Pořízení psa přináší do života mnoho radosti, ale také zodpovědnosti. Jednou z důležitých povinností každého majitele psa v České republice je jeho označení mikročipem. Možná si kladete otázku, kdy čipovat psa, proč je to vůbec nutné a co všechno tento proces obnáší. Od 1. ledna 2020 je čipování psů nejen doporučením, ale přímo zákonnou povinností, která má významný dopad na zdraví a bezpečnost vašeho čtyřnohého přítele, stejně jako na boj proti nelegálním množírnám.
Tento komplexní průvodce vás provede všemi aspekty čipování psů. Dozvíte se, jaké jsou zákonné lhůty, kdy je optimální čas pro čipování štěněte z pohledu veterináře, jak samotný mikročip funguje, jaké jsou jeho výhody a případná rizika. Podíváme se také na to, jak je to s platností čipu, co potřebujete pro cestování se psem do zahraničí a na co si dát při čipování pozor. Cílem je poskytnout vám všechny potřebné informace srozumitelnou formou, abyste přesně věděli, proč je čipování důležité a jak postupovat.
Proč je čipování psů v České republice povinné?
Povinné čipování psů nebylo zavedeno náhodou. Má několik klíčových důvodů, které směřují k lepší ochraně zvířat a k větší zodpovědnosti jejich majitelů. Legislativa reagovala na potřebu efektivnější identifikace psů a řešení problémů spojených s jejich množením a prodejem.
Zákonná povinnost od roku 2020
Zásadní změnu přinesla novela veterinárního zákona (zákon č. 302/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 368/2019 Sb.), která s účinností od 1. ledna 2020 stanovila povinnost označovat všechny psy na území České republiky mikročipem. Tato povinnost se vztahuje na všechny chovatele psů, bez ohledu na to, zda jde o štěně z chovatelské stanice, psa z útulku nebo psa pořízeného od soukromé osoby.
Cílem této legislativní úpravy je především zajistit možnost jednoznačné identifikace každého psa. To má praktické dopady v mnoha situacích, od nalezení ztraceného zvířete až po řešení případů týrání nebo opuštění psa.
Spojitost s očkováním proti vzteklině
Jedním z nejdůležitějších aspektů povinného čipování je jeho přímá vazba na očkování proti vzteklině. Podle platné legislativy je očkování psa proti vzteklině považováno za platné pouze tehdy, pokud je pes současně označen mikročipem. To znamená, že i když necháte svého psa naočkovat proti vzteklině a máte o tom záznam v očkovacím průkazu, bez platného čipu toto očkování nebude úředně uznáno.
Veterinární lékaři by neměli provádět očkování proti vzteklině u psa, který není očipován, nebo by měli majitele na tuto skutečnost důrazně upozornit. V případě kontroly by pak takové očkování bylo považováno za neplatné, což může vést k sankcím.
Cíle povinného čipování
Zavedení povinného čipování sleduje několik důležitých cílů, které přesahují pouhou administrativní povinnost. Mezi hlavní patří:
- Boj proti nelegálním množírnám: Čipování ztěžuje anonymní prodej psů a umožňuje lepší sledovatelnost jejich původu. To pomáhá v boji proti nezodpovědným množitelům, kteří často chovají zvířata v nevyhovujících podmínkách.
- Snazší identifikace ztracených a nalezených psů: Pokud se očipovaný a řádně zaregistrovaný pes ztratí nebo zaběhne, je mnohem vyšší šance na jeho rychlé navrácení k majiteli. Útulky, veterináři a městská policie jsou vybaveni čtečkami mikročipů.
- Prevence opouštění zvířat: Možnost identifikace majitele může působit preventivně proti nezodpovědnému opouštění psů.
- Zodpovědnost za škody: V případě, že pes způsobí škodu, čip pomůže identifikovat jeho majitele, který je za něj zodpovědný.
- Kontrola chovů a dodržování předpisů: Povinné označení usnadňuje státním orgánům kontrolu dodržování veterinárních předpisů a podmínek chovu.
Kdy přesně je nutné psa očipovat?
Zákon stanovuje jasné termíny, do kdy musí být pes označen mikročipem. Je důležité tyto lhůty dodržet, abyste se vyhnuli případným problémům a sankcím, a především aby bylo platné očkování vašeho psa proti vzteklině.
Zákonné lhůty pro štěňata
Pro štěňata platí, že musí být označena mikročipem nejpozději do tří měsíců věku. Tato lhůta dává dostatek času na to, aby se štěně adaptovalo v novém prostředí, pokud k přechodu k novému majiteli dochází brzy, a zároveň zajišťuje, že bude včas identifikovatelné.
Čipování před předáním novému majiteli
Velmi důležité pravidlo se týká situace, kdy štěně odchází od chovatele k novému majiteli. Pokud k tomuto předání dochází dříve, než štěně dosáhne věku tří měsíců, musí být již v momentě přechodu očipováno. Tuto povinnost má původní chovatel (prodávající). Nový majitel by si tak měl vždy ověřit, zda přebírané štěně již čip má, a pokud ne, trvat na jeho aplikaci ještě před převzetím.
Nejzazší termín: první očkování proti vzteklině
Obecně platí, že pes by měl být očipován nejpozději v den první vakcinace proti vzteklině. Toto očkování se obvykle provádí mezi třetím a šestým měsícem věku psa. Jelikož je platnost očkování proti vzteklině podmíněna čipováním, je logické a nezbytné, aby pes byl v okamžiku vakcinace již označen mikročipem. V praxi to znamená, že pokud plánujete očkovat štěně proti vzteklině například ve třech měsících, musí být nejpozději v tento den i očipováno.
Co dělat, pokud máte staršího nečipovaného psa?
Povinnost čipování se nevztahuje pouze na nově narozená štěňata, ale na všechny psy držené na území České republiky, kteří nebyli označeni před zavedením této povinnosti nebo jejichž označení (např. starší tetování) nesplňuje aktuální požadavky. Pokud tedy vlastníte staršího psa, který ještě mikročip nemá, je nutné jej nechat co nejdříve očipovat. Bez čipu není platné jeho očkování proti vzteklině a vystavujete se riziku pokuty.
Výjimku tvoří psi, kteří mají čitelné tetování provedené před 3. červencem 2011. Tito psi nemusí být dodatečně čipováni, pokud je tetování stále dobře identifikovatelné. Pro cestování do zahraničí však může být i v těchto případech mikročip vyžadován nebo doporučen.
Optimální věk štěněte pro čipování z pohledu veterináře
Zákon sice stanovuje nejzazší termíny pro čipování, ale mnoho majitelů a chovatelů zajímá, kdy je ten skutečně nejlepší čas pro aplikaci mikročipu u štěněte z hlediska jeho pohody a zdravotních aspektů. Veterinární lékaři mají v tomto ohledu určitá doporučení.
Doporučení veterinárních lékařů
Veterináři se shodují, že aplikace mikročipu je pro štěně minimálně zatěžující zákrok. Co se týče minimální věkové hranice, ta v podstatě neexistuje. Čipovat lze teoreticky i velmi mladá štěňata, například již ve věku několika týdnů. Někteří chovatelé, zejména ti registrovaní v kynologických organizacích jako je Českomoravská kynologická unie (ČMKU), nechávají čipovat celé vrhy již od stáří 4 týdnů, často najednou.
Důležité je, aby byla aplikace provedena odborně, sterilně a aby byl zvolen vhodný typ mikročipu. Samotný zákrok je rychlý a štěně jej obvykle snáší dobře, bolestivost je srovnatelná s běžnou injekcí.
Čipování současně s prvním očkováním
Velmi častou a doporučovanou praxí je provedení čipování současně s prvním základním očkováním štěněte (obvykle proti psince, parvoviróze atd.). Toto očkování probíhá typicky kolem 6. až 8. týdne věku štěněte. Spojení těchto dvou úkonů do jedné návštěvy veterináře má několik výhod:
- Minimalizace stresu: Štěně absolvuje pouze jednu návštěvu a jeden potenciálně stresující zážitek namísto dvou oddělených.
- Praktičnost: Je to logisticky jednodušší pro majitele i veterináře.
- Včasná identifikace: Štěně je brzy označeno, což je výhodné i v případě, že by brzy odcházelo k novému majiteli.
Před samotným čipováním je vždy vhodné konzultovat postup s vaším veterinárním lékařem, který posoudí konkrétní situaci a doporučí nejlepší řešení pro vaše štěně.
Jak funguje mikročip pro psy?
Mikročip je malým, ale důmyslným zařízením, které umožňuje trvalou a spolehlivou identifikaci vašeho psa. Porozumění tomu, jak funguje, vám pomůže ocenit jeho význam a rozptýlit případné obavy.
Co je to mikročip a jak vypadá?
Mikročip, odborně nazývaný transpondér, je miniaturní pasivní elektronická součástka. Svou velikostí je často přirovnáván ke zrnku rýže. Je hermeticky uzavřen v malém pouzdře z biokompatibilního skla. Tento materiál je zvolen proto, aby byl pro tělo zvířete inertní, tedy aby nedráždil okolní tkáně a tělo jej dobře přijalo bez alergických nebo odmítavých reakcí.
Každý mikročip obsahuje unikátní, neměnné identifikační číslo (kód), které je do něj naprogramováno již při výrobě. Tento kód je jedinečný pro každého psa na světě a nelze jej změnit ani smazat.
Proces aplikace mikročipu
Aplikace mikročipu je jednoduchý a rychlý zákrok, který provádí veterinární lékař nebo osoba pod jeho přímým dohledem. Používá se k tomu speciální jednorázový sterilní aplikátor, který připomíná silnější injekční jehlu. V tomto aplikátoru je mikročip připraven k zavedení.
Veterinář nejprve vydezinfikuje místo vpichu. Nejčastěji se mikročip aplikuje pod kůži na levou stranu krku psa. Toto místo je mezinárodně doporučeno, aby bylo snadné čip později lokalizovat čtečkou. V některých případech může být čip aplikován i mezi lopatky. Samotná aplikace trvá jen několik sekund. Pro psa představuje krátkodobou, mírnou bolest, podobnou jako u běžné injekce.
Jak čtečka identifikuje psa? (pasivní nosič)
Důležité je vědět, že mikročip je pasivním nosičem informace. To znamená, že neobsahuje žádný vlastní zdroj energie (například baterii) a sám o sobě nevysílá žádný signál. Nemusíte se tedy obávat žádného záření nebo sledování polohy psa pomocí GPS – to mikročip neumožňuje.
Čip se aktivuje pouze tehdy, když se k němu do těsné blízkosti (několik centimetrů) přiblíží speciální čtecí zařízení (čtečka). Těmito čtečkami jsou vybaveni veterinární lékaři, pracovníci útulků, městská policie a Státní veterinární správa. Když čtečka vyšle slabý radiofrekvenční signál, tento signál „probudí“ mikročip. Ten následně odešle zpět svůj unikátní identifikační kód, který se zobrazí na displeji čtečky.
Důležitost registrace čipu
Samotné očipování psa je jen prvním krokem. Aby mikročip skutečně plnil svou funkci při hledání ztraceného zvířete, je naprosto nezbytné jeho identifikační číslo zaregistrovat spolu s vašimi aktuálními kontaktními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo) v některém z registrů majitelů zvířat. Bez této registrace je sice možné přečíst číslo čipu, ale nelze dohledat majitele psa, což činí čip v případě nálezu prakticky bezcenným.
V České republice existuje několik databází a registrů, například Národní registr majitelů zvířat. Doporučuje se provést registraci, ideálně ve více registrech, a udržovat své údaje aktuální. Ačkoliv samotná registrace není přímo nařízena zákonem jako povinná (povinné je pouze označení psa čipem), je to krok, který by žádný zodpovědný majitel neměl opomenout.
Výhody a nevýhody čipování
Jako každý zákrok, i čipování psů má své přínosy a potenciální, byť minimální, rizika. Je však důležité zdůraznit, že výhody čipování výrazně převažují.
Hlavní přínosy čipování
Označení psa mikročipem přináší řadu významných výhod pro psa i jeho majitele:
- Jednoznačná a trvalá identifikace: Na rozdíl od obojků se známkami, které se mohou ztratit, poškodit nebo být psovi sundány, mikročip poskytuje trvalou a nezaměnitelnou identifikaci po celý život psa.
- Pomoc při nalezení ztraceného nebo odcizeného psa: Toto je jedna z největších výhod. Pokud se váš očipovaný a zaregistrovaný pes ztratí a dostane se do útulku, k veterináři nebo jej odchytí městská policie, pracovníci pomocí čtečky snadno zjistí jeho identifikační číslo a přes registr vás mohou rychle kontaktovat.
- Prevence krádeží: Očipovaný pes je hůře prodejný a snáze identifikovatelný jako kradený, což může některé zloděje odradit.
- Splnění legislativních požadavků: Čipováním splníte zákonnou povinnost, vyhnete se případným pokutám a zajistíte platnost očkování proti vzteklině.
- Nezbytnost pro cestování do zahraničí: Pro cesty se psem do zemí Evropské unie a mnoha dalších zemí světa je označení mikročipem povinnou podmínkou.
- Průkaz původu a pojištění: U psů s průkazem původu je čipování standardem. Některé pojišťovny také mohou pro sjednání pojištění psa vyžadovat jeho označení mikročipem.
- Boj proti množírnám: Jak již bylo zmíněno, čipování přispívá k regulaci a kontrole chovů.
Možné obavy a rizika
Ačkoliv je čipování považováno za velmi bezpečný zákrok, někteří majitelé mohou mít určité obavy. Je dobré vědět, že reálná rizika jsou minimální:
- Migrace čipu: Ve velmi vzácných případech se může stát, že se mikročip posune (migruje) ze svého původního místa aplikace o několik centimetrů. Tento pohyb však psa nijak zdravotně neohrožuje a čip zůstává plně funkční. Moderní mikročipy jsou navíc často opatřeny speciálním povrchem nebo konstrukcí, která migraci minimalizuje.
- Bolestivost aplikace: Samotná aplikace je srovnatelná s běžnou injekcí a je pro psa jen krátkodobě nepříjemná. Většina psů zákrok snáší bez problémů.
- Zánět nebo reakce v místě vpichu: Jako u každé injekce existuje teoretické, velmi malé riziko lokální reakce, podráždění nebo zánětu v místě vpichu. Tomu se předchází sterilní aplikací provedenou odborníkem.
- Obavy o zdraví (záření, alergie): Mikročip je pasivní zařízení, nevysílá žádné záření a neobsahuje baterii. Je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které tělo obvykle nereaguje. Alergické reakce jsou extrémně vzácné. Čip je považován za zdravotně zcela nezávadný a psy nijak nezatěžuje.
Proč výhody převažují?
Při zvážení všech aspektů je zřejmé, že výhody čipování mnohonásobně převyšují potenciální a velmi nízká rizika. Možnost rychlého navrácení ztraceného psa, splnění zákonné povinnosti a přispění k zodpovědnějšímu chovatelství jsou argumenty, které hovoří jasně ve prospěch čipování. Jedná se o jednoduchý, cenově dostupný a bezpečný způsob, jak chránit svého psa.
Platnost a životnost mikročipu
Jednou z častých otázek majitelů psů je, jak dlouho mikročip vydrží funkční a zda je potřeba jej někdy měnit nebo „aktualizovat“.
Jak dlouho čip funguje?
Mikročip je navržen tak, aby fungoval spolehlivě po celý život psa. Jak již bylo zmíněno, neobsahuje žádnou baterii ani jiné součástky, které by se mohly opotřebovat nebo vybít. Jeho životnost tedy není časově omezena. Identifikační číslo, které je v čipu uloženo, je trvalé a neměnné. Pokud je čip správně aplikován a nedojde k jeho fyzickému poškození (což je velmi nepravděpodobné, vzhledem k jeho umístění pod kůží), bude plnit svou funkci desítky let.
Je nutné čip někdy měnit?
Za normálních okolností není nutné mikročip nikdy měnit ani „přečipovávat“ psa. K výměně čipu by se přistupovalo pouze ve zcela výjimečných a raritních případech, například:
- Pokud by původní čip z nějakého důvodu přestal fungovat (například v důsledku výrobní vady, což je extrémně vzácné).
- Pokud by byl psovi v minulosti aplikován čip, který nesplňuje aktuální mezinárodní normy (ISO normy), což by mohlo být problémem například při cestování do některých zemí. V takovém případě by veterinář mohl doporučit aplikaci nového, kompatibilního čipu.
Povrch mikročipu je speciálně upraven tak, aby na něj tělo psa nereagovalo jako na cizí těleso a nevytvářelo kolem něj zánětlivou reakci, která by mohla ovlivnit jeho funkci. Můžete tedy být klidní, že jednou správně aplikovaný a zaregistrovaný čip bude vašemu psovi sloužit po celý jeho život.
Čipování a cestování se psem do zahraničí
Pokud plánujete cestovat se svým psem mimo Českou republiku, zejména do zemí Evropské unie, je označení mikročipem naprosto klíčovou a nezbytnou podmínkou. Bez něj vás se psem přes hranice nepustí.
Požadavky Evropské unie
Pro cestování se psy (a také kočkami a fretkami) v rámci Evropské unie platí jednotná pravidla, která zahrnují:
- Označení mikročipem: Pes musí být identifikovatelný pomocí mikročipu, který splňuje normy ISO 11784 (struktura kódu) a ISO 11785 (technická specifikace). Drtivá většina dnes aplikovaných čipů tyto normy splňuje. Pokud by pes měl starší čip, který těmto normám neodpovídá, musí majitel při cestě zajistit vlastní čtecí zařízení kompatibilní s daným čipem.
Tetování je pro účely cestování v EU uznáváno pouze v případě, že bylo provedeno před 3. červencem 2011 a je stále jasně a bezpečně čitelné. I v tomto případě je však doporučeno zvážit čipování, protože některé země mohou být přísnější nebo může čitelnost tetování časem klesat. - Evropský pas zvířete v zájmovém chovu (Pet Pas): Jedná se o oficiální dokument, který vystavuje schválený soukromý veterinární lékař. Pet Pas je modrá knížečka, která obsahuje údaje o zvířeti (jméno, plemeno, pohlaví, datum narození), jeho majiteli, číslo mikročipu nebo popis tetování, a především záznamy o provedených očkováních a případných dalších ošetřeních.
- Platné očkování proti vzteklině: Pes musí mít platné očkování proti vzteklině. Pro účely cestování je toto očkování považováno za platné nejdříve 21 dní po provedení základního očkování (první očkování v životě psa nebo očkování po propadnutí platnosti předchozího). Pokud se jedná o pravidelné přeočkování v termínu platnosti, je nové očkování platné ihned. Důležité je, že očkování proti vzteklině musí být provedeno až po aplikaci mikročipu (nebo ve stejný den, ale záznam o čipu musí být v Pet Pasu dříve než záznam o očkování).
Pet Pas a další dokumenty
Pet Pas je tedy základním cestovním dokladem pro vašeho psa v rámci EU. Kromě výše uvedených náležitostí si vždy před cestou ověřte, zda cílová země (případně i tranzitní země) nemá nějaké specifické dodatečné požadavky. Například některé země (Irsko, Malta, Finsko, Norsko) vyžadují ošetření proti echinokokům (odčervení specifickým přípravkem), které musí být provedeno veterinářem a zaznamenáno do Pet Pasu v určitém časovém okně před vstupem do země.
Důležitost ověření aktuálních podmínek
Před každou cestou do zahraničí se psem je naprosto zásadní včas si ověřit aktuální veterinární podmínky pro vstup do cílové země a všech tranzitních zemí. Informace můžete získat u Státní veterinární správy České republiky, na ambasádě příslušné země, nebo na oficiálních webových portálech Evropské unie věnovaných cestování se zvířaty. Podmínky se mohou čas od času měnit, proto spoléhejte vždy na aktuální zdroje.
Na co si dát pozor při čipování?
Aby proces čipování proběhl hladce a mikročip plnil svou funkci co nejlépe, je dobré věnovat pozornost několika klíčovým aspektům.
Výběr veterinárního lékaře
Aplikaci mikročipu by měl vždy provádět soukromý veterinární lékař, který je oprávněn vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost a je registrován u Komory veterinárních lékařů ČR, nebo osoba pod jeho přímým dohledem. Zvolte veterináře, kterému důvěřujete a který má s čipováním zkušenosti. Odborná aplikace za dodržení sterilních podmínek je základem pro bezproblémový průběh.
Kontrola funkčnosti čipu
Po samotné aplikaci mikročipu by měl veterinární lékař vždy pomocí čtečky zkontrolovat jeho funkčnost a správné umístění. Tím se ověří, že čip vysílá svůj unikátní kód a je čitelný. Tento krok by neměl být opomenut.
Správný záznam do dokumentace
Unikátní číslo mikročipu musí být pečlivě a správně zaznamenáno do oficiální dokumentace psa. To znamená do očkovacího průkazu nebo, pokud jej pes má (zejména pro cestování), do Evropského pasu zvířete v zájmovém chovu (Pet Pasu). Zkontrolujte si, zda je číslo zapsáno čitelně a bez chyb, a že je k němu případně přiložena i nálepka s čárovým kódem čipu, kterou veterinář obdrží spolu s čipem.
Nezapomeňte na registraci!
Tento bod nelze dostatečně zdůraznit: po očipování psa je naprosto klíčové zaregistrovat číslo mikročipu spolu s vašimi kontaktními údaji v některém z dostupných registrů majitelů zvířat. Veterinární lékař provádí pouze aplikaci čipu, samotnou registraci si ve většině případů musí zajistit majitel psa sám. Existuje několik online databází (např. Národní registr majitelů zvířat, BackHome, Petmaxx atd.). Zjistěte si možnosti a proveďte registraci co nejdříve. Bez ní je čip při hledání ztraceného psa prakticky k ničemu. Nezapomeňte také udržovat své kontaktní údaje v registru aktuální, zejména při změně telefonního čísla nebo adresy.
Co když psa neočipuji? Možné sankce
Nedodržení povinnosti označit psa mikročipem může mít pro majitele nepříjemné následky. Kontrolu dodržování této povinnosti může provádět Státní veterinární správa.
Pokud bude při kontrole zjištěno, že pes není řádně označen mikročipem (a nespadá pod výjimku čitelného tetování provedeného před 3. červencem 2011), hrozí majiteli pokuta. Výše pokuty se může ve správním řízení vyšplhat až na 50 000 Kč. Kromě finančního postihu je zde i další významný důsledek: jak již bylo opakovaně zmíněno, očkování proti vzteklině u nečipovaného psa je považováno za neplatné. To může mít další právní a zdravotní konsekvence, například při pokousání člověka psem.
Týká se povinnost čipování i jiných zvířat?
Zákonná povinnost označování mikročipem se v České republice v současné době vztahuje výhradně na psy. U jiných druhů domácích zvířat, jako jsou kočky nebo fretky, není čipování obecně povinné ze zákona pro jejich držení na území ČR.
Nicméně, čipování koček a fretek je velmi běžné a často i nezbytné v následujících situacích:
- Cestování do zahraničí: Pro cesty s kočkami a fretkami do zemí EU platí stejná pravidla jako pro psy – musí být označeny mikročipem a mít Pet Pas s platným očkováním proti vzteklině.
- Pojištění zvířete: Některé pojišťovny mohou vyžadovat označení mikročipem i u koček pro sjednání pojištění.
- Identifikace v případě ztráty: I u koček, zejména těch, které chodí ven, je čipování a následná registrace skvělým způsobem, jak zvýšit šanci na jejich navrácení v případě ztráty.
Majitelé koček a fretek tedy mohou svá zvířata nechat dobrovolně očipovat z podobných důvodů jako majitelé psů – pro jejich bezpečnost a snadnější identifikaci.
Závěr
Čipování psů je důležitým krokem k zodpovědnému chovatelství a nezbytnou zákonnou povinností v České republice. Správné a včasné označení vašeho psa mikročipem nejenže splňuje literu zákona a zajišťuje platnost očkování proti vzteklině, ale především významně zvyšuje šanci na jeho rychlé navrácení v případě ztráty či odcizení. Proces je pro psa bezpečný, rychlý a čip mu slouží po celý život.
Pamatujte na klíčové kroky: nechte psa očipovat v zákonem stanovené lhůtě nebo dle doporučení veterináře, ujistěte se o správném záznamu čísla čipu do dokumentace a – co je nejdůležitější – nezapomeňte číslo čipu a své kontaktní údaje zaregistrovat v některém z dostupných registrů. Tento zdánlivě malý krok může mít v budoucnu obrovský význam.
Pokud máte jakékoliv další dotazy nebo si nejste jisti, jak postupovat, neváhejte se obrátit na svého veterinárního lékaře. Ten vám poskytne všechny potřebné informace a pomůže zajistit, aby váš čtyřnohý přítel byl nejen milovaným členem rodiny, ale i řádně a bezpečně identifikovaným jedincem.