Základní a pokročilé povely pro vašeho psa

Vítejte u našeho komplexního průvodce světem psích povelů! Ať už jste čerstvým majitelem malého štěňátka, nebo máte doma dospělého psa a chcete prohloubit vaše vzájemné pouto a porozumění, jste na správném místě. Výcvik psa nemusí být věda, pokud víte, jak na to. Tento článek je napsán pro běžné lidi, snadno pochopitelným jazykem, aby každý mohl svého čtyřnohého parťáka naučit nejen základní poslušnost, ale třeba i nějaké zajímavé triky. Společně se podíváme na to, jak naučit psa povely, jaké jsou ty základní povely pro psa, ale i na zajímavé povely pro psy, které obohatí váš společný život. Přečtěte si, jak na efektivní výcvik psa povely a na co si dát pozor, aby byl trénink radostí pro vás i vašeho chlupáče.

Proč cvičit psa? Výhody poslušnosti a společného pouta

Možná si kladete otázku, proč vlastně věnovat čas a energii výcviku psa. Důvodů je hned několik a všechny vedou ke spokojenějšímu soužití vás i vašeho čtyřnohého přítele. Vycvičený pes je především bezpečnější pes. Spolehlivé přivolání může zabránit nehodě nebo útěku. Poslušnost také usnadňuje běžné situace, jako jsou procházky, návštěvy u veterináře nebo setkání s jinými lidmi a psy. Neméně důležité je, že společný trénink posiluje vzájemné pouto a důvěru mezi vámi a vaším psem. Pro psa je výcvik také formou mentální stimulace, která ho zaměstnává a předchází nudě a případným destruktivním projevům chování. A v neposlední řadě, učení nových povelů a triků může být skvělou zábavou pro oba!

Zásady úspěšného výcviku psa: Klíč k porozumění

Aby byl výcvik psa povely co nejefektivnější a zároveň příjemný pro obě strany, je důležité dodržovat několik základních principů. Tyto zásady tvoří pevný základ pro budování poslušnosti a harmonického vztahu s vaším psem.

• Trpělivost a důslednost: Toto je naprostý základ. Každý pes se učí jiným tempem a některé povely mohou trvat déle. Buďte trpěliví a nevzdávejte to. Důslednost znamená, že jednou stanovená pravidla platí vždy a pro všechny členy domácnosti. Pokud pes jednou na gauč smí a podruhé ne, bude zmatený.
• Pozitivní posilování: Moderní výcvik je založen na odměňování požadovaného chování. Když pes správně vykoná povel, okamžitě ho odměňte pamlskem, slovní pochvalou („Hodný!“, „Šikulka!“) nebo oblíbenou hračkou. Pes si tak spojí povel s příjemným zážitkem a bude ho ochotněji opakovat.
• Jasné a srozumitelné povely: Používejte vždy stejné, krátké a jednoduché slovní povely pro danou činnost (např. „Sedni“, ne jednou „Sedni si“ a podruhé „Sedej“). Můžete je doplnit i jasným gestem ruky, které psovi pomůže povel lépe pochopit.
• Správné načasování: Odměna musí následovat bezprostředně (do 1-2 sekund) po správném provedení povelu. Pokud odměníte psa příliš pozdě, nespojí si odměnu s požadovaným chováním.
• Krátké a zábavné tréninky: Psi, zejména štěňata, udrží pozornost jen omezenou dobu, obvykle 10-15 minut. Trénujte raději častěji a v kratších blocích, proložených hrou nebo odpočinkem. Výcvik by měl být pro psa zábavou, ne nudnou povinností.
• Klidné prostředí (alespoň zpočátku): Na začátku nácviku nových povelů volte klidné místo, kde psa nebude nic rušit (jiní psi, lidé, hluk). Postupně, jak pes povel zvládá, můžete přidávat rušivé elementy, aby se naučil poslouchat i v náročnějších podmínkách.
• Jeden hlavní cvičitel (ale jednotný přístup v rodině): Ideální je, pokud výcvik vede primárně jedna osoba. Pokud se na výcviku podílí více členů domácnosti, je naprosto klíčové, aby všichni používali stejné povely, gesta a pravidla, aby pes nebyl zmatený.
• Opakování je matka moudrosti: Aby si pes povel skutečně zafixoval, je potřeba ho pravidelně opakovat v různých situacích.
• Postupnost: Začínejte s jednoduchými úkoly a postupně zvyšujte náročnost. Nechtějte po psovi hned složité triky, pokud nezvládá základní povely.
• Nikdy netrestejte fyzicky: Fyzické tresty, křik nebo tvrdé metody mohou psovi ublížit, narušit vaši vzájemnou důvěru a vést k problémům s chováním, jako je strachová agrese nebo bázlivost. Zaměřte se na pozitivní posilování. Výjimkou může být rázné slovní napomenutí („Fuj!“, „Nesmíš!“) spojené s lehkým vytaháním za kůži na krku, pokud psa přistihnete PŘÍMO při nežádoucí činnosti (např. požírání odpadků). Toto je způsob, jakým feny usměrňují svá štěňata. I zde je ale důležitá přiměřenost a okamžitá reakce. Pokud psa nepřistihnete přímo při činu, jakýkoli trest postrádá smysl, pes si ho nespojí s prohřeškem.
• Respekt k individualitě psa: Každý pes je jiný – má jinou povahu, temperament a rychlost učení. Přizpůsobte výcvik jeho individuálním potřebám a schopnostem.
• Správné naladění psovoda i psa: Cvičte, když jste vy i váš pes v dobré náladě, odpočatí a máte na trénink chuť. Pokud jste ve stresu nebo unavení, pes to vycítí a výcvik nebude efektivní.
• Pozitivní zakončení tréninku: Každý tréninkový blok zakončete povelem, který pes dobře umí a za jehož splnění ho pořádně odměníte. Pes si tak odnese pozitivní zkušenost a bude se těšit na další cvičení.

Co budete k výcviku potřebovat?

K úspěšnému výcviku psa nepotřebujete žádné složité a drahé vybavení. Vystačíte si s několika základními pomůckami:

• Kvalitní pamlsky: Měly by být malé, měkké (aby je pes rychle snědl a nezdržoval se žvýkáním) a pro psa velmi chutné. Může to být například nakrájený sýr, kousky vařeného masa nebo speciální tréninkové pamlsky.
• Oblíbená hračka: Někteří psi jsou více motivováni hračkou než jídlem. Může to být míček, přetahovadlo nebo pískací hračka. Hračka by měla být použita jako odměna po splnění povelu.
• Obojek a vodítko: Pro běžný výcvik postačí klasický obojek (ne stahovací, pokud s ním neumíte správně zacházet) a pevné vodítko. Pro nácvik přivolání na větší vzdálenost je ideální dlouhé stopovací vodítko (5-10 metrů). Místo obojku můžete použít i dobře padnoucí postroj, zejména u psů s citlivým krkem.
• Klidné místo pro trénink: Jak již bylo zmíněno, pro začátek nácviku nových povelů je ideální klidné prostředí bez rušivých vlivů, například vaše zahrada, obývací pokoj nebo klidný park.
• Klikr (volitelné): Klikr je malá krabička, která vydává specifický zvuk „klik“. Používá se k přesnému označení momentu, kdy pes provede požadované chování. Ihned po kliknutí následuje odměna. Výcvik s klikrem může být velmi efektivní, ale vyžaduje správné načasování a pochopení principu.

Kdy začít s výcvikem štěněte?

S výchovou a základním výcvikem štěněte je ideální začít co nejdříve, jakmile si zvykne na nové prostředí a vytvoří si k vám důvěru, což bývá obvykle kolem 8. týdne věku. Samozřejmě s ohledem na jeho nízký věk a schopnost soustředění. V tomto období je štěně jako houba a velmi rychle se učí nové věci.

• Od 2 měsíců (cca 8 týdnů): Zaměřte se na socializaci (pozitivní seznamování s novými lidmi, psy, zvuky a prostředími), učení na jméno (reakce na oslovení), nácvik čistoty a zvykání si na obojek a vodítko. Můžete začít i s hravým nácvikem přivolání.
• Od 3 měsíců: Začněte s učením povelů jako „Fuj!“ nebo „Nesmíš!“ pro přerušení nežádoucí činnosti. Pokračujte v nácviku přivolání na jméno a začněte s povelem „Sedni!“.

• Od 4 měsíců: Můžete začít s nácvikem chůze u nohy na vodítku a povelem „Zůstaň!“. Pokud je štěně řádně očkované, můžete začít navštěvovat štěněcí školku nebo cvičák, kde získáte cenné rady a pes se socializuje.

• Od 5 měsíců: Pokračujte v upevňování základních povelů, můžete zkoušet chůzi u nohy bez vodítka (na bezpečném místě) a začít s aportováním.
• Od 6 měsíců: Můžete přecházet k pokročilejším dovednostem a trénovat v rušnějším prostředí.

Pamatujte, že trpělivost je klíčová. Nikdy není pozdě začít s výcvikem, i když máte staršího psa. I dospělí psi se dokáží naučit mnoho nového, jen to může trvat o něco déle.

Základní povely pro psa, které by měl znát každý chlupáč

Existuje několik základních povelů, které tvoří pilíř poslušnosti a bezpečnosti vašeho psa. Jejich zvládnutí vám výrazně usnadní každodenní život. Zde je seznam základních povelů pro psa a návod, jak naučit psa tyto povely:

• Přivolání („Ke mně!“, „Pojď sem!“)

  Proč je důležitý: Toto je bezesporu nejdůležitější povel. Spolehlivé přivolání může zachránit psovi život, pokud se dostane do nebezpečné situace (např. blízkost silnice).
  
  Jak ho naučit:
  Začněte v klidném prostředí bez rušivých vlivů. Mějte po ruce pamlsky nebo oblíbenou hračku.
  Oslovte psa jménem, aby upoutal pozornost. Jakmile se na vás podívá, vyslovte jasně povel „Ke mně!“ (nebo vámi zvolený povel) a zároveň udělejte pár kroků dozadu nebo se přikrčte, abyste psa nalákali. Můžete také tlesknout nebo použít lákavý tón hlasu.
  Když pes přiběhne až k vám, okamžitě ho nadšeně pochvalte a odměňte pamlskem nebo hračkou.
  Opakujte několikrát v krátkých sériích. Postupně zvyšujte vzdálenost, ze které psa voláte.
  Později trénujte i v mírně rušnějším prostředí. Nikdy psa za příchod netrestejte, i kdyby předtím neposlouchal. Povel „Ke mně!“ musí být vždy spojen s pozitivním zážitkem. Také se snažte, aby přivolání neznamenalo vždy konec zábavy (např. připnutí na vodítko a odchod domů). Občas psa přivolejte, odměňte a zase ho pusťte hrát.

• „Sedni!“

  Proč je důležitý: Uklidňuje psa, umožňuje lepší kontrolu v různých situacích (čekání před přechodem, vítání návštěvy).
  
  Jak ho naučit:
  Postavte se před psa. Ukažte mu pamlsek a držte ho těsně nad jeho čumákem.
  Pomalu pohybujte rukou s pamlskem nad hlavou psa směrem k jeho ocasu. Většina psů si automaticky sedne, aby mohla pamlsek sledovat.
  V momentě, kdy si pes začne sedat, vyslovte povel „Sedni!“. Jakmile si sedne, ihned ho pochvalte a dejte mu pamlsek.
  Pokud si pes nesedá, můžete mu jemně zatlačit na záď, zatímco druhou rukou vedete pamlsek. Netlačte násilím.
  Opakujte. Postupně omezujte pohyb ruky s pamlskem a spoléhejte více na slovní povel a gesto (např. zvednutý ukazováček).

• „Lehni!“

  Proč je důležitý: Je to poloha podřízenosti a klidu. Užitečný při čekání na delší dobu nebo u veterináře.
  
  Jak ho naučit:
  Nejprve naučte psa spolehlivě povel „Sedni!“.
  Požádejte psa, aby si sedl. Ukažte mu pamlsek a držte ho před jeho čumákem.
  Pomalu pohybujte rukou s pamlskem směrem dolů k zemi mezi jeho přední tlapky a mírně od něj. Pes by měl pamlsek následovat a lehnout si.
  V momentě, kdy si pes začne lehat, vyslovte povel „Lehni!“. Jakmile si lehne, ihned ho pochvalte a dejte mu pamlsek.
  Pokud si pes neleha, můžete mu po povelu „Sedni!“ jemně vzít přední tlapky a natáhnout je dopředu.
  Opakujte. Postupně odbourávejte navádění pamlskem a spoléhejte na slovní povel a gesto (např. mávnutí rukou dolů).

  

• „Zůstaň!“ (nebo „Čekej!“)

  Proč je důležitý: Umožňuje psa nechat na místě, zatímco se vzdálíte. Velmi praktické v mnoha situacích.
  
  Jak ho naučit:
  Nejprve naučte psa spolehlivě povely „Sedni!“ a „Lehni!“.
  Požádejte psa, aby si sedl nebo lehl. Postavte se před něj a dejte jasný povel „Zůstaň!“ doprovázený gestem (např. natažená dlaň před sebe).
  Zpočátku se vzdalte jen na jeden krok. Pokud pes zůstane na místě, vraťte se k němu a odměňte ho (nevolat k sobě!).
  Postupně prodlužujte dobu, po kterou má pes zůstat na místě, a vzdálenost, na kterou odcházíte.
  Pokud se pes pohne, vraťte ho na původní místo a povel zopakujte. Buďte trpěliví.
  Nakonec by měl pes zůstat na místě, i když na chvíli zmizíte z dohledu.

• Chůze u nohy („K noze!“)

  Proč je důležitý: Zajišťuje klidnou a kontrolovanou procházku, pes netahá na vodítku.
  
  Jak ho naučit:
  Pes by měl chodit u vaší levé nohy (standard v kynologii, ale můžete zvolit i pravou, buďte však konzistentní).
  Držte vodítko v pravé ruce a pamlsek nebo hračku v levé ruce u své levé nohy.
  Přivolejte psa k levé noze. Jakmile je ve správné pozici, odměňte ho.
  Vykročte vpřed a zároveň vyslovte povel „K noze!“. Snažte se udržet psa u své nohy pomocí pamlsku (lákejte ho).
  Zpočátku odměňujte často, za každých pár kroků správné chůze.
  Pokud pes začne táhnout, zastavte se, počkejte, až se vodítko prověsí, a pak pokračujte. Můžete také změnit směr.
  Postupně prodlužujte intervaly mezi odměnami. Cílem je, aby pes šel klidně u nohy na prověšeném vodítku.

• „Místo!“

  Proč je důležitý: Pes má své určené místo (pelíšek, deka, klec), kam na povel odejde a zůstane tam. Užitečné, když potřebujete, aby pes nepřekážel nebo byl v klidu.
  
  Jak ho naučit:
  Vyberte psovi jasně definované místo.
  Naveďte psa na jeho místo pomocí pamlsku nebo hračky. Můžete na místo položit pamlsek.
  Když pes vstoupí na místo všemi čtyřmi tlapkami, vyslovte povel „Místo!“ a odměňte ho.
  Zpočátku odměňujte jen za to, že na místo vejde. Postupně prodlužujte dobu, po kterou tam má zůstat, než ho odměníte (podobně jako u povelu „Zůstaň!“).
  Můžete povel spojit s ukázáním na místo.

• „Fuj!“ / „Nesmíš!“

  Proč je důležitý: K přerušení nežádoucí činnosti (kousání nábytku, sbírání odpadků na ulici).
  
  Jak ho naučit:
  Tento povel použijte v momentě, kdy psa přistihnete při nežádoucí činnosti.
  Vyslovte povel „Fuj!“ nebo „Nesmíš!“ rázným, ale ne agresivním hlasem. Můžete zároveň tlesknout nebo jinak upoutat jeho pozornost.
  Jakmile pes činnost přeruší, můžete ho (po chvilce) pochválit za to, že přestal.
  U některých situací (např. když pes něco vezme do tlamy, co nemá) můžete po povelu „Fuj!“ nabídnout výměnou pamlsek nebo hračku (povel „Pusť!“).
  Důležité je být důsledný a reagovat okamžitě. Pokud psa nepřistihnete přímo při činu, dodatečné kárání nemá smysl. Jak již bylo zmíněno, u štěňat při přistižení při činu může být adekvátní lehké vytahání za kůži na krku doprovázené povelem. U dospělých psů se zaměřte spíše na přesměrování pozornosti a pozitivní posilování žádoucího chování.

• „Dej pac!“

  Proč je důležitý: Oblíbený trik, který posiluje pouto a je zábavný. Není to sice životně důležitý povel, ale mnoho psů i majitelů ho má rádo.
  
  Jak ho naučit:
  Nejprve naučte psa spolehlivě povel „Sedni!“.
  Požádejte psa, aby si sedl. Vezměte si do ruky pamlsek a sevřete dlaň v pěst. Dejte pěst psovi k čumáku.
  Většina psů se bude snažit pamlsek z pěsti dostat čumákem nebo tlapkou.
  Jakmile se pes dotkne vaší pěsti tlapkou, otevřete dlaň, dejte mu pamlsek a vyslovte povel „Dej pac!“.
  Opakujte. Postupně můžete začít nabízet otevřenou dlaň a čekat, až na ni pes položí tlapku po vyslovení povelu.
  Nezapomeňte střídat ruce, aby se pes naučil dávat obě packy. Neuchopujte psovi tlapu násilím, mohl by to vnímat negativně.

Zajímavé povely pro psy: Zábava a pokročilý trénink

Jakmile váš pes zvládá základní poslušnost, můžete se pustit do učení zábavnějších a pokročilejších triků. Tyto zajímavé povely pro psy nejenže pobaví vás i vaše okolí, ale také poskytnou vašemu psovi další mentální stimulaci a utuží vaše vzájemné pouto. Fantazii se meze nekladou, ale vždy pamatujte na fyzické možnosti a povahu vašeho psa. Výcvik by měl být vždy zábavou!

Zde je několik příkladů zajímavých povelů:

• Panáčkování: Pes sedí na zadních nohách a přední tlapky má zvednuté ve vzduchu.
• Aport (přinesení konkrétní věci): Naučte psa přinášet nejen míček, ale třeba i noviny nebo vaše pantofle.

• Štěkání na povel („Štěkej!“): Užitečné pro některé psí sporty nebo jen pro zábavu.

• Otočka („Kolečko“, „Toč se“): Pes se na místě otočí kolem své osy.
• Překulení („Sudy“, „Válej sudy“): Pes si lehne na bok a překulí se na druhý.
• Popros: Pes sedí a zvedá přední tlapky, jako by prosil.
• Úklona: Pes se předními tlapkami dotkne země, zatímco zadní část těla zůstává nahoře (podobně jako při protahování).
• Slalom mezi nohama: Pes proplétá vaše nohy, když jdete.
• Polibek („Dej pusu“): Pes se jemně dotkne čumákem vaší tváře nebo ruky.
• Hraj mrtvého („Bang!“, „Mrtvý“): Pes si na povel lehne na bok nebo na záda a zůstane nehybně ležet.
• Styď se: Pes si na povel schová čumák pod tlapku nebo se odvrátí.
• Chytání pamlsků ve vzduchu: Hodíte pamlsek a pes ho ve vzduchu chytí.
• High five (tlesknutí) nebo mávání: Pes zvedne tlapku a „tleskne“ si s vaší rukou nebo zamává.
• Stepování (dog dancing): Pes střídavě zvedá přední tlapky, jako by tančil.
• Objetí: Pes položí tlapky kolem vašich ramen nebo krku.

Při učení těchto triků postupujte stejně jako u základních povelů – trpělivě, pomocí pozitivního posilování a rozkládejte složitější triky na menší kroky.

Nejčastější chyby při výcviku psa a jak se jim vyhnout

I při nejlepší snaze se můžeme dopustit chyb, které výcvik komplikují nebo dokonce poškozují vztah se psem. Zde jsou některé z nejčastějších chyb, kterým byste se měli vyvarovat:

• Nedostatek konzistence a jednotnosti v rodině: Pokud každý člen rodiny používá jiné povely nebo má jiná pravidla, pes bude zmatený a nebude vědět, co se od něj očekává.
• Přílišné opakování povelu bez reakce psa: Pokud pes na povel nereaguje, neopakujte ho donekonečna. Raději se vraťte o krok zpět, zjednodušte úkol nebo zvyšte motivaci. Pes se jinak naučí povel ignorovat. Vyslovujte povel pouze jednou, když pes dává pozor.
• Nerealistická očekávání a netrpělivost: Výcvik vyžaduje čas. Neočekávejte, že pes zvládne vše hned napoprvé. Buďte trpěliví a radujte se z malých pokroků.
• Příliš dlouhé nebo naopak málo časté tréninky: Krátké (10-15 minut) a pravidelné tréninkové bloky jsou mnohem efektivnější než dlouhé a sporadické.
• Nevhodné (rušivé) prostředí pro nácvik: Zejména na začátku volte klidné místo. Trénink v příliš rušivém prostředí může vést k frustraci psa i vás.
• Nesprávné načasování odměny/pochvaly: Odměna musí přijít ihned po správném provedení povelu, aby si pes spojil své chování s odměnou.
• Používání fyzických trestů a zastrašování: Jak již bylo mnohokrát řečeno, fyzické tresty vedou k bázlivosti, nedůvěře a mohou vyvolat agresi. Výcvik založený na strachu není efektivní ani etický.
• Nejasné nebo měnící se povely: Používejte vždy stejná slova a gesta pro konkrétní povely.
• Nedostatečná motivace: Pamlsky nebo hračky musí být pro psa dostatečně lákavé. Zjistěte, co vašeho psa nejvíce motivuje.
• Chybějící autorita (neplést s agresivitou): Pes potřebuje vědět, kdo je vůdcem smečky (rodiny). Autorita se buduje důsledností, spravedlností a srozumitelnou komunikací, nikoli silou nebo strachem.
• Polevení v pravidlech („jen jednou“, „pro dnešek“): Pes si velmi rychle zvykne na výjimky a bude je vyžadovat i nadále. Buďte důslední.
• Příliš mnoho povelů najednou: Dávejte psovi vždy jen jeden povel. Po jeho splnění můžete případně navázat dalším.
• Neoceňování snahy, zejména u štěňat: Chvalte a odměňujte i malé pokroky a snahu, obzvláště na začátku výcviku.
• Vybíhání za psem při nesplnění povelu „Ke mně“: Pokud pes na přivolání nepřijde, neběhejte za ním. Může to brát jako hru. Raději zůstaňte stát, povel zopakujte lákavým tónem, nebo se zkuste otočit a jít pryč.
• Krmení psa u stolu: Učí psa škemrat a může narušovat vnímání hierarchie.
• Pes vchází/vychází první ze dveří: Detail, který může ovlivnit, jak pes vnímá hierarchii. Vůdce by měl procházet první.

Autorita, ne agrese: Moderní přístupy k výcviku

Moderní výcvik psů se výrazně posunul od zastaralých metod založených na dominanci a trestech. Dnes víme, že nejlepších výsledků dosáhneme pomocí přístupů, které respektují psa jako živou bytost a budují vzájemnou důvěru a porozumění.

• Pozitivní posilování jako základ: Tato metoda, založená na odměňování požadovaného chování, je vědecky podložená jako nejefektivnější a nejhumánnější způsob výcviku. Pes se učí rád, protože ví, že za správné chování přijde odměna.
• Autoritativní výchova: Podobně jako u dětí, i u psů se osvědčuje autoritativní styl výchovy. Ten kombinuje vysoké, ale srozumitelné nároky na psa s vysokou mírou vřelosti, trpělivosti a porozumění pro jeho potřeby. Psi vychovávaní tímto stylem bývají emočně stabilnější, odolnější vůči stresu a lépe řeší problémy. Tento přístup vede k pevnému a zdravému poutu mezi psem a majitelem.
• Proč se vyhnout zastaralé „Alpha Dog“ teorii: Teorie o nutnosti být „alfa psem“ a dominovat nad svým psem silou je založena na nesprávné interpretaci chování vlků ve smečkách v zajetí. Domácí psi nejsou vlci a aplikace těchto principů na ně může vést k vážným problémům v chování, narušení důvěry a dokonce k agresi ze strany psa, který se cítí ohrožený.
• Odborné organizace a zdroje: Renomované kynologické organizace, jako je American Kennel Club (AKC) nebo Certification Council for Professional Dog Trainers (CCPDT), poskytují cenné informace a doporučení pro výcvik psů založené na moderních poznatcích.
• Konzultace s profesionály: Pokud si s výcvikem nevíte rady, váš pes projevuje problémové chování (agrese, strach, separační úzkost), nebo chcete dosáhnout pokročilejších cílů, neváhejte se obrátit na kvalifikovaného trenéra psů nebo certifikovaného behavioristu. Odborník vám pomůže porozumět příčinám chování vašeho psa a navrhne individuální plán nápravy nebo výcviku.

Na co si dát pozor: Důležitá upozornění pro každého páníčka

Při výchově a výcviku psa je třeba mít na paměti několik klíčových věcí, které zajistí, že váš společný život bude harmonický a bezpečný.

• Trpělivost, trpělivost, trpělivost: Toto nelze dostatečně zdůraznit. Každý pes se učí jinak rychle a některé dny budou lepší, jiné horší. Zachovejte klid a pozitivní přístup.
• Každý pes je jedinečný: Co funguje na jednoho psa, nemusí fungovat na druhého. Přizpůsobte metody výcviku temperamentu, věku, plemeni a individuálním schopnostem vašeho psa.
• Výcvik by měl být zábavou pro oba: Pokud se vy nebo váš pes při tréninku nudíte nebo jste frustrovaní, něco není v pořádku. Snažte se, aby byl výcvik pozitivním a radostným zážitkem.
• Pokud si nejste jistí, vyhledejte odbornou pomoc: Není žádná ostuda požádat o radu profesionála. Lepší je řešit problémy včas, než aby přerostly v něco vážnějšího.
• Nikdy psa fyzicky netrestejte hrubým způsobem a nezastrašujte ho: To může vést k trvalému poškození jeho psychiky a vašeho vztahu. Strach není dobrý základ pro poslušnost ani partnerství.
• Důslednost je klíčem k úspěchu: Jasně stanovená pravidla, která dodržují všichni členové domácnosti, dávají psovi pocit jistoty a srozumitelnosti.

Závěr: Cesta k poslušnému a šťastnému psovi

Výcvik psa je cesta, nikoli cíl. Je to proces, který vyžaduje čas, úsilí, trpělivost a především lásku a porozumění. Odměnou vám však bude nejen poslušný pes, ale především věrný a šťastný parťák, se kterým budete mít hluboké a pevné pouto. Pamatujte na zásady pozitivního posilování, buďte důslední, ale spravedliví, a nezapomínejte, že každý pes je individualita. S naším průvodcem máte nyní k dispozici všechny důležité informace, jak naučit psa povely, od těch základních až po zajímavé triky. Přejeme vám mnoho radosti a úspěchů při společném tréninku s vaším čtyřnohým přítelem!

Použité zdroje:

• American Kennel Club – Teach Your Puppy These 5 Basic Cues
• Certification Council for Professional Dog Trainers – Resources
• Super-Granule.cz – Jak vycvičit psa — základní povely sedni, lehni i přivolání