Řídká stolice u štěněte

Příchod nového štěněte do rodiny je radostnou událostí, ale může s sebou přinést i některé starosti, mezi které patří zažívací potíže, jako je průjem. Řídká stolice u štěněte není ničím neobvyklým, zvláště v období adaptace na nový domov a stravu. Je však důležité vědět, co takový prujem u stenat může signalizovat, jak správně postupovat a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc veterináře. Tento článek vám poskytne komplexní přehled o tom, co dělat když má štěně průjem, jaké jsou nejčastější příčiny a jaká dieta je vhodná pro vašeho malého chlupáče.

V následujících řádcích se dozvíte, že průjem u štěněte může být způsoben celou řadou faktorů, od relativně neškodného stresu z nového prostředí či změny krmiva, až po vážnější problémy jako jsou parazitární, bakteriální či virové infekce. Poradíme vám, jak rozpoznat varovné signály, které by vás měly okamžitě nasměrovat k veterináři, a naopak, kdy můžete zkusit situaci zvládnout pomocí domácí péče a vhodné diety. Klíčové je zajistit dostatečný přísun tekutin, aby nedošlo k dehydrataci, která je pro štěňata obzvláště nebezpečná. Podíváme se také na preventivní opatření, která mohou pomoci udržet trávicí systém vašeho štěněte v kondici.

Co je průjem a proč je u štěňat častý?

Průjem, odborně označovaný jako diarrhoea, je porucha zažívání charakterizovaná častým vyprazdňováním řídké až vodnaté stolice. Standardně se o průjmu hovoří, pokud štěně vyprazdňuje neformovanou stolici více než třikrát denně, případně pokud je stolice vodnatá s překotným vyprázdněním a přetrvávajícím nutkáním. Jednorázový výskyt řidší stolice nemusí být nutně důvodem k panice, ale pokud průjem štěně trápí déle než jeden den, je třeba zpozornět.

Štěňata jsou k průjmům náchylnější z několika důvodů. Jejich trávicí systém je stále ve vývinu a je citlivější na jakékoli změny. Imunitní systém také ještě není plně vyvinutý, což je činí zranitelnějšími vůči infekcím. Navíc, období po příchodu do nového domova je pro štěně spojeno se značným stresem – nové prostředí, noví lidé, odloučení od matky a sourozenců – to vše může přispět k rozvoji zažívacích obtíží, včetně průjmu. Změna krmiva je dalším častým spouštěčem, pokud není provedena postupně.

Nejčastější příčiny průjmu u štěňat

Existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit, že stene ma prujem. Porozumění těmto příčinám je klíčové pro správnou reakci a případnou léčbu.

Stres

Jak již bylo zmíněno, stres je významným faktorem. Stěhování do nového domova, seznámení s novými členy rodiny (lidskými i zvířecími), návštěvy veterináře, cestování nebo i jen hlasité zvuky mohou u citlivého štěněte vyvolat stresovou reakci, která se projeví průjmem. Obvykle se jedná o krátkodobý problém, který odezní, jakmile si štěně zvykne na nové podmínky a uklidní se.

Změna krmiva

Náhlá změna krmiva je jednou z nejběžnějších příčin průjmu u štěňat. Trávicí systém štěněte si potřebuje na novou stravu postupně zvykat. Ideální je přecházet na nové krmivo pozvolna, během 7 až 10 dnů, postupným přimícháváním nového krmiva do původního. Stejně tak může být problémem nevhodná strava – například zbytky od stolu, příliš tučné pamlsky nebo krmivo určené pro dospělé psy. V některých, i když u štěňat méně častých případech, může být příčinou potravinová intolerance nebo alergie na určitou složku krmiva (nejčastěji na některý druh bílkoviny, jako je kuřecí nebo hovězí, či na mléčné výrobky).

Paraziti

Vnitřní paraziti jsou u štěňat velmi častí a mohou způsobovat úporný průjem. Mezi nejběžnější patří škrkavky, tasemnice, měchovci, giardie a kokcidie. Štěňata se mohou nakazit od matky (ještě v děloze nebo sáním mateřského mléka), pozřením vajíček parazitů ze znečištěného prostředí (např. kontaminovaná půda, tráva, výkaly jiných zvířat) nebo pozřením mezihostitele (např. blechy u tasemnic). Pravidelné odčervování dle doporučení veterináře je proto klíčovou součástí prevence.

Bakteriální a virové infekce

Štěňata, jejichž imunitní systém se teprve vyvíjí, jsou náchylná k různým bakteriálním a virovým infekcím, které mohou vést k průjmu. Mezi nebezpečné bakteriální původce patří například E. coli, Salmonella nebo Clostridium. Z virových infekcí je obzvláště nebezpečná parvoviróza, která může být pro neočkovaná štěňata fatální. Dalšími viry způsobujícími průjem mohou být koronavirus (psí, nikoli lidský COVID-19) nebo virus psinky (distemper). Důsledné dodržování vakcinačního schématu je zásadní pro ochranu štěněte před těmito vážnými onemocněními.

Dietní chyby a požití nevhodných věcí

Zvědavá štěňata mají tendenci ochutnávat vše, co jim přijde pod nos. Požití zkaženého jídla z odpadkového koše, zbytků lidské stravy, cizích předmětů (jako jsou kousky hraček, ponožky, kamínky), jedovatých rostlin nebo toxických látek (čisticí prostředky, léky) může vést k podráždění trávicího traktu a následnému průjmu. Je důležité zabezpečit domácnost tak, aby štěně nemělo přístup k potenciálně nebezpečným věcem.

Jak poznat, že má štěně průjem, a na co si dát pozor?

Rozpoznat samotný průjem obvykle není složité. Stolice je viditelně řidší, může být až úplně vodnatá, a štěně potřebuje chodit na toaletu častěji než obvykle. Mohou se objevit i další doprovodné příznaky:

Řídká až vodnatá stolice: Konzistence může být různá, od kašovité po zcela tekutou.
Častější vyprazdňování: Štěně může vyžadovat venčení častěji, i více než 3-4krát denně.
„Škrundání“ v břiše a plynatost: Zvýšená aktivita střev může být slyšitelná a doprovázená nadýmáním.
Změna barvy stolice: Stolice může být světlejší, nažloutlá (což může signalizovat rychlý průchod střevem), nebo může obsahovat hlen.

Varovné signály, kdy okamžitě k veterináři!

Zatímco mírný, krátkodobý průjem bez dalších komplikací lze často zvládnout doma, existují situace, kdy je návštěva veterináře naprosto nezbytná a neměla by se odkládat. Pokud u svého štěněte pozorujete některý z následujících varovných signálů, okamžitě kontaktujte veterinárního lékaře:

Krev ve stolici: Jasně červená krev (hematochezie) nebo černá, dehtovitá stolice (melena, značící natrávenou krev z horní části trávicího traktu) jsou vždy vážným příznakem.
Časté nebo úporné zvracení: Zvláště pokud štěně zvrací opakovaně a nedokáže v sobě udržet ani vodu.
Apatie, letargie, výrazná slabost: Pokud je štěně neobvykle klidné, unavené, bez energie, nereaguje na podněty.
Ztráta chuti k jídlu, odmítání vody: Nechutenství trvající déle než několik hodin, nebo pokud štěně odmítá pít.
Bolest břicha, křeče: Štěně může být citlivé na dotek v oblasti břicha, naříkat, nebo se prohýbat v zádech.
Horečka: Normální teplota u psa se pohybuje mezi 37,5 a 39 °C.
Příznaky dehydratace: Suché, lepkavé dásně, zapadlé oči, ztráta elasticity kůže (když jemně vytáhnete kůži na zátylku, nevrací se rychle zpět).
Průjem trvající déle než 24-48 hodin: I když nejsou přítomny další závažné příznaky, déletrvající průjem může vést k dehydrataci a vyčerpání.
Pokud štěně není plně očkované: Zejména u mladých, neočkovaných štěňat hrozí riziko vážných infekcí, jako je parvoviróza.
Podezření na pozření toxické látky nebo cizího tělesa.

U velmi mladých štěňat (do několika měsíců věku) může být i zdánlivě mírný průjem nebezpečný kvůli rychlému nástupu dehydratace a hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi). V těchto případech je vždy lepší konzultovat stav s veterinářem co nejdříve, někdy může být rozhodujících i 12 hodin.

Co dělat, když má štěně průjem? Domácí léčba krok za krokem

Pokud vaše štěně průjem postihl, ale nevykazuje žádné z výše uvedených varovných signálů, můžete se pokusit o domácí léčbu. Cílem je zklidnit podrážděný trávicí trakt, zabránit dehydrataci a postupně obnovit normální funkci střev.

Krok 1: Posouzení situace a hladovka (pokud je vhodná)

Nejprve zhodnoťte celkový stav štěněte. Je aktivní, hravé, pije? Pokud ano a průjem není příliš intenzivní, můžete zvážit krátkodobou hladovku. U většiny štěňat (kromě velmi malých plemen nebo velmi mladých jedinců, kde je riziko hypoglykémie) se doporučuje 12hodinová hladovka. Během této doby nepodávejte žádné krmivo, ani pamlsky. Cílem je dát trávicímu systému čas na odpočinek a regeneraci. U velmi malých štěňat nebo pokud si nejste jistí, konzultujte vhodnost hladovky s veterinářem, případně ji úplně vynechejte a rovnou přejděte k dietní stravě v malých porcích.

Krok 2: Zajistěte dostatek tekutin

Během průjmu ztrácí tělo štěněte velké množství tekutin a elektrolytů. Prevence dehydratace je proto naprosto klíčová. Zajistěte, aby mělo štěně neustále k dispozici čerstvou, čistou vodu. Pokud štěně pije málo, můžete zkusit:

Nabízet vodu častěji.
Ochutit vodu malým množstvím neslaného kuřecího nebo hovězího vývaru (bez cibule a česneku).
Podat speciální rehydratační roztok pro psy (např. Aptus Nutrisal, Nutrisal prášek), který pomůže doplnit ztracené elektrolyty. Tyto přípravky jsou k dostání u veterináře nebo ve specializovaných obchodech.

Pečlivě sledujte, kolik štěně pije. Pokud odmítá pít nebo pije velmi málo, je to důvod k návštěvě veterináře.

Krok 3: Dietní strava

Po uplynutí hladovky (pokud byla nasazena) nebo pokud jste hladovku vynechali, začněte podávat lehce stravitelnou dietní stravu v malých porcích, zato častěji (například 3-4krát denně). Cílem je nezatížit trávicí trakt velkým množstvím potravy najednou. Vhodná pes průjem dieta zahrnuje:

Vařená bílá rýže: Rýži rozvařte více než obvykle, až do kašovité konzistence, aby byla co nejlépe stravitelná. Podávejte ji vychladlou na pokojovou teplotu.
Vařené libové maso: Postupně k rýži můžete přidat malé množství vařeného kuřecího nebo krůtího masa (bez kůže, kostí a koření). Ideální poměr je zpočátku více rýže (např. 2/3 rýže a 1/3 masa), později můžete podíl masa mírně zvýšit.
Speciální veterinární diety: Existují komerčně vyráběné veterinární diety (granule nebo konzervy) určené speciálně pro psy s gastrointestinálními potížemi. Tyto diety jsou vysoce stravitelné, obsahují vyvážený poměr živin a často i prebiotika nebo probiotika na podporu střevní mikroflóry. Příklady zahrnují Royal Canin Gastrointestinal Puppy, Hill’s Prescription Diet i/d Canine, Purina Pro Plan Veterinary Diets EN Gastroenteric. Malé balení takovéto diety je dobré mít doma v lékárničce pro případ nouze.

Během diety se vyhýbejte podávání mléka a mléčných výrobků (mnoho psů netoleruje laktózu), tučných jídel, pamlsků a zbytků od stolu. V prvních dnech akutního průjmu se nedoporučuje podávat ani vařená mrkev, která by mohla trávicí trakt dále zatížit; tu lze zařadit až po zlepšení stavu.

Krok 4: Probiotika a doplňky

Po konzultaci s veterinářem nebo pokud máte doma osvědčené přípravky, můžete štěněti podat doplňky na podporu trávení:

Probiotika pro psy: Pomáhají obnovit a udržet zdravou střevní mikroflóru, která je při průjmu narušena. Příklady zahrnují Purina Pro Plan Fortiflora, Probican pasta, Carobin Digest.
Přípravky na zastavení průjmu a adsorbenty: Existují veterinární přípravky, které pomáhají zklidnit střeva a vázat na sebe toxiny. Mezi ně patří například Carobin Pet Forte tablety nebo pasta, Attapectin tablety. Často se doporučuje také EnteroZoo gel nebo Smecta (přírodní jíl), které mají adsorpční účinky. Dávkování Smecty pro psy by mělo být konzultováno s veterinářem nebo přizpůsobeno váze štěněte.
Lidské léky s opatrností: Použití lidských léků jako je Endiaron je u psů velmi omezené a mělo by proběhnout pouze po výslovném doporučení veterináře, zejména u štěňat. Živočišné uhlí (Carbo medicinalis) může pomoci při některých typech průjmu, ale jeho nevýhodou je, že barví stolici do černa, což může maskovat případné krvácení do trávicího traktu. Proto se jeho podání nedoporučuje, pokud máte podezření na krev ve stolici.

Krok 5: Postupný návrat k normální stravě

Jakmile se stav štěněte zlepší a stolice se začne formovat (obvykle během 2-3 dnů diety), můžete začít postupně přecházet zpět na jeho běžné krmivo. Tento přechod by měl být opět pozvolný, trvající několik dní (např. 5-7 dní). Začněte přimíchávat malé množství běžného krmiva do dietní stravy a postupně zvyšujte podíl běžného krmiva a snižujte podíl diety, dokud štěně nepřejde zcela na svou původní stravu.

Návštěva veterináře: Kdy je nezbytná a co očekávat?

Jak již bylo zdůrazněno, existují situace, kdy je návštěva veterináře naprosto nezbytná. Připomeňme si klíčové varovné signály: krev ve stolici, opakované zvracení, apatie, horečka, odmítání potravy a vody, příznaky dehydratace, nebo pokud průjem trvá déle než 24-48 hodin i přes nasazenou dietu. U štěňat je rychlá reakce obzvláště důležitá, protože jsou náchylnější k rychlé dehydrataci, hypoglykémii a celkovému zhoršení stavu.

Co si připravit na návštěvu veterináře?

Aby mohl veterinář co nejlépe posoudit stav vašeho štěněte a určit příčinu průjmu, je dobré se na návštěvu připravit a shromáždit následující informace a materiály:

Vzorek stolice: Pokud je to možné, odeberte čerstvý vzorek průjmovité stolice do čisté, uzavíratelné nádobky. Pokud vzorek neodebíráte těsně před návštěvou, uchovejte jej v chladničce (maximálně 24 hodin).
Informace o očkování a odčervení: Mějte přehled o tom, kdy bylo štěně naposledy očkováno a odčerveno.
Informace o krmivu: Jakým krmivem štěně běžně krmíte, zda došlo v poslední době ke změně krmiva.
Možné dietní chyby: Vzpomněli jste si, že štěně mohlo sežrat něco nevhodného (odpadky, pokojová rostlina, lidské jídlo)?
Kontakt s jinými zvířaty: Žijí v domácnosti další zvířata? Bylo štěně v kontaktu s jinými psy (např. na procházce, na cvičáku)?
Průběh potíží: Jak dlouho průjem trvá, jaká je frekvence vyprazdňování, jak stolice vypadá (barva, konzistence, příměsi hlenu nebo krve), zda štěně zvrací, jaký je jeho celkový stav (chuť k jídlu, pití, aktivita).

Co může veterinář udělat?

Veterinární lékař provede důkladné klinické vyšetření štěněte, změří mu teplotu a posoudí stupeň hydratace. Na základě zjištěných informací a klinického stavu může přistoupit k dalším diagnostickým krokům:

Vyšetření stolice (koprologie): Mikroskopické vyšetření na přítomnost vajíček parazitů, případně kultivace na bakteriální původce.
Krevní testy: Mohou odhalit známky infekce, zánětu, dehydratace, problémy s vnitřními orgány (játra, ledviny) nebo nízkou hladinu krevního cukru.
Rychlé testy na infekční onemocnění: Existují rychlé testy například na parvovirózu nebo giardiózu, které lze provést přímo v ordinaci.
Zobrazovací metody: V případě podezření na cizí těleso nebo jiné strukturální abnormality může veterinář doporučit rentgenové vyšetření nebo ultrazvuk břicha.

Léčba se bude odvíjet od zjištěné příčiny a závažnosti stavu. Může zahrnovat:

Infuzní terapii: Při dehydrataci je nutné doplnit tekutiny a elektrolyty nitrožilní nebo podkožní infuzí.
Antiparazitika: Pokud jsou zjištěni paraziti, veterinář předepíše vhodné léky na odčervení.
Antibiotika: V případě potvrzené bakteriální infekce nebo jako prevence sekundární bakteriální infekce u oslabených jedinců.
Léky na podporu trávení: Léky proti zvracení, na ochranu žaludeční sliznice, probiotika.
Doporučení speciální diety: Veterinář vám poradí nejvhodnější dietu pro vaše štěně.

Prevence průjmu u štěňat: Jak udržet bříško v klidu?

Ačkoliv se průjmu u štěněte nedá vždy stoprocentně zabránit, existuje řada preventivních opatření, která mohou významně snížit riziko jeho výskytu:

Kvalitní a vyvážená strava: Krmte štěně vysoce kvalitním krmivem určeným speciálně pro štěňata jeho velikosti a věku. Vyhýbejte se náhlým změnám krmiva.
Pomalý přechod na nové krmivo: Pokud potřebujete změnit značku nebo typ krmiva, dělejte to postupně během 7-10 dnů, abyste dali trávicímu systému čas na adaptaci.
Pravidelné odčervování: Dodržujte odčervovací program doporučený vaším veterinářem. Štěňata by měla být odčervována častěji než dospělí psi.
Kompletní očkování: Dbejte na to, aby vaše štěně absolvovalo všechna potřebná očkování dle vakcinačního schématu. To ho ochrání před nebezpečnými infekčními chorobami, jako je parvoviróza.
Zamezení přístupu k nevhodným věcem: Udržujte odpadky, lidské jídlo, chemikálie, léky a jedovaté rostliny mimo dosah štěněte. Dávejte pozor, co štěně požírá na procházkách.
Minimalizace stresu: Snažte se štěněti zajistit klidné a stabilní prostředí. Nové situace a změny zavádějte postupně.
Hygiena: Pravidelně čistěte misky na vodu a krmivo. Udržujte čistotu pelíšku a prostředí, kde se štěně pohybuje.
Dohled: Zejména v prvních měsících života nenechávejte štěně bez dozoru v prostředí, kde by mohlo pozřít něco nebezpečného.

Závěr: Zdravé štěně = šťastné štěně

Když má štěně průjem, je to pro majitele vždy znepokojující. Většina případů mírného průjmu naštěstí odezní s pomocí vhodné diety a domácí péče. Klíčové je však včas rozpoznat varovné signály, které naznačují vážnější problém, a neprodleně vyhledat veterinární pomoc. Pamatujte, že štěňata jsou křehká stvoření a jejich zdravotní stav se může rychle změnit. Pravidelná preventivní péče, kvalitní strava a pozornost k jakýmkoli změnám v chování či zdravotním stavu vašeho malého kamaráda jsou nejlepší cestou k tomu, aby z něj vyrostl zdravý a šťastný pes. Váš veterinář je vaším partnerem v péči o zdraví vašeho štěněte, proto se na něj neváhejte obrátit s jakýmikoli dotazy či obavami.

Průjem u štěněte: Příčiny, léčba a kdy navštívit veterináře