Objevení hnědého výtoku z ucha vašeho psího miláčka může být znepokojující. Ačkoliv se může jednat jen o nahromaděný ušní maz, často je tento příznak signálem, že v uších vašeho psa není něco v pořádku. Ušní problémy patří mezi časté zdravotní potíže u psů a mohou být pro ně velmi nepříjemné až bolestivé. Tento komplexní článek vám poskytne všechny důležité informace o tom, co může hnědý výtok z ucha u psa znamenat, jaké jsou nejčastější nemoci uší u psů, jak je rozpoznat, jak probíhá léčba a především, jak těmto problémům efektivně předcházet. Pochopení příčin a včasné řešení jsou klíčem ke zdravým a spokojeným psím uším.
V následujících řádcích se podrobně podíváme na různé faktory, které mohou vést k tvorbě hnědého výtoku, od běžných infekcí až po alergické reakce či anatomické predispozice. Dozvíte se, jaké příznaky by vás měly varovat a kdy je nezbytné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Správná péče a prevence mohou výrazně snížit riziko ušních onemocnění a zajistit vašemu psovi život bez zbytečného diskomfortu.
Co znamená hnědý výtok z ucha u psa?
Hnědý výtok z ucha psa je poměrně běžným nálezem, který by však majitelé neměli nikdy podceňovat. Může mít různou konzistenci, od suché a drobivé až po vlhkou a mazlavou, a jeho barva se může lišit od světle hnědé po téměř černou. Ačkoliv uši přirozeně produkují ušní maz (cerumen), který má ochrannou funkci, jeho nadměrné množství, změna barvy nebo zápachu obvykle signalizují problém.
Je důležité rozlišit mezi normálním ušním mazem a projevem onemocnění. Zdravé psí ucho by mělo být čisté, světle růžové, bez zápachu a s minimálním množstvím světlého mazu. Pokud si všimnete tmavého, zapáchajícího výtoku, nebo pokud váš pes projevuje známky nepohodlí, jako je třepání hlavou či škrábání uší, je pravděpodobné, že se jedná o příznak zdravotního problému, který vyžaduje pozornost a případně i veterinární ošetření.
Nejčastější příčiny hnědého výtoku a nemocí uší u psů
Existuje celá řada příčin, které mohou vést k problémům s ušima u psů a projevovat se mimo jiné i hnědým výtokem. Identifikace konkrétní příčiny je klíčová pro úspěšnou léčbu.
Bakteriální a kvasinkové infekce
Bakteriální a kvasinkové (nejčastěji Malassezia pachydermatis) infekce jsou velmi častou příčinou zánětu uší (otitidy) u psů. Tyto mikroorganismy se přirozeně vyskytují na kůži a v uších psa, ale za určitých podmínek se mohou přemnožit a způsobit problémy. Teplé a vlhké prostředí psího zvukovodu, zejména u plemen s převislýma ušima, je pro jejich růst ideální. Infekce často vedou k produkci tmavého, zapáchajícího mazu, zarudnutí, svědění a bolesti. Zánět může postihnout vnější zvukovod (otitis externa), ale neléčený může přejít i na střední (otitis media) a vnitřní ucho (otitis interna).
Ušní svrab (otodectes cynotis)
Ušní svrab je způsoben mikroskopickými parazity zvanými Otodectes cynotis, kteří žijí na povrchu kůže ve zvukovodu a živí se ušním mazem a odumřelými kožními buňkami. Napadení těmito parazity je vysoce nakažlivé, zejména mezi štěňaty a kočkami. Typickým příznakem je intenzivní svědění, které nutí psa k neustálému škrábání uší a třepání hlavou. V uších se tvoří charakteristický tmavě hnědý až černý, suchý, drobivý výtok, který může připomínat kávovou sedlinu. Ušní svrab může způsobit silné podráždění a sekundární infekce.
Alergie jako skrytý viník
Alergie jsou častou primární příčinou opakujících se zánětů uší u psů. Může se jednat o alergii na složky potravy (potravinová alergie) nebo na alergeny z prostředí, jako jsou pyly, plísně, roztoči (atopická dermatitida). Alergická reakce způsobuje zánět kůže, včetně kůže ve zvukovodu. Tento zánět vede ke zvýšené produkci ušního mazu a vytváří příznivé podmínky pro přemnožení bakterií a kvasinek. U psů s alergiemi se ušní problémy často objevují společně s dalšími kožními příznaky, jako je svědění tlapek, břicha nebo obličeje.
Cizí tělesa v uchu
Zvláště v letních měsících se do psího ucha může dostat cizí těleso, nejčastěji osina z trávy nebo malé semínko. Tato tělesa mohou uvíznout hluboko ve zvukovodu a způsobit náhlou a silnou bolest, podráždění a zánět. Pes obvykle začne intenzivně třepat hlavou, naklánět ji na postiženou stranu a škrábat si ucho. Problém bývá často jednostranný. Pokusy o odstranění cizího tělesa doma mohou být nebezpečné a vést k jeho zatlačení hlouběji nebo k poranění ucha.
Anatomické predispozice některých plemen
Některá psí plemena jsou k ušním problémům náchylnější kvůli anatomické stavbě jejich uší.
Plemena s dlouhýma, převislýma ušima (např. kokršpanělé, baseti, bloodhoundi) mají zvukovody hůře větrané, což vede k udržování vlhkosti a tepla – ideálních podmínek pro růst bakterií a kvasinek.
Plemena s chlupatým zvukovodem (např. pudlové, knírači, někteří teriéři) mohou mít problém s hromaděním mazu a nečistot kvůli chlupům, které brání přirozenému samočištění.
Plemena se zúženými zvukovody (např. šarpej) mohou být také náchylnější.
U těchto plemen je obzvláště důležitá preventivní péče.
Další faktory ovlivňující zdraví uší
Kromě výše zmíněných hlavních příčin existují i další faktory, které mohou přispívat ke vzniku hnědého výtoku a nemocí uší:
- Nevyvážená strava: Intolerance na některé složky krmiva může vést k narušení střevní mikroflóry a následně k problémům s kůží a ušima, včetně zvýšené produkce mazu. Kvalitní a vyvážená strava je základem pro celkové zdraví psa, včetně zdraví jeho uší.
- Stres: Podobně jako u lidí, i u psů může chronický stres negativně ovlivnit imunitní systém a vést ke zvýšené produkci ušního mazu nebo zhoršení stávajících problémů.
- Nesprávná hygiena: Paradoxně, jak nedostatečná, tak i přehnaná nebo nesprávně prováděná péče o uši může vést k problémům. Používání nevhodných přípravků, příliš časté čištění zdravého ucha nebo používání vatových tyčinek (které mohou maz zatlačit hlouběji a podráždit zvukovod) mohou narušit přirozenou rovnováhu v uchu.
- Hormonální problémy: Některé endokrinní poruchy, jako je například hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), mohou mít vliv na kvalitu kůže a predisponovat k ušním infekcím.
- Primární kožní onemocnění: Některá celková kožní onemocnění mohou postihovat i kůži v uších.
- Nadměrná vlhkost: Časté koupání nebo plavání, pokud se voda dostane do uší a není řádně vysušena, vytváří ideální prostředí pro množení mikroorganismů.
Jak poznat, že má pes problém s ušima? Klíčové příznaky
Psi nám nemohou říct, že je něco trápí, proto je důležité všímat si změn v jejich chování a fyzických příznaků. Pokud má váš pes problém s ušima, můžete pozorovat některé z následujících projevů:
- Časté třepání hlavou: Je to jeden z nejběžnějších příznaků, kterým se pes snaží zbavit nepříjemného pocitu nebo cizího tělesa v uchu.
- Naklánění hlavy na stranu: Pes může držet hlavu nakloněnou na stranu postiženého ucha.
- Škrábání nebo tření uší: Pes si může uši intenzivně škrábat tlapkami, třít si je o nábytek, koberec nebo o zem.
- Zarudnutí a otok: Ušní boltec nebo viditelná část zvukovodu mohou být zarudlé, oteklé a teplé na dotek.
- Nepříjemný zápach z uší: Infekce často produkují charakteristický kvasnicový, hnilobný nebo jinak nepříjemný zápach.
- Viditelný výtok: Může se jednat o hnědý, žlutý, černý, nazelenalý nebo i krvavý výtok. Konzistence může být různá – od vodnaté po hustou a mazlavou.
- Bolestivost: Ucho může být na dotek velmi citlivé až bolestivé. Pes může ucuknout, zakňučet nebo se dokonce ohnat při pokusu o manipulaci s uchem.
- Změny v chování: Pes může být neklidný, podrážděný, apatický nebo může vykazovat nechuť k jídlu, pokud je bolest silná.
- Změny na kůži v okolí ucha: Může se objevit ztráta srsti, strupy nebo zhrubnutí kůže v důsledku chronického škrábání.
- V závažnějších případech: Při postižení středního nebo vnitřního ucha se mohou objevit poruchy rovnováhy, nekoordinované pohyby, kroužení, padání nebo dokonce ztráta sluchu.
Pokud u svého psa zpozorujete některý z těchto příznaků, zejména pokud se objeví náhle nebo trvají déle než den či dva, je důležité neotálet a vyhledat veterinární pomoc.
Diagnostika: Co očekávat u veterináře?
Pro správnou léčbu ušních problémů je klíčová přesná diagnóza. Návštěva veterinárního lékaře je proto nezbytná. Veterinář provede několik vyšetření, aby zjistil příčinu potíží:
- Anamnéza: Lékař se vás nejprve zeptá na historii problému – kdy příznaky začaly, jak se projevují, zda se problém opakuje, jaká je strava psa, zda trpí alergiemi, jak často čistíte uši apod.
- Fyzikální vyšetření: Veterinář důkladně prohlédne obě uši, posoudí míru zarudnutí, otoku, přítomnost a charakter výtoku, zápach a bolestivost. Zkontroluje také kůži na jiných částech těla, zda nevykazuje známky alergií nebo jiných kožních onemocnění.
- Otoskopické vyšetření: Pomocí otoskopu (přístroje s osvětlením a zvětšením) veterinář prohlédne zvukovod až k ušnímu bubínku. Tímto vyšetřením může odhalit přítomnost cizích těles, parazitů, zánětu, nádorů nebo poškození bubínku.
- Cytologické vyšetření (stěr z ucha): Z postiženého ucha se odebere vzorek výtoku vatovým tampónem. Tento vzorek se následně nanese na sklíčko, obarví a prohlédne pod mikroskopem. Cytologie pomáhá identifikovat přítomnost a množství bakterií, kvasinek, zánětlivých buněk nebo parazitů (např. ušního svrabu).
- Kultivace a test citlivosti: Pokud je podezření na závažnou bakteriální infekci nebo pokud předchozí léčba nebyla úspěšná, může být vzorek odeslán na bakteriologickou kultivaci. Ta určí přesný druh bakterií a test citlivosti zjistí, na která antibiotika jsou tyto bakterie citlivé.
- Další testy: V případě podezření na alergie mohou být doporučeny alergologické testy (kožní testy nebo krevní testy) nebo eliminační dieta. Při podezření na systémové onemocnění mohou být nutné krevní testy.
Na základě výsledků těchto vyšetření stanoví veterinář diagnózu a navrhne nejvhodnější léčebný plán.
Možnosti léčby nemocí uší u psů
Léčba ušních problémů u psů se vždy odvíjí od zjištěné příčiny a závažnosti stavu. Cílem léčby je nejen odstranit infekci a zánět, ale také zmírnit bolest a svědění a pokud možno vyřešit primární příčinu, aby se problém neopakoval.
- Čištění uší: Prvním krokem bývá často důkladné vyčištění zvukovodu veterinářem. Tím se odstraní nahromaděný maz, výtok a nečistoty, což umožní léčivým přípravkům lépe proniknout k postiženým tkáním. V některých případech může být nutné čištění v sedaci, pokud je ucho velmi bolestivé.
- Léčivé kapky do uší: Nejčastěji se používají lokální přípravky ve formě kapek nebo mastí. Ty mohou obsahovat:
- Antibiotika: K léčbě bakteriálních infekcí.
- Antimykotika: K léčbě kvasinkových infekcí.
- Kortikosteroidy: Ke snížení zánětu, svědění a bolesti.
- Antiparazitika: K léčbě ušního svrabu nebo jiných parazitů.
Je velmi důležité aplikovat kapky přesně podle pokynů veterináře a po celou doporučenou dobu, i když se příznaky zlepší dříve. Předčasné ukončení léčby může vést k návratu infekce.
- Systémová léčba: V závažnějších případech, při postižení středního ucha nebo pokud lokální léčba není dostatečná, může veterinář předepsat léky podávané celkově (tablety nebo injekce). Může se jednat o antibiotika, antimykotika, protizánětlivé léky nebo léky proti bolesti.
- Léčba primární příčiny: Pokud je ušní problém důsledkem alergie, je nutné řešit i alergii samotnou (např. hypoalergenní dieta, léky na tlumení alergické reakce, imunoterapie). Pokud je příčinou cizí těleso, veterinář ho odstraní.
- Chirurgická léčba: V některých chronických a závažných případech, kdy konzervativní léčba selhává, nebo při výskytu nádorů či polypů, může být nutný chirurgický zákrok (např. operace zvukovodu – TECA, total ear canal ablation).
- Domácí péče: Součástí léčby je i dodržování pokynů pro domácí péči, což může zahrnovat pravidelné čištění uší speciálními roztoky (po odeznění akutní fáze) a sledování stavu psa.
Nikdy nepoužívejte u psa léky určené pro lidi nebo zbytky léků z předchozí léčby bez konzultace s veterinářem. Nevhodně zvolený lék může stav zhoršit nebo maskovat příznaky.
Prevence: Jak předcházet problémům s ušima u vašeho psa
Prevence je vždy lepší než léčba. Ačkoliv některým ušním problémům nelze stoprocentně zabránit, dodržováním několika zásad můžete výrazně snížit riziko jejich vzniku:
Pravidelná kontrola uší
Alespoň jednou týdně si najděte čas na kontrolu uší vašeho psa. Podívejte se do zvukovodu, všímejte si barvy kůže, množství a vzhledu mazu, případného zápachu nebo známek podráždění. Včasné odhalení počínajících problémů umožňuje rychlejší a snazší řešení.
Správné čištění uší (pokud je nutné)
Zdravé psí ucho má samočisticí schopnost a nevyžaduje téměř žádnou péči. Nadměrné čištění může tuto schopnost narušit. Uši je třeba čistit pouze tehdy, pokud jsou špinavé, pokud to doporučil veterinář, nebo u plemen náchylných k ušním problémům či u psů, kteří často plavou.
Výběr roztoku: Používejte pouze kvalitní čisticí roztoky určené pro psy, které jsou nedráždivé a pomáhají rozpouštět maz. Poraďte se s veterinářem o vhodném přípravku pro vašeho psa.
Postup čištění: Aplikujte roztok do zvukovodu podle návodu (obvykle se naplní zvukovod). Jemně promasírujte bázi ucha po dobu 10-20 sekund (měli byste slyšet čvachtavý zvuk). Poté nechte psa, aby si hlavou zatřepal – tím se uvolněný maz a roztok dostanou ven. Vnější část boltce a vstup do zvukovodu můžete jemně otřít gázou nebo vatovým tamponem.
Čemu se vyhnout: Nikdy nepoužívejte vatové tyčinky k čištění hlouběji ve zvukovodu – můžete jimi zatlačit nečistoty hlouběji a poranit ucho. Vyhněte se také agresivnímu čištění a používání dráždivých látek (např. peroxid vodíku bez doporučení veterináře).
Udržování uší v suchu
Vlhkost podporuje množení bakterií a kvasinek. Pokud se váš pes rád koupe nebo mu při mytí nateče voda do uší, vždy mu uši po koupeli pečlivě, ale jemně vysušte. Můžete použít savý hadřík nebo speciální vysušující kapky do uší.
Péče o srst v okolí uší
U plemen s hustou srstí rostoucí uvnitř zvukovodu (např. pudlové) je vhodné chlupy pravidelně a opatrně vytrhávat (prsty nebo pinzetou) nebo nechat odborně zastřihnout v psím salonu či u veterináře. Tím se zlepší ventilace zvukovodu.
Vyvážená strava a celkové zdraví
Kvalitní a vyvážená strava podporuje silný imunitní systém, který pomáhá psovi lépe odolávat infekcím. Pokud máte podezření na potravinovou alergii, konzultujte s veterinářem vhodnou dietu.
Pozor na alergeny a cizí tělesa
Pokud váš pes trpí alergiemi, snažte se minimalizovat jeho kontakt se známými alergeny. Po procházkách v přírodě, zejména v období květu trav, zkontrolujte psovi uši, zda se v nich nezachytily osiny nebo jiné části rostlin.
Kdy je nezbytné navštívit veterináře?
Domácí péče a prevence jsou důležité, ale některé situace vyžadují odbornou pomoc. Neváhejte a kontaktujte svého veterinárního lékaře, pokud u svého psa pozorujete:
- Jakýkoliv výtok z ucha, který je neobvyklý (hnědý, žlutý, černý, zapáchající, krvavý).
- Silné nebo přetrvávající svědění, kdy si pes uši neustále škrábe nebo třepe hlavou.
- Bolestivost uší na dotek, neochotu nechat si na uši sáhnout.
- Zarudnutí, otok nebo teplo v oblasti uší.
- Náhlé objevení příznaků (může signalizovat cizí těleso nebo akutní infekci).
- Změny v chování psa, jako je apatie, podrážděnost, ztráta chuti k jídlu, spojené s ušními problémy.
- Pokud se příznaky nelepší během 1-2 dnů i přes vaši snahu o čištění (pokud bylo vhodné), nebo se dokonce zhoršují.
- Pokud se ušní problémy opakují často.
- Při podezření na poruchu sluchu nebo rovnováhy.
Včasná návštěva veterináře může zabránit rozvoji vážnějších komplikací a ušetřit vašeho psa zbytečného utrpení.
Možné komplikace neléčených ušních problémů
Pokud se problémy s ušima u psa neřeší včas a správně, mohou vést k řadě vážných komplikací, které mohou mít trvalé následky:
- Chronické záněty uší: Opakované nebo nedostatečně léčené záněty mohou přejít do chronického stadia, které je mnohem obtížněji léčitelné. Chronický zánět může způsobit trvalé změny ve struktuře zvukovodu.
- Zúžení (stenóza) zvukovodu: Dlouhodobý zánět může vést ke zbytnění tkání zvukovodu a jeho trvalému zúžení, což dále zhoršuje ventilaci a samočištění ucha a predisponuje k dalším infekcím.
- Poškození ušního bubínku: Těžké infekce nebo proniknutí cizího tělesa mohou způsobit prasknutí (perforaci) ušního bubínku.
- Zánět středního a vnitřního ucha (otitis media a interna): Infekce se může z vnějšího ucha rozšířit do středního a vnitřního ucha. To může vést k vážným neurologickým příznakům, jako jsou poruchy rovnováhy, náklon hlavy, nystagmus (rychlé kmitání očí) a ztráta sluchu.
- Trvalá ztráta sluchu: Chronické záněty nebo poškození struktur ucha mohou vést k nevratné ztrátě sluchu.
- Hematom na boltci (othaematom): V důsledku intenzivního třepání hlavou nebo škrábání může prasknout céva v ušním boltci a vzniknout krevní výron (hematom), který se projeví jako měkký otok na boltci. Tento stav obvykle vyžaduje veterinární ošetření.
Závěr
Hnědý výtok z ucha u psa je signál, který by žádný zodpovědný majitel neměl ignorovat. Ačkoliv příčiny mohou být různé, od relativně snadno řešitelných až po vážnější, včasná diagnóza a správná léčba jsou klíčové pro zdraví a pohodu vašeho psa. Pravidelná kontrola uší, vhodná preventivní péče a pozornost k jakýmkoli změnám v chování či vzhledu uší vašeho mazlíčka vám pomohou předejít mnoha nepříjemnostem.
Pamatujte, že tento článek slouží pouze jako informační zdroj a nenahrazuje odbornou konzultaci s veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoli pochybnosti o zdraví uší vašeho psa, neváhejte se obrátit na svého veterináře. Zdravé uši znamenají spokojeného psa a klidnějšího majitele.