně volně prodejných) musí být vždy konzultováno s veterinárním lékařem, protože některé léky mohou poškodit vyvíjející se plody.
Příprava nouzového plánu: Prodiskutujte s vaším veterinářem postup pro případ, že by při porodu nastaly komplikace, a mějte po ruce kontakt na veterinární pohotovost.

Příprava na porod (hnízdění)

Ke konci březosti, obvykle v posledních dvou týdnech (nejpozději v 8. týdnu), je čas připravit pro fenu a její budoucí štěňata porodní místo, tzv. porodní bednu nebo hnízdo.

Porodní bedna: Měla by být dostatečně prostorná, aby se v ní fena mohla pohodlně natáhnout a otočit, ale zároveň ne příliš velká, aby štěňata zůstala v teple blízko matky. Materiál by měl být snadno čistitelný a dezinfikovatelný. Důležité jsou zvýšené okraje (bočnice), které zabrání štěňatům v prvních týdnech v úniku, ale zároveň umožní feně snadný vstup a výstup. Uvnitř bedny může být po stranách umístěno tzv. pažení (lišty nebo tyče několik centimetrů nad dnem a od stěny), které zabrání feně nechtěnému zalehnutí štěňat. Dno bedny vystelte čistými, savými a měkkými materiály (např. staré noviny jako spodní vrstva, na ně pak pratelné deky, prostěradla nebo speciální porodní podložky).
Umístění: Porodní bednu umístěte na klidné, teplé (stabilní pokojová teplota, cca 21-24°C pro fenu, novorozená štěňata potřebují vyšší teplotu prostředí, kterou zajišťuje matka a případně doplňkový zdroj tepla), dobře větrané místo bez průvanu, kde bude mít fena soukromí a nebude rušena.
Seznámení s bednou: Umožněte feně, aby si na porodní bednu zvykla ještě před porodem. Povzbuzujte ji, aby v ní odpočívala a spala.
Minimalizace stresu: V posledních týdnech březosti se snažte minimalizovat jakékoliv stresující situace pro fenu. Vyhněte se velkým změnám v domácnosti, hlasitým zvukům a omezte návštěvy cizích lidí.

Důkladná příprava a péče pomohou zajistit hladký průběh zbytku březosti a připraví fenu na porod a následnou péči o štěňata.

Možné komplikace během březosti a porodu

Ačkoliv většina březostí a porodů u fen probíhá bez problémů, je důležité být si vědom možných komplikací a vědět, kdy je nutné vyhledat okamžitou veterinární pomoc. Ztížený porod se odborně nazývá dystokie.

Příčiny ztíženého porodu (dystokie) mohou být na straně matky nebo plodů:

Slabé porodní stahy (děložní inertie): Mohou být primární (děloha se nestahuje dostatečně od začátku porodu) nebo sekundární (děloha se vyčerpá po dlouhém a náročném porodu nebo při překážce v porodních cestách). Příčinou může být nízká hladina vápníku, nízká hladina glukózy, celkové onemocnění feny, obezita, nebo také velký počet štěňat.
Úzké porodní cesty: Tento problém se může vyskytnout u mladých fen, které ještě nejsou plně vyvinuté, u fen po předchozích zraněních pánve, nebo pokud jsou plody příliš velké vzhledem k velikosti pánve matky (např. při krytí feny malého plemene psem velkého plemene).
Nepravidelné uložení plodu (malpozice): Štěňata se obvykle rodí hlavičkou nebo zadečkem napřed. Pokud je štěně uloženo příčně, nebo má zakloněnou hlavičku či pokrčené končetiny, může to bránit jeho průchodu porodními cestami.
Nadměrně velký plod (makrosomie): Jeden nebo více plodů může být příliš velkých na to, aby prošly porodními cestami, zejména u prvniček nebo u vrhů s malým počtem štěňat.
Mrtvý plod: Pokud plod odumře v děloze, může to komplikovat porod. Mrtvý plod nemusí vyvolávat dostatečné stahy nebo může být v nesprávné poloze. Navíc hrozí riziko infekce dělohy a sepse matky.
Anomálie plodu (zrůdné plody): Vzácně se mohou vyskytnout plody s vývojovými vadami (např. hydrocefalus – vodnatelnost mozku, anasarka – celkový otok těla), které znemožňují normální porod.
Prodloužená březost: Pokud březost trvá déle než 65-70 dní (počítáno od krytí), je třeba kontaktovat veterináře, protože plody mohou být příliš velké nebo může hrozit jejich úhyn.
Torze dělohy: Vzácná, ale život ohrožující komplikace, kdy dojde k přetočení děložního rohu nebo celé dělohy, což vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok.

Příznaky ztíženého porodu (kdy zpozornět a kontaktovat veterináře):

Fena nejeví známky porodu (stahy) déle než 24 hodin po výrazném poklesu tělesné teploty (pod 37°C).
Březost trvá déle než 65 dní (počítáno od prvního dne krytí, nebo déle než 63 dní od ovulace, pokud byla stanovena).
Slabé, nepravidelné nebo žádné porodní stahy po odtoku plodové vody.
Silné a pravidelné porodní stahy trvající déle než 30-60 minut bez vypuzení štěněte.
Interval mezi narozením jednotlivých štěňat je delší než 2-4 hodiny, přičemž fena stále tlačí nebo je neklidná.
Štěně je viditelné nebo hmatatelné v porodních cestách, ale fena ho nemůže vypudit ani po 10-15 minutách usilovného tlačení.
Objeví se abnormální vaginální výtok: tmavě zelený až černý výtok (uteroverdin) před porodem prvního štěněte (malé množství je normální těsně před vypuzením plodu, ale pokud přetrvává bez porodu, značí odloučení placenty), krvavý výtok (jasně červená krev), hnisavý nebo zapáchající výtok.
Fena je vyčerpaná, apatická, má horečku, silně krvácí, nebo vykazuje známky silné bolesti.
Víte, že fena čeká více štěňat, ale porod se zastavil a některá štěňata ještě nebyla porozena.

Co udělá veterinář při komplikovaném porodu:

Veterinář nejprve provede důkladné klinické vyšetření feny, včetně vaginálního vyšetření a případně ultrazvuku nebo rentgenu, aby zjistil příčinu problému a stav plodů. Na základě diagnózy může:

Pokusit se o manuální pomoc: Pokud je štěně zaklíněné v porodních cestách, může se veterinář pokusit o jeho šetrné vybavení.
Podat léky: V případě slabých stahů a pokud nejsou v porodních cestách žádné překážky, může veterinář podat léky na podporu děložních kontrakcí (např. oxytocin) a doplnit vápník či glukózu. Podání oxytocinu však vyžaduje opatrnost a přesné zhodnocení situace.
Provést císařský řez (Sectio Caesarea): Pokud konzervativní metody selžou, nebo pokud je zřejmé, že přirozený porod není možný či je pro fenu nebo štěňata příliš rizikový, přistoupí se k chirurgickému vybavení plodů. Císařský řez může být plánovaný (např. u plemen s častými porodními komplikacemi, jako jsou brachycefalická plemena) nebo akutní. Moderní anesteziologické postupy minimalizují rizika pro matku i plody.

Včasné rozpoznání problémů a rychlý zásah veterináře jsou klíčové pro záchranu života feny i štěňat.

Závěr

Březost feny je jedinečným a obohacujícím obdobím jak pro fenu, tak pro jejího majitele. Vyžaduje však zvýšenou pozornost, péči a zodpovědnost. Důkladná příprava, znalost jednotlivých fází březosti, schopnost rozpoznat její příznaky a porozumění potřebám březí feny jsou základem pro zajištění jejího zdraví a pohody, stejně jako pro zdravý vývoj očekávaných štěňátek. Nezapomínejte na klíčovou roli veterinárního lékaře, který by měl být vaším partnerem po celou dobu březosti – od jejího potvrzení, přes pravidelné kontroly a poradenství ohledně výživy a péče, až po asistenci při případných porodních komplikacích. S láskou, trpělivostí a správnými informacemi můžete vaší fence pomoci prožít toto období co nejlépe a těšit se na radostný příchod nových psích životů do vaší rodiny.

Březost feny: Od početí po příchod štěňátek