Stále více majitelů psů hledá alternativy ke komerčně vyráběným granulím a konzervám. Jedním z nejpopulárnějších trendů posledních let je návrat k přirozenější formě stravy, známé pod zkratkou BARF. Tento způsob krmení, založený na syrovém mase, kostech a zelenině, si získává srdce mnoha chovatelů, kteří chtějí mít dokonalý přehled o tom, co jejich čtyřnohý parťák dostává do misky. Pokud i vy uvažujete o přechodu na BARF, nebo se jen chcete dozvědět více, tento komplexní průvodce vám poskytne všechny potřebné informace.
BARF, neboli biologicky vhodná syrová strava, si klade za cíl co nejvíce napodobit jídelníček divokých psovitých šelem, jako jsou vlci. Základem je syrové maso, kosti obalené masem, vnitřnosti, doplněné o zeleninu, ovoce a případně další specifické doplňky. Zastánci BARFu věří, že tento typ stravy je pro psy nejpřirozenější, podporuje jejich zdraví, vitalitu, kvalitu srsti a může pomoci předejít některým zdravotním problémům, včetně potravinových alergií.
Přechod na BARF však vyžaduje určité znalosti a pečlivé plánování. Je klíčové správně sestavit krmnou dávku tak, aby pes dostával všechny potřebné živiny ve vyváženém poměru. Důležitá je také hygiena při manipulaci se syrovým masem a postupné zvykání psa na nový typ potravy. V tomto článku se podrobně podíváme na historii a principy BARFu, jeho výhody, jak správně sestavit jídelníček, na co si dát pozor a jak minimalizovat možná rizika.
Co přesně znamená BARF? Pochopení základů
Pojem BARF může na první pohled působit záhadně, ale jeho podstata je poměrně jednoduchá. Jedná se o zkratku, která má několik interpretací, avšak všechny směřují k myšlence krmení psů syrovou, přirozenou stravou. Porozumění historii a základním principům vám pomůže lépe pochopit filozofii tohoto způsobu krmení.
Historie a vznik BARFu: Cesta k přirozené stravě
Koncept stravování BARF byl vyvinut australským veterinářem Dr. Ianem Billinghurstem na počátku 90. let 20. století. V roce 1993 publikoval knihu s názvem “Give Your Dog a Bone” (Dejte svému psovi kost), ve které představil svou teorii. Dr. Billinghurst argumentoval, že psi se po tisíciletí stravovali syrovým masem, kostmi a zbytky potravy od lidí a byli přitom obecně velmi zdraví. Podle něj se mnohá moderní onemocnění psů začala objevovat až s masivním rozšířením komerčně vyráběných krmiv.
Původně zkratka BARF znamenala “Born-Again Raw Feeders” (Znovuzrození krmiči syrového) nebo také “Bones And Raw Food” (Kosti a syrová strava). Postupem času se však ustálilo vysvětlení jako “Biologically Appropriate Raw Food”, tedy biologicky vhodná syrová strava, nebo mírně pozměněná verze “Biologically Appropriate Raw Feeding” – biologicky vhodné syrové krmení. Tento koncept si rychle získal popularitu po celém světě, včetně České republiky, kde se stává stále významnější alternativou ke granulím.
Základní principy BARFování: Návrat k přírodě
Hlavním principem BARFování je snaha co nejvíce napodobit přirozenou stravu vlka, který je považován za předka domácího psa. Krmná dávka by proto měla svým složením odpovídat tomu, co by pes ulovil a zkonzumoval v divočině. To znamená, že základem jídelníčku je:
- Syrové maso (svalovina): Hlavní zdroj bílkovin a energie.
- Syrové kosti obalené masem: Důležitý zdroj vápníku, fosforu a dalších minerálů, navíc pomáhají čistit zuby a posilovat žvýkací svaly.
- Syrové vnitřnosti: Bohaté na vitamíny a minerální látky.
K těmto základním složkám se přidávají:
- Zelenina a ovoce: Zdroj vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Napodobují obsah žaludku býložravé kořisti.
- Oleje a tuky: Dodávají esenciální mastné kyseliny a energii.
- Doplňky: Někdy jsou potřeba specifické doplňky jako byliny, mořské řasy, pivovarské kvasnice, vejce či mléčné výrobky (v omezeném množství), aby byla strava skutečně kompletní a vyvážená.
V některých případech se mohou do BARF jídelníčku zařazovat i malé množství vařených sacharidů, jako jsou brambory, rýže nebo těstoviny, zejména u psů s vysokou fyzickou aktivitou, ačkoliv tradiční BARF se jim spíše vyhýbá.
Proč zvážit BARF pro vašeho psa? Výhody syrové stravy
Motivací pro přechod na BARF je celá řada. Mnoho majitelů se pro tento způsob krmení rozhodne z touhy krmit svého psa co nejzdravěji a nejpřirozeněji. Chtějí mít plnou kontrolu nad tím, jaké suroviny jejich pes konzumuje, a vyhnout se tak konzervantům, barvivům a dalším potenciálně problematickým složkám obsaženým v některých komerčních krmivech. Nedůvěra vůči krmivovému průmyslu také hraje svou roli.
Mezi často zmiňované výhody BARFování patří:
- Zlepšení trávení: Syrová strava je pro psy často lépe stravitelná. BARF může „zocelit“ trávení psa, které pak lépe snáší i občasné dietní „úlety“.
- Zdravější kůže a lesklejší srst: Díky kvalitním tukům a bílkovinám.
- Redukce zápachu z tlamy a menší tvorba zubního kamene: Díky přirozenému čištění zubů při žvýkání kostí.
- Pevnější a menší exkrementy: Lepší stravitelnost vede k menšímu množství odpadu.
- Zvýšená vitalita a energie.
- Posílení imunitního systému.
- Lepší kontrola hmotnosti: Možnost přesně upravit krmnou dávku podle potřeb psa.
- Snížení rizika potravinových alergií a intolerancí: Díky možnosti volby konkrétních druhů masa a vyloučení problematických surovin.
- Pes si na jídle více pochutná: Většina psů syrovou stravu miluje.
Ačkoliv BARF nabízí mnoho potenciálních benefitů, je důležité si uvědomit, že vyžaduje zodpovědný přístup a ochotu věnovat čas přípravě a plánování jídelníčku.
Jak správně sestavit BARF krmnou dávku: Klíč k úspěchu
Správné sestavení krmné dávky je naprosto zásadní pro zdraví psa krmeného metodou BARF. Cílem je zajistit, aby pes dostával všechny potřebné živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy (v minimální míře), vitamíny a minerální látky – ve správném množství a poměru. Nesprávně sestavený jídelníček může vést k nutričním nedostatkům nebo naopak k nadbytkům některých látek, což může mít negativní dopad na zdraví psa.
Výpočet krmné dávky: Kolik BARFu pes potřebuje?
Celkové množství krmiva se obvykle odvíjí od ideální hmotnosti psa, jeho věku, úrovně aktivity a zdravotního stavu. Doporučení se mohou mírně lišit, ale obecně platí následující zásady:
Dospělý pes v normální kondici
Denní krmná dávka by měla odpovídat přibližně 2-3 % ideální hmotnosti psa. Například pes vážící 20 kg by měl dostat 400-600 gramů krmiva denně. Je důležité psa pravidelně vážit a sledovat jeho kondici. Pokud přibírá, dávku mírně snižte, pokud hubne, mírně ji zvyšte.
Štěňata a rostoucí psi
Štěňata mají vyšší nároky na energii a živiny pro svůj růst a vývoj. Jejich krmná dávka se pohybuje mezi 3-7 % jejich aktuální hmotnosti, nebo spíše předpokládané hmotnosti za cca 14 dní (tuto informaci je dobré konzultovat s chovatelem). Čím je štěně starší, tím se procento postupně snižuje, až dosáhne hodnoty pro dospělého psa. U štěňat je obzvláště důležité dbát na správný poměr vápníku a fosforu pro zdravý vývoj kostry.
Psi s nadváhou nebo potřebou přibrat
U psů, kteří potřebují zhubnout, se denní dávka počítá jako 2-3 % z cílové (požadované) hmotnosti. Naopak u psů, kteří potřebují přibrat, se dávka také počítá z cílové hmotnosti, ale může být mírně navýšena, případně se volí tučnější druhy masa.
Starší psi (senioři)
Psí senioři mohou mít krmnou dávku podobnou jako dospělí psi v kondici (2-3 % ideální hmotnosti). Je však nutné je bedlivě sledovat, zda netloustnou nebo nehubnou, a případně dávku upravit. Mohou také potřebovat specifické doplňky na podporu kloubů nebo trávení.
Je důležité si uvědomit, že tyto hodnoty jsou pouze orientační. Každý pes je jedinečný a jeho potřeby se mohou lišit. Proto je klíčové psa pozorovat a jídelníček přizpůsobovat jeho individuálním potřebám a kondici.
Základní složky BARF jídelníčku
Vyvážená BARF dávka by se měla skládat z několika základních komponent v přibližných poměrech:
- Maso (svalovina, včetně tuku a kůže) a vnitřnosti: 50-70 % (některé zdroje uvádějí 50-60 % maso, přičemž vnitřnosti by měly tvořit asi 10-15 % z celkové dávky, nebo poměr vnitřností k masu cca 3:7).
- Kosti obalené masem: 20-30 %.
- Přílohy (zelenina, ovoce, případně malé množství obilovin): 10-30 % (některé zdroje uvádějí 20-30 %, přičemž zelenina by měla tvořit cca 60 % příloh, ovoce 30 % a obiloviny maximálně 10 %).
Maso a svalovina: Základ psí misky
Svalovina je primárním zdrojem vysoce stravitelných bílkovin. Můžete střídat různé druhy masa, jako je hovězí, kuřecí, krůtí, kachní, jehněčí, králičí, rybí nebo zvěřina. Vepřové maso je tučnější a psi ho často milují pro jeho chuť a vůni; je ideální, pokud pes potřebuje přibrat. Maso podávejte v syrovém stavu, klidně ve větších kusech, aby se pes naučil pořádně kousat.
Vnitřnosti (játra, srdce, ledviny, plíce, slezina) jsou koncentrovaným zdrojem vitamínů (zejména A, D, skupiny B) a minerálů (železo, zinek). Měly by být zařazovány pravidelně, ale v menším množství než svalovina, protože jejich nadměrná konzumace může způsobit průjem. Pozor na svalovinu jícnu, která může obsahovat zbytky štítné žlázy a při pravidelném podávání ve velkém množství by mohla vést k problémům se štítnou žlázou.
Kosti: Nezbytný zdroj vápníku a dalších látek
Syrové masité kosti (tj. kosti s dostatečným množstvím masa na nich) jsou klíčovou součástí BARFu. Poskytují vápník, fosfor, hořčík a další minerály v přirozené formě. Žvýkání kostí také pomáhá udržovat zdravé zuby a dásně a posiluje žvýkací svaly. Vhodné jsou například kuřecí krky, křídla, skelety, hovězí nebo vepřová žebra (pozor na příliš ořezaná vepřová žebra, mohou způsobit potíže), telecí kosti.
Nikdy psovi nepodávejte vařené, pečené nebo jinak tepelně upravené kosti! Tepelnou úpravou se mění struktura kosti, stává se křehkou a při zlomení se může tříštit na ostré úlomky, které mohou vážně poranit trávicí trakt psa. Kosti by měly být vždy podávány syrové a ideálně obalené masem, což napomáhá jejich trávení aktivací trávicích enzymů. Nepodávejte kosti na lačný žaludek.
Přílohy: Ovoce, zelenina a případně obiloviny
Přílohy dodávají vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty. Napodobují obsah trávicího traktu býložravé kořisti.
Zelenina v BARFu
Zelenina by měla tvořit většinu příloh. Pro psy je hůře stravitelná v syrovém stavu, protože v přírodě ji přijímají již částečně natrávenou z žaludku kořisti. Proto je vhodné zeleninu nastrouhat najemno, rozmixovat, nasekat na malé kousky nebo krátce spařit či povařit. Vařená zelenina je sice nejlépe stravitelná, ale ztrácí část vitamínů. Vhodné druhy zeleniny zahrnují mrkev, celer, červenou řepu, listové saláty, špenát, kapustu, brokolici, květák, okurku, papriku, rajčata, kysané zelí.
Ovoce v BARFu
Ovoce podávejte v menším množství než zeleninu kvůli obsahu cukru. Vhodná jsou jablka, hrušky, banány, bobulovité ovoce (borůvky, maliny), meruňky, švestky (bez pecek). Vyhněte se hroznům a rozinkám, které jsou pro psy toxické.
Obiloviny: Ano, či ne?
Obiloviny nejsou nezbytnou součástí BARF jídelníčku a někteří psi mohou mít problém s jejich trávením (zejména pšenice a kukuřice mohou způsobovat alergie). Pokud se pro ně rozhodnete, měly by tvořit jen malou část příloh (do 10 %). Vhodné mohou být například rýže (dobrá pro zklidnění trávení) nebo ovesné vločky (mohou dodat energii psům s vysokou fyzickou aktivitou). Podávejte je vždy vařené.
Doplňky stravy při BARFování: Kdy jsou potřeba?
Pokud je BARF jídelníček pečlivě sestavený a dostatečně pestrý (střídání druhů masa, vnitřností, kostí, zeleniny a ovoce), pes by měl většinu potřebných živin získat přímo ze stravy. Přesto mohou být v některých případech doplňky prospěšné nebo dokonce nutné, zejména pokud si nejste jisti kompletností dávky nebo pokud má pes specifické potřeby (např. v růstu, březosti, při vysoké zátěži, nemoci nebo ve stáří).
Mezi běžně používané doplňky patří:
- Oleje: Lososový, lněný, olivový nebo jiné za studena lisované oleje jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin (omega-3 a omega-6), které podporují zdravou kůži a srst, imunitní systém a mají protizánětlivé účinky.
- Mořské řasy (např. kelpa): Přírodní zdroj jódu a dalších minerálů.
- Pivovarské kvasnice: Bohaté na vitamíny skupiny B.
- Vejce: Zejména syrový žloutek je výborným zdrojem živin. Bílek podávejte spíše vařený.
- Mléčné výrobky: Nepasterizovaný tučný tvaroh, bílý jogurt s živými kulturami, cottage sýr mohou být občasným doplňkem v malém množství, pokud je pes dobře snáší.
- Bylinky: Různé bylinky mohou mít pozitivní vliv na zdraví.
- Kloubní výživa: Hydrolyzovaný kolagen, glukosamin, chondroitin mohou být prospěšné pro psy s kloubními problémy nebo pro velká plemena v růstu a starší psy.
- Minerální a vitamínové doplňky: Pokud krmíte bez kostí nebo máte podezření na nedostatek určitých prvků (např. vápník, zinek, měď, vitamín D, E), je vhodné zvážit cílené doplnění. Vždy je lepší konzultovat použití komplexních minerálních doplňků s odborníkem nebo veterinářem, aby nedošlo k předávkování.
Je důležité sledovat psa a jeho kondici. Pokud pozorujete například zhoršení kvality srsti, můžete přidat olej. Vždy je však lepší snažit se o co nejpestřejší základní stravu.
Přechod na BARF: Jak začít a na co si dát pozor
Přechod na syrovou stravu by měl být proveden s rozvahou, aby si trávicí systém psa mohl na nový typ potravy zvyknout. Existuje několik přístupů, jak na to.
Postupný přechod vs. okamžitá změna
Někteří odborníci doporučují pozvolný přechod, kdy se postupně nahrazuje část stávajícího krmiva (granulí) novým (BARFem) po dobu několika dní až týdnů. Jiní zastávají názor, že je lepší přejít na BARF rovnou, bez míchání granulí a syrové stravy, protože každý typ potravy vyžaduje jiné trávicí procesy. Míchání by mohlo vést k zažívacím potížím.
Obecně platí, že pro většinu zdravých dospělých psů je možný i okamžitý přechod. U štěňat, starších psů, psů s citlivým zažíváním nebo zdravotními problémy je vhodnější pozvolnější přechod, případně začít s jedním druhem lehce stravitelného masa (např. kuřecí nebo krůtí svalovina) a postupně přidávat další komponenty (kosti, vnitřnosti, zeleninu).
Doba „zvykání“ se liší:
- Štěňata: Přibližně 2 týdny.
- Dospělí psi: Přibližně 4 týdny.
- Starší nebo nemocní psi: Může trvat i déle, až 8 týdnů.
Během tohoto období je důležité psa pečlivě sledovat.
První týdny na BARFu: Sledování reakcí psa
Během prvních týdnů po přechodu na BARF je důležité psa pozorně sledovat a všímat si jakýchkoliv změn v jeho chování, trávení a celkové kondici.
- Trávení: Může se objevit řidší stolice nebo naopak zácpa, zejména pokud pes není zvyklý na kosti. Pokud se objeví průjem, zkuste na pár dní vynechat vnitřnosti a tučnější maso a podávat lehce stravitelnou svalovinu. Při zácpě uberte množství kostí a přidejte více vlákniny (zeleniny) nebo oleje.
- Apetýt: Většina psů BARF přijímá s nadšením. Pokud pes novou stravu odmítá, zkuste ji lehce osmahnout nebo spařit, aby se uvolnila vůně.
- Kvalita srsti a kůže: Zlepšení se obvykle projeví až po několika týdnech či měsících.
- Energie a vitalita: Mnoho majitelů pozoruje zvýšení energie.
Ze začátku je dobré krmit 2-3 dny stejným druhem masa a stejnou přílohou, abyste mohli lépe identifikovat případné problematické suroviny. Postupně zařazujte nové druhy masa a příloh, abyste zajistili pestrost.
Pokud máte jakékoliv pochybnosti nebo se objeví vážnější problémy, konzultujte situaci s veterinářem, který má zkušenosti s BARFováním, nebo se specialistou na výživu psů.
Rizika a potenciální problémy při BARFování
Ačkoliv má BARF mnoho výhod, je důležité si být vědom i potenciálních rizik a problémů, které mohou při tomto způsobu krmení nastat. Většině z nich lze předejít pečlivým plánováním, dodržováním hygienických zásad a pravidelným sledováním psa.
Nutriční nerovnováha: Nejčastější chyba
Největším rizikem při BARFování jsou chyby v sestavování krmné dávky, které mohou vést k nedostatku nebo naopak nadbytku některých živin. Dlouhodobá nutriční nerovnováha může mít vážné zdravotní následky.
Časté problémy zahrnují:
- Nedostatek vápníku a nesprávný poměr vápník:fosfor: Zejména pokud se nepodávají kosti nebo jich je málo. To je obzvláště nebezpečné pro štěňata a rostoucí psy, u kterých se vyvíjí kostra.
- Nedostatek stopových prvků: Měď, zinek a mangan jsou v běžných potravinách obsaženy v menším množství a jejich nedostatek je v BARF dávkách častý.
- Nedostatek jódu: Důležitý pro funkci štítné žlázy.
- Nedostatek vitamínů A a D: Pokud nejsou pravidelně zařazovány vnitřnosti (zejména játra) nebo rybí tuk.
Naopak, nedostatek bílkovin, fosforu, hořčíku, sodíku a draslíku je u BARFovaných psů problémem jen výjimečně. Aby se předešlo nutričním chybám, je důležité se vzdělávat, případně si nechat sestavit jídelníček od odborníka nebo využít kvalitní BARF kalkulačky a pravidelně složení dávky kontrolovat.
Hygiena a bezpečnost: Minimalizace rizika infekce
Syrové maso může obsahovat patogenní bakterie (např. Salmonella, Campylobacter, E. coli, Listeria), parazity nebo viry. Při manipulaci se syrovým masem je proto nutné dodržovat přísná hygienická pravidla, aby se minimalizovalo riziko infekce nejen pro psa, ale i pro lidi v domácnosti. To je obzvláště důležité v domácnostech s malými dětmi, těhotnými ženami, staršími osobami nebo jedinci s oslabenou imunitou.
Zásady hygieny:
- Nakupujte maso z ověřených zdrojů.
- Maso skladujte v mrazáku při dostatečně nízké teplotě (ideálně přemražené alespoň na 48 hodin při -18 až -20 °C, což ničí některé parazity).
- Rozmrazujte maso v lednici, ne při pokojové teplotě.
- Používejte oddělené kuchyňské náčiní (prkénka, nože) pro přípravu syrového masa.
- Po manipulaci s masem si důkladně umyjte ruce, pracovní plochy a misky horkou vodou a saponátem.
- Nenechávejte nesnědené syrové krmivo v misce příliš dlouho, zejména v teplém počasí.
Psi mají obecně odolnější trávicí systém než lidé a kratší trávicí trakt, což snižuje riziko onemocnění z bakterií v syrovém mase. Mohou se však stát asymptomatickými nosiči a vylučovat patogeny stolicí.
Problémy s kostmi: Prevence a řešení
Zkrmování kostí s sebou nese určitá rizika:
- Zácpa nebo „kostěná stolice“: Pokud pes dostane příliš mnoho kostí najednou nebo kostí, které jsou příliš suché (málo masité).
- Poranění trávicího traktu: Riziko je minimální u syrových, masitých kostí vhodného typu a velikosti. Nikdy nepodávejte tepelně upravené kosti.
- Zlomení zubu: U velmi tvrdých kostí (např. velké nosné kosti skotu).
Aby se předešlo problémům, podávejte vždy syrové kosti obalené masem, začínejte s menším množstvím a sledujte reakci psa. Vyhýbejte se podávání velkých, tvrdých nosných kostí velkých zvířat jako hlavní součásti jídelníčku, spíše je nabídněte jako občasnou pochoutku na okus. Pokud pes kosti špatně tráví nebo má citlivé zuby, lze vápník doplňovat i jinou formou (např. mleté vaječné skořápky, doplňky vápníku).
Praktické tipy pro BARFování
Aby bylo krmení BARFem co nejjednodušší a nejefektivnější, přinášíme několik praktických rad.
Příprava a skladování BARF krmiva
Mnoho BARFařů si připravuje krmné dávky dopředu na několik dní nebo i týdnů. Maso, vnitřnosti a přílohy lze naporcovat a zamrazit v jednotlivých denních dávkách. Maso by mělo být před podáním psovi rozmražené a mít pokojovou teplotu. Nikdy nepodávejte psovi maso přímo z ledničky nebo ještě zmrzlé, mohli byste mu způsobit zažívací potíže nebo zánět žaludku. Zeleninu a ovoce je nejlepší připravovat čerstvé, případně je také možné je nastrouhané či namixované zamrazit.
Pestrost jídelníčku
Klíčem k vyvážené BARF stravě je pestrost. Střídejte různé druhy masa (alespoň 3-4 druhy), různé druhy vnitřností a kostí, a také různé druhy zeleniny a ovoce. Tím zajistíte, že pes dostane široké spektrum živin. Není nutné, aby každá jednotlivá porce byla dokonale vyvážená, ale v horizontu několika týdnů by měl pes obdržet vše potřebné.
Kdy konzultovat BARF s veterinářem?
Ačkoliv je BARFování stále populárnější, ne všichni veterináři jsou jeho zastánci nebo mají s tímto typem krmení dostatečné zkušenosti. Pokud se rozhodnete pro BARF, je ideální najít veterináře, který je tomuto způsobu krmení otevřený a dokáže vám poradit, případně doporučit specialistu na výživu.
Konzultace s veterinářem je vhodná zejména v těchto případech:
- Před přechodem na BARF, pokud si nejste jisti, jak začít.
- Pokud má váš pes nějaké zdravotní problémy (např. onemocnění ledvin, jater, pankreatitidu, alergie).
- U štěňat, březích nebo kojících fen a starších psů.
- Pokud si nejste jisti správným sestavením krmné dávky a vyvážeností živin.
- Pokud se po přechodu na BARF objeví u psa jakékoliv trvalejší zdravotní potíže (dlouhodobý průjem, zácpa, hubnutí, zhoršení srsti apod.).
Některé veterinární kliniky nabízejí i možnost provedení krevních testů (tzv. BARF profil), které mohou odhalit případné nutriční nedostatky nebo nadbytky. Je však třeba pamatovat, že některé hodnoty v krvi se mění až při dlouhodobých a závažných nedostatcích, takže normální krevní obraz nemusí vždy znamenat dokonale vyváženou stravu. Přesnější je analýza samotné krmné dávky.
Závěr: Je BARF správnou volbou pro vašeho psa?
Krmení metodou BARF může být pro mnoho psů velmi prospěšné a představuje návrat k přirozenějšímu způsobu stravování. Poskytuje majiteli plnou kontrolu nad složením krmiva a může vést ke zlepšení celkového zdraví a vitality psa. Vyžaduje však od majitele ochotu vzdělávat se, věnovat čas přípravě krmiva a pečlivě sledovat potřeby svého psa.
Není to univerzální řešení pro každého psa a každého majitele. Je důležité zvážit své časové možnosti, finanční náklady (kvalitní suroviny mohou být dražší než granule) a ochotu dodržovat hygienické zásady. Pokud jste připraveni přijmout tuto zodpovědnost, BARF může být skvělou cestou, jak svému psovi dopřát to nejlepší. Vždy pamatujte na to, že nejdůležitější je zdravý a spokojený pes, ať už je krmen jakýmkoliv způsobem, který vyhovuje jemu i vám.
Nikdy nekrmte svého psa zbytky z vašeho stolu, kořeněnými nebo smaženými pokrmy – jsou pro něj naprosto nevhodné a mohou mu ublížit!
Použité zdroje: