Čivava, nejmenší psí plemeno na světě, je známá svou obrovskou osobností vměstnanou do drobného tělíčka. Tito psíci, pocházející z Mexika, si získali srdce mnoha lidí po celém světě, a to nejen díky své roztomilosti, ale i díky své oddanosti a překvapivé odvaze. Přestože se může zdát, že péče o tak malého psa je snadná, čivava má své specifické potřeby, ať už jde o její povahu, chov nebo zdraví.
Tento komplexní průvodce vám poskytne všechny důležité informace, které potřebujete vědět, pokud uvažujete o pořízení čivavy, nebo pokud již tohoto malého společníka máte doma a chcete se o něm dozvědět více. Prozkoumáme fascinující povahu psa čivavy, podíváme se na klíčové aspekty jejího chovu, včetně výživy, péče a výchovy, a nezapomeneme ani na nejčastější nemoci, které toto plemeno mohou postihnout. Naším cílem je poskytnout vám ucelený pohled, abyste mohli své čivavě zajistit šťastný a zdravý život.
Seznamte se s čivavou: Původ a charakteristika plemene
Historie: Odkud pochází pes čivava?
Historie čivavy je opředena tajemstvím a existuje několik teorií o jejím původu. Jisté je, že plemeno nese název podle mexické provincie Chihuahua, kde farmáři v polovině 19. století začali tyto malé psy prodávat návštěvníkům ze Spojených států. Odtud se jejich popularita rychle rozšířila.
Předpokládá se, že čivavy jsou potomky starověkých psů zvaných „Techichi“, kteří žili na dvorech aztéckých vládců a byli využíváni k rituálním účelům. Podle některých teorií mohli být Techichi společníky Toltéků již více než 1000 let zpět. Archeologické nálezy pozůstatků malých psů podobných čivavám sahají až do doby 1300 a 500 let před naším letopočtem. Jiná teorie naznačuje, že předky čivav přivezli Španělé během dobývání Mexika v 15. století. Ať už je pravda jakákoli, je zřejmé, že pes čivava má hluboké kořeny sahající daleko do minulosti a je považován za nejstarší psí plemeno v Severní Americe. Mezinárodní kynologická organizace FCI uznala standard plemene čivava v roce 1942.
Vzhled: Jak poznat čivavu?
Čivava je okamžitě rozpoznatelná díky své miniaturní velikosti, která z ní činí nejmenší psí plemeno na světě. Tělo má kompaktní, téměř čtvercového formátu. Velmi charakteristickým znakem je jablíčkovitý tvar hlavy a poměrně velké, vztyčené uši, často přirovnávané k netopýřím. Oči jsou také velké a výrazné. Čumák je typicky krátký a špičatý.
Standard plemene FCI neuvádí přesnou kohoutkovou výšku, ale zaměřuje se na hmotnost. Ideální váha čivavy se pohybuje mezi 1,5 kg a 3 kg. Akceptují se však i jedinci s váhou od 500 g do 1,5 kg, přičemž menší jedinci jsou často preferováni. Psi těžší než 3 kg jsou obvykle z chovu diskvalifikováni. Je však důležité upozornit, že snaha chovat stále menší jedince, někdy vážící pouhých 500 g, může vést ke zdravotním problémům, a proto aktivisté za práva zvířat tento trend kritizují.
Pokud jde o zbarvení srsti, čivava je neuvěřitelně rozmanitá. Standard FCI povoluje všechny barvy ve všech možných odstínech a kombinacích, s výjimkou mramorové (merle). Nejčastěji se setkáváme s hnědými, plavými či krémovými jedinci.
Krátkosrstá čivava
Krátkosrstá varieta čivavy má srst krátkou, hustou a na celém těle dobře přiléhající. Srst je lesklá a měkká na dotek. Pokud je přítomna podsada, může být srst o něco delší. Povolena je i volnější, řidší srst na hrdle a na břiše. Srst je typicky kratší v obličeji a na uších. Chybějící srst je penalizována.
Dlouhosrstá čivava
Dlouhosrstá čivava se pyšní jemnou a hedvábnou srstí, která může být rovná nebo lehce zvlněná. Žádoucí je nepříliš hustá podsada. Delší srst tvoří charakteristické třásně na boltcích (uších), na krku (výrazný límec), na zadní straně hrudních i pánevních končetin, na tlapkách a na ocase. Psi s příliš dlouhou a načechranou srstí, podobnou maltézskému psíkovi, jsou penalizováni.
Čivava povaha: Velká osobnost v malém těle
Nenechte se zmást její drobnou postavou, čivava povaha je často popisována jako obrovská. Tito psi jsou plní energie, temperamentu a překvapivé odvahy. Jsou to inteligentní, zvědaví, pozorní a čilí společníci, kteří si dokáží získat srdce svých majitelů svou jedinečnou osobností.
Temperament a typické rysy
Čivava je známá svým sebevědomím, které někdy hraničí až s drzostí. Ráda je středem pozornosti a neváhá si ji vyžádat štěkáním nebo dokonce předstíráním zranění. Navzdory své velikosti se nebojí postavit ani mnohem větším psům, což může být někdy problematické, protože si ne vždy uvědomuje své fyzické limity. Je to bystrý a vnímavý pes, který se rychle učí, pokud je správně motivován.
Pes čivava je velmi hravý a má blízký kontakt se svými lidmi. Je to pes jednoho pána, ke kterému si vytváří mimořádně silné pouto a je mu bezmezně oddaný. Vůči cizím lidem bývá zpočátku nedůvěřivá a rezervovaná, což z ní, v kombinaci s hlasitým projevem, dělá dobrého miniaturního hlídače. Každou návštěvu spolehlivě ohlásí.
Vztah k majiteli a rodině
Čivavy jsou neuvěřitelně oddaní psi a vztah ke svému majiteli berou opravdu vážně. Stávají se jeho nejbližším přítelem a často i „ocáskem“, který ho všude následuje. Milují mazlení a blízkost své lidské rodiny. Je důležité si uvědomit, že čivava nesnáší samotu a neměla by být často nechávána o samotě na dlouhou dobu. Pro svou spokojenost potřebuje cítit, že je plnohodnotným členem rodiny. K celé rodině je velmi přítulná a k jednotlivým členům silně přilne.
Čivava a děti: Na co si dát pozor?
Ačkoliv roztomilost čivavy může lákat k pořízení do rodiny s dětmi, obecně se toto plemeno příliš nehodí k velmi malým dětem. Důvodem je především jejich křehkost. Čivavy potřebují opatrné zacházení a nešetrná hra malého dítěte by jim mohla snadno ublížit. Na druhou stranu, i čivava může nečekaně a ostře zareagovat, pokud je něčím nemile překvapena nebo se cítí ohrožena.
Pokud jsou děti starší (od cca 6 let) a jsou poučeny, jak se k malému psovi chovat, může být soužití harmonické. Čivava má ráda děti a je hravá, ale vždy je nutný dohled dospělé osoby.
Soužití s ostatními zvířaty
Při správné a včasné socializaci může čivava dobře vycházet s ostatními psy v domácnosti. Dává však přednost společnosti jedinců svého plemene nebo podobně velkých psů. Díky své odvaze se nezalekne ani větších psů, což ale může vést k nebezpečným situacím, pokud si větší pes nenechá její provokace líbit. Soužití s jinými domácími zvířaty, jako jsou kočky, bývá zpravidla bezproblémové, pokud jsou na sebe zvyklí od mládí.
Štěkání: Proč čivavy tolik štěkají?
Pokud vám vadí psí štěkot, čivava pravděpodobně není ideální rasou pro vás. Tito psi mají tendenci se hlasitě projevovat a hlásit o slovo opravdu často. Štěkají, když jsou vzrušení, když něco chtějí, když hlídají své teritorium, nebo když se cítí nejistí. Důslednou výchovou a socializací lze nadměrné štěkání částečně omezit, ale určitá míra hlasitosti je pro toto plemeno typická.
Čivava chov: Péče od A do Z
Chov čivavy, přestože se jedná o malého psa, vyžaduje zodpovědný přístup a uspokojení specifických potřeb tohoto plemene. Správná péče je klíčem k tomu, aby váš pes čivava prožil dlouhý, zdravý a šťastný život.
Výživa: Co by měla čivava jíst?
Kvalitní strava je základem zdraví každé čivavy. Vzhledem k jejich malé velikosti nejsou finančně náročné na krmivo, o to více bychom však měli dbát na jeho kvalitu. Nejdůležitějším zdrojem bílkovin pro čivavu je maso. I když je malá, její trávicí systém je primárně uzpůsoben na zpracování masa a kostí.
Mnoho majitelů volí kvalitní suché granule určené pro malá plemena. Při výběru granulí je důležité sledovat složení – na prvním místě by mělo být maso (např. kuřecí, hovězí), nikoli obiloviny. Obiloviny, zejména pšenice, mohou způsobovat alergie. Cukr by se v krmivu neměl vyskytovat vůbec.
Alternativou je přirozená strava ve formě BARF (Bones And Raw Food), která se skládá ze syrového masa, kostí a vnitřností, doplněná o zeleninu. Pokud se rozhodnete pro BARF, je nutné si důkladně nastudovat principy tohoto způsobu krmení, aby pes dostával všechny potřebné živiny ve správném poměru.
Pozor dejte na přejídání a případnou nadváhu, ke které mají čivavy predispozice. Nadváha zbytečně zatěžuje klouby a přehřívá organismus. Sledujte viditelnost žeber, obratlů a břicha. Krmnou dávku přizpůsobte věku, váze, aktivitě a zdravotnímu stavu psa.
Péče o srst
Péče o srst se liší podle toho, zda máte krátkosrstou nebo dlouhosrstou čivavu.
- Krátkosrstá čivava: Její srst nevyžaduje náročnou údržbu. Stačí ji pravidelně kartáčovat gumovým kartáčem nebo speciální rukavicí, aby se odstranily odumřelé chlupy a podpořil lesk srsti.
- Dlouhosrstá čivava: Vyžaduje častější kartáčování, ideálně několikrát týdně, aby se předešlo plstnatění srsti, zejména v oblasti uší, krku a na „kalhotkách“. Použijte vhodný hřeben a kartáč.
Vypadávání srsti se zvyšuje na jaře a na podzim. V tomto období je potřeba věnovat kartáčování zvýšenou pozornost. Koupání by se mělo provádět podle potřeby, obvykle několikrát do roka, za použití šamponů určených pro psy, ideálně specificky pro typ srsti vaší čivavy.
Péče o zuby a oči
Čivavy jsou náchylné k problémům se zuby, jako je zubní kámen a předčasná ztráta zubů. Proto je nezbytná pravidelná ústní hygiena. Ideální je každodenní čištění zubů speciálním kartáčkem a pastou pro psy. Pomoci mohou také dentální pamlsky a hračky. Pravidelné kontroly u veterináře jsou důležité pro včasné odhalení a řešení problémů.
Oči čivav jsou velké a mohou být citlivé. Je třeba je pravidelně kontrolovat a čistit od ospalků pomocí speciálních kapek nebo roztoků určených pro péči o psí oči. Při jakémkoli zarudnutí, výtoku nebo zákalu je nutné navštívit veterináře.
Pohyb a aktivity: Potřebuje čivava hodně pohybu?
Ačkoliv je čivava malá a spokojená i v malém bytě, kde má dostatek pohybu, potřebuje pravidelné procházky. Ty jsou důležité nejen pro fyzickou kondici, ale i pro psychickou stimulaci a socializaci. Jedna až dvě kratší procházky denně jí obvykle stačí.
Čivavy jsou překvapivě energické a hravé. Rády si hrají a dokonce mohou být úspěšné i v některých psích sportech přizpůsobených jejich velikosti, jako je agility pro malá plemena. Jsou schopné uběhnout i delší vzdálenosti, pokud jsou v dobré kondici. V případě únavy je však díky jejich váze snadné je poponést. Důležité je nepřetěžovat štěňata v prvním roce života.
Výchova a výcvik: Jak na tvrdohlavou čivavu?
Výchova a výcvik čivavy by měly začít od prvního dne, kdy si štěně přinesete domů. I přes jejich roztomilost je nutné stanovit jasná pravidla a být důsledný. Čivavy mohou být poměrně tvrdohlavé, což je často způsobeno tím, že jim majitelé kvůli jejich velikosti a roztomilosti mnoho věcí odpouštějí. Přeučovat dospělou čivavu, která má pocit, že je pánem domu, je velmi obtížné.
Díky své inteligenci a velkému apetitu se čivavy dobře učí pomocí pozitivní motivace – pamlsků a pochval. Mají neutuchající energii a rády plní povely a učí se nové věci. I čivava může perfektně poslouchat, záleží jen na trpělivosti a důslednosti majitele. Základní povely poslušnosti by měl ovládat každý pes, i tak malý jako čivava, protože mu to v některých situacích může zachránit život.
Důležitost včasné socializace
Socializace je u čivav naprosto klíčová. Tito psi mají sklon být ostří a nedůvěřiví k cizím lidem a jiným psům, pokud nejsou správně socializováni. Je důležité je od štěněcího věku zvykat na různé lidi, psy, zvuky, dopravní prostředky a různá prostředí. Berte je všude s sebou, kam je to možné. Dobře socializovaná čivava bude v dospělosti mnohem vyrovnanější, sebevědomější a méně náchylná k agresivnímu nebo bázlivému chování. Agresivita u čivav často pramení právě ze strachu a nejistoty.
Nácvik čistotnosti
Kvůli malému močovému měchýři je potřeba, zvláště u štěňat, chodit ven opravdu často, aby si osvojila základní návyky čistotnosti. Někteří majitelé učí čivavy také na psí toaletu nebo podložku v bytě, ale pravidelné venčení je vždy lepší variantou.
Bydlení: Je čivava vhodná do bytu?
Čivava je ideálním psem do bytu. Její nároky na prostor jsou minimální. Důležité je, aby měla svůj pelíšek umístěný tak, aby byla co nejblíže svému pánovi a ostatním členům rodiny. Čivava by neměla být izolována v jiné místnosti, protože je na své lidské rodině velmi závislá. I když za špatného počasí může upřednostňovat teplo domova, za mrazu nebo deště je vhodné ji obléknout do psího oblečku, který ji ochrání před prochladnutím.
Finanční náročnost chovu
Přestože je čivava malý pes, její chov s sebou nese určité finanční náklady. Počáteční investicí je samozřejmě pořízení štěněte, ideálně s průkazem původu od renomovaného chovatele. Dále je třeba počítat s náklady na kvalitní krmivo, veterinární péči (očkování, odčervení, případné léčby), pamlsky, hračky, pelíšek, misky, vodítko, obojek a případně oblečky. Denní dávka kvalitních granulí pro čivavu se pohybuje okolo 40 gramů, což měsíčně představuje náklady v řádu stokorun. Investice do zdravého psa se však dlouhodobě vyplatí, protože ušetříte na vysokých veterinárních nákladech spojených s léčbou nemocí.
Čivava nemoci: Nejčastější zdravotní problémy
Čivava je plemeno, které může být náchylné k určitým zdravotním problémům. Částečně je to dáno její malou velikostí a specifickou stavbou těla, částečně i důsledky šlechtění, které se někdy zaměřovalo více na vzhled než na zdraví. Je důležité si být těchto rizik vědom a věnovat pozornost prevenci.
Dědičné predispozice a přešlechtěnost
Snaha o dosažení extrémně malého vzrůstu, nadměrně velkých očí a krátkých čenichů vedla u některých linií čivav ke zvýšenému výskytu zdravotních potíží. Psi vážící pouhých 500 gramů mohou mít oslabenou imunitu a být náchylnější k infekcím. Nepoctiví chovatelé, kteří nedodržují chovatelská doporučení a neprovádějí zdravotní testy, mohou přispívat k šíření dědičných onemocnění.
Konkrétní nemoci
Mezi nejčastější zdravotní problémy, se kterými se u čivav můžeme setkat, patří:
- Luxace pately (vykloubení čéšky): Jedná se o typické onemocnění malých plemen, kdy čéška vyskakuje ze své normální polohy v kolenním kloubu. Může být vrozená nebo způsobena úrazem. Projevuje se kulháním.
- Srdeční onemocnění: Čivavy mohou trpět různými srdečními vadami, jako je degenerativní onemocnění mitrální chlopně (vede k šelestu na srdci a může vyústit v srdeční selhání) nebo pulmonic stenosis (zúžení plicní tepny).
- Hydrocefalus (vodnatelnost hlavy): Onemocnění charakterizované hromaděním mozkomíšního moku v mozkových komorách, což vede k vyklenutí lebeční klenby. Příznaky mohou zahrnovat nepřetržité štěkání, ztrátu orientace, nekoordinované pohyby a záchvaty. U štěňat může být problémem neuzavřená fontanela (měkké místo na lebce), která se u většiny psů v dospělosti uzavře.
- Problémy se zuby: Jak již bylo zmíněno, čivavy jsou náchylné k tvorbě zubního kamene, zánětům dásní, předkusu, podkusu a předčasné ztrátě zubů. To je částečně dáno tvarem jejich lebky a malou čelistí.
- Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi): Zejména štěňata a velmi malí jedinci jsou náchylní k náhlým poklesům hladiny cukru v krvi, což může být život ohrožující stav. Příznaky zahrnují slabost, třes, dezorientaci, a v těžkých případech i záchvaty a kóma.
- Kolaps trachey (průdušnice): Oslabené chrupavčité prstence průdušnice se mohou hroutit, což ztěžuje dýchání. Projevuje se charakteristickým „husím“ kašlem, zejména při vzrušení nebo tahu za obojek.
- Oční problémy: Kromě podráždění mohou čivavy trpět vážnějšími očními chorobami, jako je suché oko (keratoconjunctivitis sicca), zelený zákal (glaukom), dislokace čočky nebo dystrofie rohovky.
- Další problémy: Mohou se vyskytnout i nachlazení a kašel, epilepsie nebo plešatost.
Prevence a návštěvy veterináře
Pravidelné preventivní prohlídky u veterinárního lékaře jsou pro čivavu klíčové. Veterinář může včas odhalit počínající zdravotní problémy a doporučit vhodnou léčbu nebo preventivní opatření. Důležité je dodržovat očkovací kalendář a pravidelně psa odčervovat.
K prevenci patří také kvalitní strava, udržování optimální váhy, dostatek přiměřeného pohybu a pečlivá hygiena (zuby, oči, uši).
Na co si dát pozor při výběru štěněte
Pokud si chcete pořídit čivavu, je naprosto zásadní vybrat si štěně od seriózního a zodpovědného chovatele. Renomovaný chovatel vám poskytne informace o zdravotním stavu rodičů štěněte, předloží potřebné doklady (průkaz původu) a potvrzení o provedených zdravotních vyšetřeních a očkováních. Chovatelé, kteří jsou členy registrovaných klubů čivav, se obvykle řídí chovným standardem FCI a dbají na zdraví a kvalitu svých odchovů.
Vyhněte se nákupu štěňat bez průkazu původu z neověřených zdrojů, protože u nich hrozí vyšší riziko dědičných onemocnění a problematické povahy. Investice do zdravého štěněte od dobrého chovatele se vám mnohonásobně vrátí v podobě zdravého a spokojeného společníka a ušetřených nákladů na veterinární péči.
Pro koho je čivava vhodným společníkem?
Čivava je skvělým společníkem pro lidi, kteří hledají malého, ale energického a oddaného psa. Je vhodná pro:
- Jednotlivce nebo páry: Kteří mohou čivavě věnovat dostatek pozornosti a času.
- Seniory: Pro které může být nenáročná na fyzickou aktivitu (i když procházky potřebuje) a zároveň poskytne společnost.
- Lidi žijící v bytě: Díky své velikosti se dobře přizpůsobí životu i v menších prostorách.
- Zodpovědné majitele: Kteří chápou její specifické potřeby ohledně výchovy, socializace a zdravotní péče.
Naopak čivava není úplně ideální pro:
- Rodiny s velmi malými dětmi: Kvůli její křehkosti a možné ostré reakci.
- Lidi, kteří jsou často pryč z domova: Čivavy špatně snášejí samotu.
- Majitele, kteří preferují naprosto tichého psa: Čivavy mají tendenci štěkat.
- Lidi, kteří nejsou ochotni být důslední ve výchově: Tvrdohlavost čivavy vyžaduje trpělivý a konzistentní přístup.
Závěr
Pes čivava je bezpochyby fascinujícím plemenem, které si dokáže omotat člověka kolem prstu svou roztomilostí a jedinečnou povahou. Ačkoliv je malá vzrůstem, její osobnost je obrovská a její oddanost svému pánovi bezmezná. Chov čivavy však vyžaduje porozumění jejím specifickým potřebám, ať už jde o důslednou výchovu, pečlivou socializaci, správnou výživu nebo prevenci zdravotních problémů.
Pokud jste připraveni věnovat tomuto malému mexickému pokladu svůj čas, lásku a péči, odmění se vám čivava nekonečnou náklonností a stane se vaším věrným a zábavným společníkem na mnoho let. Pamatujte, že zodpovědný chov a péče jsou klíčem k tomu, aby vaše čivava prožila plnohodnotný a šťastný život po vašem boku.