Stále více majitelů psů hledá alternativy ke komerčně vyráběným granulím a konzervám. Jednou z populárních metod, jak svému čtyřnohému příteli dopřát co nejpřirozenější stravu, je takzvané BARF krmení. Tato zkratka, která může na první pohled působit záhadně, v sobě skrývá koncept návratu k původní potravě masožravých šelem. Pokud zvažujete přechod na tento způsob výživy, nebo se jen chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne komplexní přehled.
BARF krmení je založeno na podávání syrového masa, kostí, vnitřností, zeleniny a ovoce. Cílem je co nejvěrněji napodobit jídelníček divoce žijících psovitých šelem, jako jsou vlci. Příznivci této metody věří, že taková strava je pro psy biologicky nejvhodnější, podporuje jejich zdraví, vitalitu a správné fungování organismu. Přináší řadu výhod, jako je lepší trávení, zdravější srst, čistší zuby a větší kontrola nad tím, co váš pes skutečně jí. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že BARFování vyžaduje určité znalosti, čas na přípravu a pečlivost při sestavování vyvážené krmné dávky, aby psovi nechyběly důležité živiny. Před jakoukoli změnou stravy je také vždy vhodné konzultovat vše s veterinárním lékařem, obzvláště pokud váš pes trpí nějakými zdravotními problémy.
Co přesně znamená BARF krmení?
Zkratka BARF má několik výkladů, které však ve své podstatě směřují ke stejnému cíli. Nejčastěji se uvádí „Biologically Appropriate Raw Food“, což v překladu znamená biologicky vhodná syrová potrava. Dalšími používanými variantami jsou „Bones And Raw Food“ (kosti a syrová potrava) nebo „Born Again Raw Feeders“ (znovuzrozeni krmit syrově). Autorem konceptu BARF je australský veterinární lékař Ian Billinghurst, který v roce 1993 vydal knihu „Give Your Dog a Bone“ („Dejte svému psovi kost“). V ní představil myšlenku, že psi byli odjakživa zvyklí na syrové maso a kosti, případně kvalitní zbytky ze stolu, a byli při takové stravě zdraví. Onemocnění se podle něj začala častěji objevovat až s nástupem komerčně vyráběných krmiv.
Filozofie BARF krmení tedy spočívá v návratu k přirozené stravě, která je pro psa jako masožravce nejpřirozenější. Jídelníček se snaží co nejvíce přiblížit složení kořisti, kterou by si pes ulovil ve volné přírodě. To znamená, že základem jsou syrové suroviny: maso (svalovina), kosti obalené masem, vnitřnosti, a jako doplněk pak zelenina, ovoce, případně bylinky, oleje a některé mléčné výrobky. Důraz je kladen na pestrost a vyváženost krmné dávky v delším časovém horizontu, například v rámci týdnů či měsíce. Cílem je poskytnout psovi všechny potřebné živiny v jejich nejpřirozenější a nejlépe využitelné formě.
Proč zvážit přechod na BARF? Výhody pro vašeho mazlíčka
Krmení metodou BARF přináší řadu potenciálních výhod, které majitelé psů na této stravě často pozorují. Jedním z hlavních přínosů je zlepšení trávení. Syrová strava je pro psa lépe stravitelná než průmyslově zpracovaná krmiva. Žaludeční šťávy psa krmeného syrovým masem mívají nižší pH, jsou tedy kyselejší, což napomáhá efektivnějšímu trávení a také lepší likvidaci případných parazitů, pokud by pes venku snědl něco nevhodného. Důsledkem lepší stravitelnosti je také menší objem exkrementů. Pes z přirozené stravy dokáže využít většinu živin, takže odpadu je znatelně méně než u psů krmených granulemi, které často obsahují velké množství nestravitelných plnidel.
Mnoho majitelů také zaznamenává viditelné zlepšení kvality srsti a kůže. Kvalitní bílkoviny obsažené v syrovém mase, doplněné například o lososový olej nebo pivovarské kvasnice, mají pozitivní vliv na lesk a zdraví srsti. Další významnou výhodou je omezení tvorby zubního kamene. Žvýkání větších kusů syrového masa a okusování kostí přirozeně mechanicky čistí zuby a masíruje dásně, což pomáhá předcházet usazování plaku a následné tvorbě zubního kamene.
Při BARFování máte absolutní kontrolu nad složením krmiva. Vždy přesně víte, co svému psovi dáváte do misky, jaké druhy masa, jaké přílohy a v jakém poměru. To je velká výhoda zejména u psů s potravinovými alergiemi nebo intolerancemi, kdy je snazší identifikovat a vyloučit problematickou složku. Syrová strava je také přirozeně chutná a mnoho psů ji preferuje před granulemi. Pes dokáže přirozenou stravu lépe využít než tu „fabrikově zpracovanou“ a často na ní velmi dobře prospívá. Vyvážená BARF strava má dobrý vliv i na pevnost kostry a celkovou imunitu.
Některé zdroje uvádějí i menší riziko torze žaludku. Přirozená strava se totiž tráví rychleji než granule, které v trávicím traktu často ještě nabývají na objemu. Rychlejší trávení tak může snižovat riziko tohoto život ohrožujícího stavu. V neposlední řadě se po přechodu na BARF často snižuje nepříjemný zápach z tlamy a také plynatost ve srovnání se psy krmenými klasickými granulemi.
Možné nevýhody a na co si dát pozor u BARF krmení
Ačkoliv má BARF krmení mnoho příznivců a potenciálních benefitů, je důležité si být vědom i možných nevýhod a rizik. Jednou z nejčastěji zmiňovaných nevýhod je časová náročnost přípravy. Na rozdíl od nasypání granulí do misky vyžaduje BARFování plánování, nákup surovin, porcování, mražení a každodenní přípravu krmné dávky. To může být pro některé majitele časově náročné.
S tím souvisí i potřeba dostatečného mrazicího prostoru. Syrové maso a další komponenty je nutné skladovat v mrazáku, což může být problém v menších domácnostech. Bez mrazáku se při BARFování neobejdete.
Největším rizikem je však možnost nutriční nerovnováhy. Sestavení skutečně vyvážené krmné dávky vyžaduje znalosti o potřebách psa a obsahu živin v jednotlivých surovinách. Při nesprávném složení jídelníčku může psovi hrozit nedostatek nebo naopak přebytek některých vitamínů, minerálů (např. špatný poměr vápníku a fosforu, což je kritické zejména u štěňat) nebo jiných esenciálních živin. Častým problémem v nesprávně sestavených BARF dávkách bývá nedostatek vápníku, manganu, jódu, vitamínu A a D, mědi a zinku.
Dalším aspektem jsou hygienická rizika. Syrové maso může obsahovat bakterie (např. Salmonella, E. coli, Campylobacter, Listerie), viry (např. virus Aujeszkyho choroby v syrovém vepřovém mase, který je pro psy smrtelný) nebo parazity (např. Echinococcus). Je proto naprosto klíčové dodržovat striktní hygienu při manipulaci se syrovým masem, a to jak pro zdraví psa, tak pro zdraví lidí v domácnosti, zejména pokud v ní žijí malé děti, těhotné ženy, starší osoby nebo jedinci s oslabenou imunitou. Psi sice nemusí nutně onemocnět, ale mohou se stát asymptomatickými přenašeči patogenů.
Problémy mohou nastat i se syrovými kostmi. Ačkoliv jsou důležitou součástí BARFu, je nutné vybírat vhodné typy a velikosti kostí a podávat je vždy syrové a obalené masem. Tepelně upravené (vařené, pečené) kosti jsou křehké, tříští se na ostré úlomky a mohou způsobit vážná poranění trávicího traktu, uvíznout v krku nebo jícnu, způsobit zácpu, neprůchodnost střev (ileus) nebo dokonce perforaci. I při podávání syrových kostí existuje riziko poranění dutiny ústní či fraktury zubů.
Cestování s BARFem může být komplikovanější. Pokud nemáte na místě pobytu k dispozici mrazák, je nutné hledat alternativní řešení, jako jsou kvalitní masové konzervy nebo sušený BARF.
V neposlední řadě je nezbytné zdůraznit důležitost konzultace s veterinárním lékařem, který se specializuje na výživu zvířat, nebo se zkušeným BARF poradcem. Ne každý pes může na tuto stravu přejít bez komplikací a ne každý majitel má dostatek znalostí a času na správnou přípravu. BARFování není jen o podávání kuřecích prsou s rýží, vyžaduje studium a pečlivou přípravu.
Jak správně sestavit BARF jídelníček?
Sestavení vyváženého BARF jídelníčku je klíčové pro zdraví vašeho psa. Je důležité dbát na správný poměr jednotlivých složek a zajistit dostatečný přísun všech potřebných živin.
Základní složky krmné dávky
Typický BARF jídelníček by měl obsahovat následující komponenty v orientačních poměrech:
- Maso a svalovina (50-60 % krmné dávky): Jedná se o hlavní zdroj bílkovin. Zahrnuje kosterní svalovinu, šlachy, tuk a kůži. Je vhodné střídat různé druhy masa (hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí, ryby, zvěřina atd.), abyste zajistili pestrost živin. Maso podávejte klidně ve větších kusech, aby si pes procvičil žvýkací svaly. Čistá svalovina je vysoce stravitelná.
- Kosti (20-30 % krmné dávky): Masité kosti jsou důležitým zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku, mědi a zinku. Vždy podávejte kosti syrové a obalené masem – přítomnost masa aktivuje trávicí enzymy a usnadňuje trávení. Nikdy nepodávejte tepelně upravené kosti! Vhodné jsou například kuřecí krky, křídla, skelety, hovězí žebra. Velikost a typ kostí přizpůsobte velikosti a zkušenostem vašeho psa. Pokud kosti slouží jako hlavní zdroj vápníku, doporučuje se je zkrmovat minimálně každé dva dny.
- Vnitřnosti (součást masové složky, cca 10-15 % z celkového množství masa, tedy poměr vnitřností k svalovině by měl být zhruba 3:7): Játra, srdce, ledviny, plíce, slezina jsou bohaté na vitamíny a minerály. Vnitřnosti mají vyšší podíl pojivové tkáně. S jejich množstvím to nepřehánějte, příliš vysoký podíl těžce stravitelné pojivové tkáně může způsobit přesun nestrávené bílkoviny do tlustého střeva a vést k plynatosti a průjmu. Svalovina jícnu by neměla být krmena pravidelně a ve velkém množství, protože může obsahovat zbytky štítné žlázy, což by mohlo vést k příznakům hypotyreózy.
- Přílohy (20-30 % krmné dávky):
- Zelenina (cca 60 % z celkového množství příloh): Dodává vlákninu, vitamíny a minerály. V přírodě pes přijímá zeleninu částečně natrávenou z obsahu žaludku své kořisti. Proto je vhodné zeleninu psovi alespoň částečně zpracovat – nastrouhat, nakrájet na drobné kousky, rozmixovat nebo krátce povařit (vařením se však ztrácí část vitamínů). Vhodné druhy jsou například mrkev, celer, petržel, brokolice, špenát, listová zelenina.
- Ovoce (cca 30 % z celkového množství příloh): Je zdrojem vitamínů a antioxidantů. Podávejte v menším množství kvůli obsahu cukru. Vhodná jsou jablka, hrušky, banány, lesní plody.
- Obilniny (cca 10 % z celkového množství příloh, volitelné): Obilné přílohy nejsou při BARFování nezbytně nutné a někteří psi mohou mít problém s jejich trávením (např. pšenice a kukuřice mohou způsobovat alergie). Některé obiloviny, jako rýže nebo ovesné vločky, však mohou dodat energii psům s vysokou fyzickou aktivitou nebo zklidnit podrážděné trávení.
- Doplňky: Při pestré a správně sestavené stravě nejsou doplňky vždy nutné. Někdy jsou však prospěšné. Patří sem například:
- Oleje: Lososový, lněný nebo olivový olej jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin (omega-3 a omega-6), které podporují zdraví kůže a srsti. Doporučuje se střídat živočišné a rostlinné tuky.
- Vejce: Syrový žloutek je výborným zdrojem živin, bílek je lepší podávat vařený (syrový obsahuje avidin, který blokuje využití biotinu).
- Mléčné výrobky: V menším množství, např. neslazený jogurt, tvaroh nebo kefír, mohou být zdrojem probiotik.
- Byliny a řasy: Například pivovarské kvasnice (vitamíny skupiny B), mořské řasy (jód).
- Minerální a vitamínové doplňky: Pouze pokud je strava prokazatelně nevyvážená a po konzultaci s odborníkem. Je třeba dávat pozor na složení komerčně dostupných minerálních krmiv.
Výpočet krmné dávky
Celkové množství krmiva za den se odvíjí od věku, váhy, aktivity a individuálních potřeb psa:
- Dospělý pes v normální kondici: Krmná dávka by měla odpovídat přibližně 2-3 % jeho aktuální ideální tělesné hmotnosti.
- Pes s nadváhou nebo podváhou: Dávku počítejte z cílové (požadované) hmotnosti, tedy 2-3 % z váhy, které chcete dosáhnout.
- Štěňata: Potřebují více energie pro růst. Krmná dávka se pohybuje mezi 3-7 % jejich předpokládané hmotnosti v dospělosti, nebo přesněji, předpokládané hmotnosti za cca 14 dní. Informujte se u chovatele o růstové křivce. S věkem se procento postupně snižuje až na „dospělácká“ 2-3 %. Štěňata je potřeba krmit častěji, v závislosti na věku 3-5x denně.
- Psí senioři: Mohou mít podobné nároky jako dospělí psi v kondici, ale je nutné bedlivě sledovat jejich váhu a přizpůsobovat dávku jejich aktivitě a zdravotnímu stavu.
Mějte po ruce kuchyňskou váhu, abyste mohli krmné dávky přesně odměřovat.
Důležitost pestrosti a vyváženosti
Základem úspěšného BARFování je pestrost. Střídejte druhy masa, vnitřností i příloh, aby pes dostal co nejširší spektrum živin. Dlouhodobá monotonní strava může vést k nedostatku některých důležitých látek. Zvláštní pozornost věnujte vyváženému poměru vápníku a fosforu, který je klíčový zejména pro rostoucí štěňata. Sledujte kondici svého psa – jeho váhu, kvalitu srsti, energii a celkový zdravotní stav. Případné úpravy jídelníčku konzultujte s odborníkem. Pamatujte, že vyvážené stravování znamená, že všechny živiny budou ve stravě obsaženy v potřebném množství. Pokud si nejste jisti správným sestavením jídelníčku, obraťte se na veterináře specializujícího se na výživu nebo na zkušeného BARF poradce.
Přechod na BARF krmení: Jak začít?
Přechod na syrovou stravu by měl být pozvolný, aby si trávicí systém psa mohl zvyknout. Rychlost přechodu závisí na věku, zdravotním stavu a citlivosti vašeho psa. Obecně platí, že štěňata a mladí psi si zvykají rychleji než starší nebo nemocní jedinci.
Doba zvykání se liší. U dospělého psa může trvat přibližně 4 týdny, u štěněte jen 2 týdny. U starších nebo nemocných psů by měl přechod na BARF trvat déle, klidně i několik týdnů až měsíců, a měl by být konzultován s veterinářem. Během „zvykání“ nemíchejte syrovou stravu s granulemi v jedné krmné dávce, protože každý typ potravy vyžaduje jiný způsob trávení. Pokud chcete kombinovat, podávejte je odděleně s několikahodinovým odstupem (např. ráno granule, večer BARF, nebo naopak). Ideální je však přejít na BARF plně.
Na začátku volte lépe stravitelné druhy masa, například kuřecí nebo krůtí svalovinu. Můžete začít s menším množstvím syrového masa a postupně ho navyšovat, zatímco snižujete množství původního krmiva. Kosti zařazujte opatrně a až později, začněte s měkčími kostmi (např. kuřecí krky) a sledujte, jak je pes tráví. Zeleninu zpočátku můžete krátce podusit nebo spařit, aby byla lépe stravitelná, a postupně přecházet na syrovou (nastrouhanou či mixovanou).
Bedlivě sledujte reakci svého psa na novou stravu. Všímejte si konzistence stolice, případné plynatosti, změn v chování nebo chuti k jídlu. Mírné zažívací potíže mohou být na začátku normální, ale pokud přetrvávají nebo jsou závažné, konzultujte situaci s veterinářem. Každý pes je individuální a co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Buďte trpěliví a přizpůsobte přechod potřebám vašeho mazlíčka.
Hygiena a bezpečnost při BARFování
Při krmení syrovou stravou je naprosto zásadní dodržování přísných hygienických pravidel. Syrové maso může být zdrojem bakterií, jako jsou Salmonella, E. coli, Campylobacter, Yersinia nebo Listeria, a v případě syrového vepřového masa i viru Aujeszkyho choroby (pseudovzteklina), který je pro psy smrtelný a v některých oblastech se stále vyskytuje. Dále mohou být v mase přítomni parazité, například Echinococcus. Tato rizika se týkají nejen psa, ale i lidí v domácnosti, zejména dětí, těhotných žen, starších osob a jedinců s oslabenou imunitou.
Proto je nutné při manipulaci se syrovým masem dodržovat následující zásady:
- Kvalita zdrojů masa: Nakupujte maso určené pro lidskou spotřebu nebo od prověřených dodavatelů specializujících se na BARF. Maso z obchodů by mělo být kontrolované a tudíž nezávadné, ale jistota je jistota.
- Skladování masa: Syrové maso skladujte v mrazáku při teplotě -18 °C nebo nižší. Po rozmrazení maso uchovávejte v chladničce a spotřebujte co nejdříve. Rozmrazujte maso v chladničce, nikoli při pokojové teplotě.
- Manipulace: Před a po manipulaci se syrovým masem si důkladně umyjte ruce mýdlem a teplou vodou. Používejte oddělené kuchyňské náčiní (prkénka, nože) pro syrové maso a ostatní potraviny, abyste zabránili křížové kontaminaci. Všechny povrchy a nástroje, které přišly do styku se syrovým masem, pečlivě umyjte a vydezinfikujte.
- Čistota misek: Misky na krmivo myjte po každém krmení horkou vodou a saponátem.
- Zacházení se zbytky: Nenechávejte nesnědené syrové krmivo v misce déle než nezbytně nutnou dobu, zejména v teplém počasí.
Ačkoliv trávicí systém psa je odolnější vůči některým bakteriím než lidský, riziko infekce existuje. Psi nemusí nutně onemocnět, ale mohou se stát asymptomatickými přenašeči patogenů a vylučovat je stolicí, čímž mohou kontaminovat prostředí. Důsledná hygiena je proto klíčem k bezpečnému BARFování.
Kdy BARF nemusí být vhodný?
Přestože BARF krmení může přinést mnoho výhod, existují situace, kdy nemusí být ideální volbou nebo vyžaduje zvláštní opatrnost a odborný dohled. Především je důležité zvážit zdravotní stav psa. U psů s určitými specifickými zdravotními problémy, jako jsou například onemocnění ledvin, jater, slinivky břišní nebo s oslabenou imunitou, může být syrová strava nevhodná nebo vyžaduje velmi pečlivě sestavený a monitorovaný jídelníček. V takových případech je naprosto nezbytná konzultace a úzká spolupráce s veterinárním lékařem, ideálně se specialistou na výživu.
BARFování také není pro každého majitele. Vyžaduje značnou časovou investici do plánování, nákupu, přípravy a skladování krmiva. Pokud majitel nemá dostatek času nebo trpělivosti se tomuto procesu věnovat, nemusí být schopen zajistit psovi dlouhodobě vyváženou a bezpečnou stravu.
Klíčová je také znalost nutričních potřeb psa. Bez dostatečných znalostí o tom, jaké živiny pes potřebuje a v jakých surovinách se nacházejí, hrozí riziko sestavení nevyvážené krmné dávky, která může vést k nutričním deficitům nebo naopak k přebytkům některých látek, což může mít negativní dopad na zdraví psa. Pokud majitel není ochoten se vzdělávat v oblasti výživy psů nebo si nechat poradit od odborníka, BARF není vhodnou volbou.
Někdy může být problémem i nemožnost zajistit kvalitní a bezpečné suroviny nebo dostatečný prostor pro jejich skladování (zejména velký mrazák). Finanční náročnost může být také faktorem, i když se náklady mohou lišit v závislosti na dostupnosti a druhu používaného masa.
Vždy je důležité přistupovat k rozhodnutí o BARFování zodpovědně a s ohledem na individuální potřeby psa i možnosti majitele.
Závěr
Krmení metodou BARF představuje pro mnoho majitelů psů atraktivní způsob, jak svému mazlíčkovi poskytnout stravu, která se co nejvíce blíží jeho přirozeným potřebám. Potenciální výhody, jako je zlepšení trávení, kvality srsti, zdraví zubů a celkové vitality, jsou lákavé. Na druhou stranu je nezbytné si uvědomit, že BARFování vyžaduje zodpovědný přístup, dostatek znalostí o výživě, čas na přípravu a důsledné dodržování hygienických zásad. Správně sestavená a vyvážená syrová strava může být pro psa velkým přínosem, ale nesprávný postup může vést k nutričním problémům nebo zdravotním rizikům.
Před zahájením BARFování je vždy doporučeno konzultovat tento krok s veterinárním lékařem nebo odborníkem na výživu psů, který vám pomůže sestavit vhodný jídelníček přizpůsobený individuálním potřebám vašeho psa. Pamatujte, že zdraví a pohoda vašeho čtyřnohého přítele jsou na prvním místě.