Pes a klíště: Jak na klíšťata u psů

Jaro, léto, ale i mírnější podzimní a zimní dny lákají nás i naše psí kamarády k pobytu v přírodě. S radostí z procházek lesem, loukou či parkem se však bohužel pojí i jedno nepříjemné riziko – klíšťata. Tito malí parazité nejsou jen obtěžující, ale mohou být i přenašeči řady vážných onemocnění, která ohrožují zdraví našich psů. Tento článek vám poskytne komplexní informace o tom, jak svého psa před klíšťaty chránit, jak klíště správně a bezpečně odstranit a jak rozpoznat příznaky nejčastějších nemocí přenášených klíšťaty. Poradíme vám také, jak vybrat nejvhodnější prevenci pro vašeho psa, abyste si mohli společné chvíle venku užívat bez zbytečných starostí.

Stručný přehled: Co byste měli vědět o psech a klíšťatech

Pro ty z vás, kteří nemají čas číst celý článek, přinášíme shrnutí nejdůležitějších bodů:

Klíšťata jsou aktivní téměř celoročně: Největší riziko hrozí od jara do podzimu, ale v mírných zimách mohou být aktivní i déle.
Nebezpečí nemocí: Klíšťata přenášejí vážné nemoci jako lymská borelióza, anaplazmóza, ehrlichióza, babezióza či klíšťová encefalitida.
Správné odstranění je klíčové: Klíště odstraňte co nejdříve, ideálně speciálním háčkem nebo pinzetou, krouživým pohybem nebo tahem kolmo vzhůru. Místo poté vydezinfikujte.
Prevence je základ: Pravidelně psa prohlížejte, používejte antiparazitární přípravky (obojky, spot-ony, tablety) a udržujte zahradu.
Výběr antiparazitika konzultujte s veterinářem: Zohledněte věk, váhu, zdravotní stav psa, přítomnost koček v domácnosti a další faktory.
Pozor na příznaky: Pokud pes po přisátí klíštěte vykazuje apatii, horečku, kulhání, nechutenství či jiné neobvyklé příznaky, neprodleně navštivte veterináře.
Lidské repelenty na psy nepatří: Mohou být pro ně toxické.

Vše o klíšťatech: Nepřítel v trávě

Abychom mohli efektivně bojovat proti klíšťatům u psů, je důležité pochopit, s kým máme tu čest. Klíšťata nejsou jen nepříjemní parazité, ale mohou představovat vážné zdravotní riziko.

Co jsou klíšťata a jaký je jejich životní cyklus?

Klíšťata patří mezi roztoče a jsou to ektoparazité, což znamená, že žijí na povrchu těla hostitele a živí se jeho krví. V našich zeměpisných podmínkách se nejčastěji setkáváme s klíštětem obecným (Ixodes ricinus), které je hlavním přenašečem lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy u lidí i psů. V teplejších a vlhčích oblastech, například v okolí vodních toků, se můžeme setkat také s pijákem lužním (Dermacentor reticulatus), který je známý především jako přenašeč psí babeziózy.

Životní cyklus klíštěte je poměrně složitý a trvá několik let. Z vajíček, která naklade dospělá nasátá samička, se líhnou larvy. Larvy se musí přisát na malého savce (např. hlodavce), aby se nasály krve a mohly se vyvinout v nymfy. Nymfy si opět hledají hostitele, kterým může být větší savec, včetně psa nebo člověka. Po nasátí se nymfa vyvine v dospělé klíště (samce nebo samičku). Dospělé samičky potřebují velké množství krve k tomu, aby mohly naklást vajíčka a zajistit tak pokračování rodu. Všechna vývojová stádia klíšťat (larvy, nymfy i dospělci) sají krev a mohou přenášet infekce.

Kde a kdy se klíšťata vyskytují?

Klíšťata číhají na své hostitele především ve vysoké trávě, v keřích, na okrajích lesů, v parcích, ale i na zahradách. Oblibují vlhká a stinná místa. Jejich aktivita je nejvyšší v období od jara do podzimu, typicky od března/dubna do října/listopadu. Vrcholy aktivity bývají na jaře (květen, červen) a na podzim (srpen, září). V posledních letech však kvůli mírnějším zimám můžeme na aktivní klíšťata narazit téměř celoročně, zejména pokud teploty neklesají dlouhodobě pod bod mrazu. Klíšťata se obvykle vyskytují do nadmořské výšky kolem 600-800 metrů, ale s oteplováním klimatu se jejich výskyt posouvá i do vyšších poloh.

Proč jsou klíšťata pro psy nebezpečná?

Samotné sání krve klíštětem by nemuselo být takovým problémem, kdyby tito parazité nebyli přenašeči mnoha nebezpečných onemocnění. Během sání mohou klíšťata do krevního oběhu psa vypustit původce různých infekcí – bakterie, viry nebo prvoky. Kromě přenosu nemocí může přisátí klíštěte způsobit lokální podráždění kůže, alergickou reakci, a pokud dojde k neopatrnému odstranění a v ráně zůstane hlavička, může vzniknout i hnisavý zánět.

Psi mohou klíšťata také zanést do domácnosti, čímž se zvyšuje riziko přisátí klíštěte i na další členy rodiny, včetně lidí. Proto je ochrana psů před klíšťaty důležitá nejen pro zdraví samotného zvířete, ale i pro ochranu celé domácnosti.

Jak správně a bezpečně odstranit klíště psovi

Pokud na svém psovi objevíte přisáté klíště, je důležité ho odstranit co nejdříve a správným způsobem. Čím déle je klíště přisáté, tím vyšší je riziko přenosu případné infekce. Některé patogeny se mohou přenést již po několika hodinách sání.

Co budete potřebovat k odstranění klíštěte?

Pro bezpečné odstranění klíštěte si připravte následující pomůcky:

Nástroj na odstraňování klíšťat: Ideální jsou speciální háčky na klíšťata (tzv. „kozí nožka“ nebo podobné nástroje), které umožňují podebrat klíště co nejblíže kůži a odstranit ho krouživým pohybem nebo tahem. Alternativou může být ostrá pinzeta s tenkými hroty.
Jednorázové rukavice: Chrání vás před možnou infekcí při manipulaci s klíštětem.
Dezinfekce: Pro ošetření ranky po odstranění klíštěte (např. jodová dezinfekce, antiseptikum pro zvířata).
Uzavíratelná nádobka nebo lepící páska: Pro bezpečnou likvidaci odstraněného klíštěte.

Postup krok za krokem, jak vyndat psovi klíště

Uklidněte psa: Odstraňování klíštěte provádějte, když je pes klidný. Můžete ho zabavit pamlskem nebo požádat někoho o pomoc s přidržením.
Nasaďte si rukavice: Minimalizujete tak riziko přenosu infekce na sebe.
Odkryjte klíště: Opatrně rozhrňte srst kolem klíštěte, abyste na něj dobře viděli. Můžete srst lehce navlhčit vodou nebo lihem.
Uchopte klíště:
- Pomocí háčku: Podsuňte háček pod tělo klíštěte co nejblíže kůži. Jemně s háčkem otáčejte (je jedno, na kterou stranu) a lehce tahejte, dokud se klíště nepustí. Netrhejte silou. Některé zdroje doporučují spíše mírný tlak směrem „dovnitř“ při otáčení, jako byste klíště „vyšroubovávali“.
- Pomocí pinzety: Uchopte klíště pinzetou co nejblíže kůži psa, ale snažte se nestisknout jeho tělo. Tahejte pomalu a plynule směrem kolmo od kůže. Nekývejte pinzetou ze strany na stranu a nekruťte, pokud nepoužíváte speciální kroutící techniku doporučovanou pro některé pinzety. Cílem je vytáhnout klíště celé, i s hlavičkou (kusadly).
Zkontrolujte klíště: Ověřte, zda jste odstranili celé klíště, včetně jeho ústního ústrojí.
Vydezinfikujte ranku: Místo přisátí důkladně vydezinfikujte vhodným přípravkem. Vydezinfikujte si také ruce a použitý nástroj.
Zlikvidujte klíště: Vytažené klíště bezpečně zlikvidujte. Můžete ho vhodit do toalety, spálit, nebo vložit do uzavíratelné nádobky s lihem. Další možností je nalepit ho na kousek papíru lepicí páskou (parazit se vysuší a usmrtí) a poté vyhodit. Nikdy klíště nerozmačkávejte prsty. Můžete si klíště také vyfotografovat pro případ, že by se u psa později objevily zdravotní potíže a veterinář by potřeboval identifikovat druh klíštěte.
Sledujte místo přisátí a chování psa: V následujících dnech a týdnech sledujte místo přisátí, zda se neobjeví zarudnutí, otok nebo zánět. Pozorujte také celkové chování psa – případnou apatii, nechutenství, horečku nebo kulhání.

Čeho se při odstraňování klíštěte vyvarovat:

Nekapejte na klíště olej, alkohol ani jiné látky: Dříve se věřilo, že to klíště „udusí“ a pustí se. Ve skutečnosti ho to může podráždit a způsobit, že do rány vyplaví více slin s případnými patogeny.
Nestlačujte tělo klíštěte: Mohli byste do rány vytlačit obsah jeho trávicího traktu.
Netrhejte klíště násilím: Hrozí přetržení a zanechání hlavičky v kůži.

Co dělat, když zůstane hlavička v kůži?

I přes veškerou opatrnost se může stát, že se klíště přetrhne a jeho hlavička (přesněji řečeno kusadla – hypostom) zůstane v kůži psa. Pokud jsou zbytky dobře viditelné a dají se snadno uchopit, můžete se je pokusit opatrně odstranit sterilní jehlou nebo špičkou pinzety. Do ranky zbytečně nerýpejte a nepíchejte, abyste nezpůsobili psovi bolest nebo nezanesli infekci hlouběji. Pokud si nejste jisti nebo se vám nedaří zbytky odstranit, je lepší nechat je být. Tělo si s nimi většinou poradí samo jako s cizím tělískem (vydrolí se nebo se opouzdří). Místo pravidelně dezinfikujte a sledujte. Pokud by se objevily známky zánětu (zarudnutí, otok, hnisání), navštivte veterináře.

Nemoci přenášené klíšťaty u psů: Skrytá hrozba

Klíšťata mohou na psy přenést celou řadu původců onemocnění. Příznaky se mohou lišit a často jsou nespecifické, což komplikuje diagnostiku. Včasné rozpoznání a léčba jsou však klíčové pro zdraví vašeho psa.

Lymská borelióza

Lymská borelióza je jedním z nejznámějších onemocnění přenášených klíšťaty. Je způsobena bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato, kterou přenáší klíště obecné (Ixodes ricinus). K přenosu bakterie na psa dochází obvykle až po 24-48 hodinách sání infikovaného klíštěte.

Příznaky: U psů jsou příznaky často méně zjevné než u lidí a typická červená skvrna (erythema migrans) se objevuje jen zřídka. Nejčastěji se projevuje opakovaným kulháním, které se může stěhovat z jedné končetiny na druhou (tzv. migrující artritida), otoky kloubů, horečkou, apatií, nechutenstvím, zvětšením mízních uzlin. V některých případech může dojít k postižení ledvin (lymeská nefritida, typická pro některá plemena jako labradorský a zlatý retrívr, bernský salašnický pes), srdce nebo nervového systému. Příznaky se mohou objevit týdny až měsíce po přisátí klíštěte.
Diagnostika: Provádí se na základě klinických příznaků a krevních testů, které detekují protilátky proti borreliím nebo přímo bakterie (PCR).
Léčba: Spočívá v dlouhodobém podávání antibiotik (obvykle doxycyklin po dobu minimálně 4 týdnů). Při včasném zahájení je léčba většinou úspěšná, ale u chronických forem mohou některé potíže přetrvávat.
Prevence: Kromě ochrany před klíšťaty existuje i možnost vakcinace psů proti lymské borelióze. O vhodnosti vakcinace se poraďte se svým veterinářem, protože nechrání proti všem typům borélií a její účinnost může být diskutabilní.

Anaplazmóza

Anaplazmózu způsobuje bakterie Anaplasma phagocytophilum, kterou také přenáší klíště obecné. Onemocnění může postihnout i člověka.

Příznaky: Příznaky se obvykle objeví 1-2 týdny po infekci a jsou často nespecifické: horečka, apatie, nechutenství, bolestivost kloubů a svalů, ztuhlost, kulhání, zvětšená slezina, bledé sliznice. Může se objevit i zvracení a průjem. Často se vyskytuje současně s lymskou boreliózou (koinfekce), což může zhoršit průběh onemocnění.
Diagnostika: Na základě klinických příznaků a krevních testů (detekce protilátek, PCR, mikroskopické vyšetření krevního nátěru).
Léčba: Antibiotika (např. doxycyklin) jsou obvykle účinná a ke zlepšení stavu dochází rychle, často během 24-48 hodin. Léčba by měla trvat několik týdnů. I anaplazmóza může přejít do chronického stádia.
Prevence: Očkování neexistuje, proto je klíčová ochrana před klíšťaty.

Ehrlichióza

Ehrlichióza je onemocnění způsobené bakteriemi rodu Ehrlichia. U psů je nejčastějším původcem Ehrlichia canis, kterou přenáší především klíště hnědé psí (Rhipicephalus sanguineus), ale i jiné druhy klíšťat. Některé druhy ehrlichií mohou nakazit i lidi.

Příznaky: Mohou se objevit 1-3 týdny po přisátí infikovaného klíštěte. Akutní fáze zahrnuje horečku, apatii, nechutenství, zvětšení mízních uzlin a sleziny, úbytek hmotnosti. Mohou se objevit i dýchací potíže, krvácivé stavy (krvácení z nosu, podlitiny – petechie na sliznicích), anémie. Pokud není onemocnění léčeno, může přejít do chronické fáze, která je závažnější a může vést k selhání kostní dřeně.
Diagnostika: Krevní testy (detekce protilátek, PCR).
Léčba: Antibiotika (nejčastěji doxycyklin) po dobu několika týdnů. V těžkých případech může být nutná podpůrná léčba (např. krevní transfuze). Neléčená ehrlichióza může být život ohrožující.
Prevence: Ochrana před klíšťaty.

Babezióza (Piroplazmóza)

Babezióza je závažné onemocnění krve způsobené prvoky rodu Babesia (např. Babesia canis). V našich podmínkách ji přenáší především piják lužní (Dermacentor reticulatus), jehož výskyt se v ČR rozšiřuje. Onemocnění se může rozvinout 10-21 dní po sání infikovaného klíštěte.

Příznaky: Babezie napadají červené krvinky a způsobují jejich rozpad (hemolýzu). To vede k anémii (chudokrevnosti). Typické příznaky zahrnují vysokou horečku, apatii, slabost, nechutenství, bledé nebo nažloutlé sliznice (žloutenka), tmavou moč (červenohnědou až kávovou – hemoglobinurie), zvětšení sleziny. Onemocnění může mít velmi rychlý a dramatický průběh a bez včasné léčby často končí úhynem.
Diagnostika: Mikroskopické vyšetření krevního nátěru (průkaz parazitů v červených krvinkách), PCR testy.
Léčba: Vyžaduje specifické léky (antiprotozoika, např. imidokarb dipropionát), které bohužel nejsou v ČR vždy snadno dostupné. Často je nutná i podpůrná terapie (infuze, krevní transfuze).
Prevence: Důsledná ochrana před klíšťaty, zejména v oblastech s výskytem pijáka lužního.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Přenáší ji klíště obecné. U psů je klinické onemocnění poměrně vzácné, i když k nákaze virem dochází častěji. Pokud se příznaky objeví, jsou podobné jako u lidí.

Příznaky: Horečka, apatie, nechutenství, změny v chování. V závažnějších případech neurologické příznaky jako poruchy koordinace, křeče, obrna končetin, zvýšená citlivost.
Diagnostika: Specifické testy z krve nebo mozkomíšního moku.
Léčba: Neexistuje specifická léčba, pouze symptomatická a podpůrná.
Prevence: Ochrana před klíšťaty. Nakažená klíšťata na psovi mohou být zdrojem infekce i pro člověka.

Klíštěcí paralýza

Některé druhy klíšťat (včetně těch vyskytujících se u nás) mohou během sání produkovat toxin, který u psa způsobí tzv. klíštěcí paralýzu. Tento stav je nejčastější při masivním napadení samičkami klíšťat.

Příznaky: Postupující slabost začínající na pánevních končetinách, která se šíří směrem k hlavě. Může vést k úplnému ochrnutí, včetně dýchacích svalů, což může skončit udušením.
Léčba: Okamžité a důkladné odstranění všech klíšťat. Po odstranění klíšťat obvykle dochází k rychlému zlepšení stavu. V těžkých případech je nutná hospitalizace a podpora životních funkcí.

Kdy navštívit veterináře? Pokud na psovi najdete klíště a nejste si jisti jeho správným odstraněním, nebo pokud pes po odstranění klíštěte či po pobytu v přírodě vykazuje jakékoli znepokojivé příznaky (horečka, apatie, kulhání, nechutenství, zvracení, průjem, krvácení, neurologické potíže), neváhejte a co nejdříve kontaktujte svého veterinárního lékaře. Včasná diagnóza a léčba jsou u nemocí přenášených klíšťaty zásadní.

Prevence: Nejlepší obrana proti klíšťatům u psů

Nejlepším způsobem, jak ochránit svého psa před klíšťaty a jimi přenášenými nemocemi, je důsledná prevence. Ta zahrnuje kombinaci několika opatření.

Proč je prevence tak důležitá?

Prevence chrání nejen vašeho psa před potenciálně vážnými a někdy i život ohrožujícími chorobami, ale snižuje také riziko, že pes přinese klíšťata do vaší domácnosti, kde mohou napadnout i vás nebo jiné členy rodiny. Prevence je investicí do zdraví a pohody vašeho mazlíčka i celé vaší rodiny.

Pravidelné prohlídky psa

Po každé procházce, zejména pokud jste byli v rizikovém prostředí (vysoká tráva, les), důkladně prohlédněte srst svého psa. Klíšťata se mohou přichytit kdekoli, ale mají svá oblíbená místa:

Hlava a uši (včetně ušních boltců a okolí)
Krk (zejména pod obojkem)
Podpaží a slabiny
Meziprstí na tlapkách
Okolí ocasu a konečníku
Kolem očních víček

Prohlídkou můžete odhalit klíště dříve, než se stihne pevně přisát nebo přenést infekci. Lezoucí klíšťata lze snadno odstranit. I přisáté klíště je lepší odstranit co nejdříve.

Úprava prostředí

Pokud máte zahradu, můžete snížit výskyt klíšťat pravidelným sekáním trávy, odstraňováním spadaného listí a omezováním hustých porostů, kde se klíšťata ráda zdržují. Zabraňte také přístupu divokých zvířat (např. ježků, srnek), která mohou být hostiteli klíšťat, na vaši zahradu.

Antiparazitární přípravky

Na trhu je k dispozici široká škála antiparazitárních přípravků, které pomáhají chránit psy před klíšťaty (a často i blechami a dalšími parazity). Je důležité vybrat přípravek, který je pro vašeho psa nejvhodnější a bezpečný. Vždy se řiďte návodem k použití a v případě pochybností se poraďte s veterinářem.

Typy antiparazitárních přípravků:

Antiparazitární obojky: Uvolňují účinnou látku postupně po dobu několika měsíců (obvykle 5-8 měsíců). Některé mají i repelentní účinek (odpuzují klíšťata dříve, než se přisají).
- Výhody: Dlouhodobá ochrana, bez nutnosti pravidelné aplikace, často voděodolné.
- Nevýhody: Možné lokální podráždění kůže pod obojkem, riziko pro malé děti při kontaktu, některé obojky mohou ztrácet účinnost při častém koupání, počáteční vyšší cena. U některých typů je třeba obojek občas omýt, aby se uvolnily póry.
Spot-on přípravky (pipety): Tekutina v malé ampulce, která se aplikuje přímo na kůži psa, obvykle mezi lopatky. Účinná látka se pak rozšíří po těle. Ochrana trvá obvykle 1 měsíc.
- Výhody: Snadná aplikace, některé přípravky hubí parazity již před přisátím, některé kombinují ochranu proti vnějším i vnitřním parazitům.
- Nevýhody: Nutnost pravidelné měsíční aplikace, pes by se neměl koupat několik dní před a po aplikaci, některé přípravky jsou toxické pro kočky (obsahující permethrin).
Tablety (žvýkací): Podávají se psovi perorálně. Účinná látka se vstřebává do krevního oběhu a klíště je usmrceno po přisátí a nasátí krve. Účinnost se pohybuje od 1 do 3 měsíců podle typu tablety.
- Výhody: Snadné podání (často ochucené), účinnost není ovlivněna koupáním, vhodné pro psy s kožními problémy, bez rizika pro děti při kontaktu se psem.
- Nevýhody: Klíště se musí přisát, aby bylo usmrceno (nemají repelentní účinek), dostupné většinou pouze na veterinární předpis.
Spreje: Aplikují se na srst psa. Mohou mít okamžitý účinek, ale jejich ochranná doba bývá kratší.
- Výhody: Rychlý nástup účinku, vhodné pro okamžitou ochranu nebo pro velmi mladá štěňata (některé typy).
- Nevýhody: Nutnost důkladné a rovnoměrné aplikace po celém těle, kratší doba účinnosti, pes může přípravek olízat.
Šampony: Mají spíše okamžitý účinek na již přítomné parazity, neposkytují dlouhodobou preventivní ochranu.
- Výhody: Mohou pomoci při silném napadení parazity.
- Nevýhody: Krátkodobý účinek, nepůsobí preventivně.

Jak vybrat správný přípravek?

Při výběru antiparazitika je důležité zohlednit několik faktorů. Nejlepší je poradit se se svým veterinárním lékařem, který vám pomůže vybrat optimální řešení pro vašeho psa.

Druh a plemeno psa: Některá plemena (např. kolie, šeltie, australští ovčáci a jejich kříženci) mohou být citlivá na určité účinné látky (mutace genu MDR1). Pro tyto psy je nutné vybírat přípravky s ověřenou bezpečností.
Věk a hmotnost psa: Většina přípravků je určena pro psy od určitého věku (obvykle 8 týdnů) a hmotnosti. Pro štěňata a velmi malé psy existují speciální produkty.
Zdravotní stav psa: U psů s chronickým onemocněním (např. epilepsie, alergie), březích či kojících fen je třeba dbát zvýšené opatrnosti a výběr konzultovat s veterinářem.
Přítomnost koček v domácnosti: Některé účinné látky běžně používané v přípravcích pro psy (např. permethrin) jsou pro kočky vysoce toxické! Pokud máte doma i kočku, která je v úzkém kontaktu se psem, vybírejte přípravky bezpečné pro oba druhy nebo zajistěte, aby kočka nepřišla do kontaktu s čerstvě ošetřeným psem.
Styl života psa: Jak často se pes pohybuje venku? Koupe se často? Cestujete s ním do zahraničí, kde hrozí jiná rizika (např. srdeční červi)?
Požadovaná doba účinku a spektrum ochrany: Chcete ochranu jen proti klíšťatům, nebo i proti blechám, komárům, či vnitřním parazitům? Preferujete měsíční aplikaci nebo dlouhodobější ochranu?
Způsob účinku: Některé přípravky klíšťata odpuzují (repelentní účinek), jiné je usmrcují až po přisátí.

Důležitost celoroční ochrany: Vzhledem k tomu, že klíšťata mohou být aktivní i během mírných zim, mnoho veterinářů doporučuje celoroční ochranu proti vnějším parazitům, nikoli pouze sezónní.

Bezpečnostní upozornění:

Vždy čtěte a dodržujte příbalový leták!
Používejte pouze přípravky určené pro psy a pro odpovídající váhovou kategorii.
Nikdy nepoužívejte na psy přípravky určené pro kočky a naopak (pokud to není výslovně uvedeno výrobcem).
NIKDY NEPOUŽÍVEJTE LIDSKÉ REPELENTY NA PSY! Mohou obsahovat látky, které jsou pro psy toxické.
Sledujte psa po aplikaci přípravku, zda se neobjeví nežádoucí reakce (podráždění kůže, apatie, zvracení, neurologické příznaky). V takovém případě kontaktujte veterináře.
Uchovávejte přípravky mimo dosah dětí a zvířat.
Pokud máte v domácnosti malé děti, zvažte typ přípravku (např. tablety mohou být vhodnější než obojky s práškovou vrstvou).
Pokud váš pes zažije nežádoucí reakci, okamžitě ho vykoupejte jemným mýdlem a velkým množstvím vody (u spot-onů) nebo sundejte obojek a kontaktujte veterináře.

Závěr: Zodpovědná péče pro zdravého psa

Klíšťata představují pro naše psy reálné nebezpečí, kterému však můžeme účinně čelit. Klíčem je informovanost, důsledná prevence a správný postup v případě nálezu přisátého klíštěte. Pravidelné prohlídky psa, používání vhodných antiparazitárních přípravků doporučených vaším veterinářem a včasná reakce na jakékoli podezřelé příznaky jsou nejlepší cestou, jak zajistit, aby váš čtyřnohý přítel zůstal zdravý a mohl si bezpečně užívat radosti z pobytu v přírodě. Pamatujte, že péče o ochranu psa před klíšťaty je projevem vaší lásky a zodpovědnosti.

Pes a klíště: Kompletní průvodce ochranou vašeho čtyřnohého parťáka